Jan Tříska citáty

„Ostré slovo? Raději mlčím. Říkám si, že moudrý člověk má své myšlenky v hlavě, hlupák na jazyku.“

„Nikdy nedovol, aby strach rozhodoval o Tvé budoucnosti.“

„Když jsem byl na dně, pomohlo mi představit si sebe jako mrtvého. Bez možnosti cokoli už změnit. Pak jsem otevřel oči. Najednou jsem měl moc změnit všechno.“

„Lépe je věřit a zklamat se, než prožít celý život bez naděje.“

„Neříkejte, že žijeme jenom jednou. Není to pravda. Žijeme znovu každé ráno. Umíráme jen jednou.“

„Nejvíce zbytečných starostí mi v životě odebralo uvědomění, že nemusím bránit ani vysvětlovat jakékoli své rozhodnutí před druhými. Protože je to můj život.“

„Když miluješ to, co děláš, nebo když miluješ to, co máš, v tu chvíli máš všechno, co v životě potřebuješ.“

„Pokud žiješ pro to, aby Tě lidé přijali, pak umíráš s každým jejich odmítnutím.“

„Nerozmlouvejte mi to, jak žiji. Jsem jen člověk, který musí zemřít, a ten den se s každým dnem blíží. Proto mě, prosím, nechte žít tak, jak chci.“

„Žít šťastný a spokojený život, to není náhoda, která spadne z nebe nebo se stane zásluhou okolností. Žít šťastný a spokojený život je především osobní rozhodnutí. Rozhodnout se žít takový život, aby mi na něm záleželo.“

„Mám pořád oči na stopkách. Ještě se mi nestalo, aby nějaký okamžik přišel v životě dvakrát.“

„Emigrace mě mnohému naučila. Zpočátku jsem prosil Boha, aby učinil můj život snazším. Časem jsem se naučil soustředit spíše na to, abych já byl silnějším. Nakonec jsem v Americe natočil čtyřicet čtyři filmů.“

„Můj život možná nemá všechno, jak si představujete, ale já jsem vděčný za všechno, co mám. Díky tomu mi připadá, že můj život má všechno, co potřebuji.“

„Obecně se v životě setkávám s lidmi, kteří nenávidí nepořádek, kteří touží po harmonii a nenávidí chaos, to, čemu se česky říká bordel, nenávidí věci, které nefungujou. A to se se mnou vleče celý život. Rozumím si s každým, kdo cítí stejnou potřebu.“

„Slyšel jsem repliku, že člověk má jít do hrobu zhuntovanej. Nesouhlasím s tím. Člověk má jít do hrobu především vzdělanej. Proto se pořád učím. Duše smrtí neumírá.“

„Herectví je služebné povolání. Já jsem sluha veřejnosti, která si zaplatila lístek do divadla nebo do biografu.“

„Všechno, co děláš z lásky, děláš dobře.“

„To nejlepší na minulosti je, že nám ukazuje, co si nemáme přinášet do budoucnosti.“

„Dávám si pozor na své myšlenky. Jsou totiž jako dům, ve kterém pak musíme bydlet.“

„Pravda a láska jednou určitě zvítězí.“

„Když jsem v roce 1977 utekl do zahraničí, denně jsem se obviňoval. Vypadalo to, že se dvěma dětmi umřeme hlady. Čas mě ale naučil dívat se dopředu a nikdy se necítit provinile za rozhodnutí, které jsem v dané chvíli vnímal jako nejlepší.“

„Jako malého mě děsily bouřky a hromobití. Myslel jsem si, že se na mě nebe zlobí. Jak jsem zestárl, zjistil jsem, že mě bouřky a hromobití uklidňují. Možná proto, že vím, že se i příroda potřebuje někdy vykřičet.“

„V Americe se jezdí pomalu velkými auty po širokých silnicích. Tady se jezdí rychle malými auty po úzkých silnicích.“

„Raději jsem mřenkou v oceánu než kaprem v rohlíku.“

„Snažím se žít tak, abych byl člověkem, o jakém jsem toužil v mládí. To je cesta, jak si splnit své sny.“

„Lidé se prý nemění. Já se snažím nebýt stejný. Naopak být každý den lepší.“

„Nejvíce o sobě jsem se naučil ve chvílích klidu a vnitřní rovnováhy. A to nejzajímavější, co jsem se naučil, bylo, kolik síly mi dá nechat některé věci být.“

