James Joyce citáty

strana 7

„Není nad staré přátele.“

„Láska miluje milovat lásku.“

„Minulost je pohlcována přítomností a přítomnost žije jen tím, že rodí budoucnost.“

„Zavřete oči a začněte se dívat.“

„Historie je těžký sen, z kterého se snažíme probrat.“

„Život je příliš krátký na to, aby jsi četl špatnou knihu.“

„Zavři oči a uvidíš.“

„Geniální člověk se nedopouští omylu. Jeho vady jsou vědomé a otevírají cesty objevům.“

„Zítra budu tím, co vybuduji dnes. Dnes jsem tím, co jsem vybudoval včera.“

„Každé pouto je pouto k smutku.“

„Poezie, i když zřejmě nejúžasnější, je vždy vzpourou proti rafinovanosti, vzpourou, v jistém smyslu, proti skutečnosti.“

„Historie je noční můra, z níž se pokouším procitnout.“

„Když člověk přečte tyto podivné stránky někoho, kdo je dávno pryč, má najednou pocit, že je s tím, který jednou…“

„Padni, pokud chceš, ale musíš povstat“

„Pak najednou to vidím a najednou vím, co to je: zjevení.“

„Zrzavé ženy buck jako kozy.“

„Nikdo by si nepomyslel, že by jak mrtvola byl tak krásny.“

„Vaše bitvy mě inspirovaly - ne ty zjevné materiální bitvy, ale ty, které se bojovaly a vyhrály za vaším čelem.“

„Ale vše, co tam všichni hledají, aby vyhodili pravděpodobnost, která vyřeší a vyřeší zrádný rebus života.“

“She dealt with moral problems the way a cleaver deals with meat: and in this case she had made up her mind.”

“The pity is the public will demand and find a moral in my book — or worse they may take it in some more serious way, and on the honor of a gentleman, there is not one single serious line in it.”

“Quoint a quincidence! O. K. Omnius Kollidimus. As Ollover Krumwall sayed when he slepped ueber his grannyamother. Kangaroose feathers. Who in the name of thunder'd ever belevin you were that bolt?”

“I want to give a picture of Dublin so complete that if the city suddenly disappeared from the earth it could be reconstructed out of my book.”

“Your lean jaws grin with. Lash
Your itch and quailing, nude greed of the flesh.”

“If I gave it all up immediately, I'd lose my immortality. I've put in so many enigmas and puzzles that it will keep the professors busy for centuries arguing over what I meant, and that's the only way of insuring one's immortality.”

“How soft, how sad his voice is ever calling,
Ever unanswered, and the dark rain falling”

“My words in her mind: cold polished stones sinking through a quagmire.”

“To say that a great genius is half-mad, while recognizing his artistic prowess, is worth as much as saying that he was rheumatic, or that he suffered from diabetes. Madness, in fact, is a medical expression to which a balanced critic should pay no more heed than he would to the accusation of heresy brought by the theologian, or to the accusation of immorality brought by the public prosecutor.”

“Does nobody understand?”