Pavel Josef Šafařík citáty

„Jazyk jest vědomí národa, jest jeho duch v nejvyšším svém zjevení, jest čarovně mocný svazek, jenž dítě k matce, bratra k bratru, rodinu k rodině víže a je všechny spojuje v národ.“

„Čas pravdu potlačuje i na světlo vyvodí; čas rozum odmítá i navracuje i čas rány dělá i hojí!“

„Hanba vlasti je i mojí hanbou, rána vlasti je i mojí ranou, smrt vlasti je i mojí smrtí - ale také její život je i mým životem, také její sláva je i mou slávou.“

„Co národa mého jest, to lidským i božím právem mého jest; co mého jest, to lidským i božským právem mého národa jest. Hanba vlasti jest hanba má, rána vlasti jest rána má, smrt vlasti jest smrt má; ale i život její jest život můj, i sláva její sláva má.“

„Dobré se zlým, pravda s nepravdou nesrovnáš, nespojíš, nesjednotíš: jedno z nich musí trvat, druhé zaniknout.“

„Teorie krásného umění se mění každou chvíli, ale zákony pravdy a krásy jsou nekonečné.“

„Člověk proto je člověkem, že může zemřít za ideje…“

„Národ, jenž má vědomí důležitosti přirozeného jazyka pro vyšší svůj duchovní život, sám jej zavrhuje a jeho se zříká, páchá na sobě samovraždu a přerušuje tím věčné zákony Boží.“

„Dobrá rada vždy nejvíce platí - ale kdo ji může dáti a kdo chce přijati?“

„Teorie umění je, žel, často bez umění.“