„Když odcházím do divadla nebo z divadla, nikdy ty, na kterých mi záleží, nezanechávám bez laskavého slova. Uvědomuji si totiž, že je možná vidím naposledy.“

„Mám rád pořádek a dobrou organizaci – to je moje životní krédo.“

„S nikým se nepoměřuji, nezávodím. Proto když běhám, nikdo mě nemůže porazit.“

„Tehdy jsem hrával prince, kteří jezdí na bílém koni a recitují romantické verše. Nepředstavoval jsem si, že budu číst scénáře, kde stojí – Děda leží v posteli a mlčky civí do stropu.“

„Já myslím, že jsem si zachoval češtinu, protože mám dobrou paměť. Ale musím říct, a lidi to i pozorují, že mluvím sice správně česky, ale češtinou ze 60. let.“

„(o své zelené kravatě s růžovými plameňáky) Že je to neobvyklá kombinace? Každá kravata je vlastně náhodná. Kravaty a ponožky jsou poslední frivolitou, která nám mužům zbyla. Slyšel jsem, že jste u vás nedávno donekonečna diskutovali o červených ponožkách ministra Karla Schwarzenberga. Čím více barevných ponožek, tím svobodnější politika. Čím více plameňáků a čápů a kormoránů, tím bude svět veselejší.“

„V Americe, zemi přistěhovalců, je mnoho akcentů. I ti, kteří se tam narodili, mluví s neodpáratelným lokálním přízvukem, který si ani neuvědomují. Učím se anglicky dennodenně, znovu a znovu. Ale taky řecky a latinsky.“

„Považuju se za šťastného muže, kromě toho, že mně táhne na osmdesátku.“

„I malé děti mě žádají o podpis do třeba čítanky, ale upozorňují mě: prosím vás, nesmíte se mi podepsat jako Jan Tříska, musíte se mi podepsat jako Igor Hnízdo, což mně značně lichotí.“

„Dělat rozhovory čím jste starší, tím je to těžší a namáhavější, protože mám pocit, že jsem užvaněný stařec, neboť blekotám pořád totéž a totéž a totéž.“

„Byl jsem hloupý, vzpurný mladík, který měl jen to drzé čelo.“

„Běhám proto, abych se udržoval v dobrém stavu a v dobré kondici, abych potom mohl přijít na plac, anebo mohl přijít na představení a být natolik fyzicky fit, abych mohl v sobě znovu a znovu objevovat to, co je ve mně pozitivního, a vydat to obecenstvu, ale taky abych v sobě mohl objevovat to, co je ve mně negativního, a mohl to vydat obecenstvu.“

„[Na otázku: Uvažoval jste někdy o tom, kde byste chtěl být jednou pohřben? ] V Liboci, což je západní periferie Prahy, býval takový malý hřbitůvek, kam jsme si jako kluci chodili hrát. Prostě si ho pamatuju z dětství. No a v Americe mě napadlo, že tam by mě měli jednou pochovat. Jenže… oni mi ten hřbitov mezitím zrušili! Che!“

„Svět je plný krutosti, lidé musí prchat ze svých domovů. I já jsem jedním z utečenců v zemi, která je plná utečenců, a můj Kristián patří všem, kdo musejí utíkat.“

„Ne mnoho herců s tím bude souhlasit, ale myslím si, že býti šoférem sanitky nebo šoférem autobusu nebo, když už se chcete hodně vytahovat, býti kapitánem letadla má s herectvím mnoho společného. Herectví je služba veřejnosti.“

„Já dodnes považuju herectví za řeholnickou práci. Je to zpověď o mých špatných vlastnostech, o mých dobrých vlastnostech, ale hlavně to je veřejná služba. Je to totéž jako být autobusák. „Paní, nastupte si, já vás dovezu o tři stanice dál. Já jsem váš služebník.““

„Co já jim mohu radit? Král Lear v jedné své jasné chvilce říká – Jsem starý a pošetilý.“

„Říká se o mně, že rád mlčím. Neznamená to, že jsem klidný a bezstarostný. Jen prožívám boje, o kterých nikdo nic neví.“

„V Liboci, což je západní periferie Prahy, býval takový malý hřbitůvek, kam jsme si jako kluci chodili hrát. Prostě si ho pamatuju z dětství. No a v Americe mě napadlo, že tam by mě měli jednou pochovat. Jenže… oni mi ten hřbitov mezitím zrušili! Che!“