Plútarchos citáty

strana 3

„Mlčení v pravý čas je moudrost a je lepší než jakákoli řeč.“

„Nedělat chyby není v moci člověka, ale moudří a dobří se ze svých chyb a omylů učí moudrosti do budoucna.“

„Nepotřebuji přítele, který se změní, když se změním a který přikývne, když kývnu; můj stín to dělá mnohem lépe.“

„To, čeho dosáhneme uvnitř, změní vnější realitu.“

„Umíte-li naslouchat, budete mít prospěch i z těch, kteří mluví špatně.“

„Je smutné objevit, že nemáme přátele, až ve chvíli, kdy bychom je potřebovali.“

„Snášíme chyby svých přátel, proč nesnášíme také chyby svých dětí?“

„Luk se láme, když je napjatý, ale duše ztrácí své síly nečinností.“

„Ctnost, tak jako silná a vytrvalá rostlina, zakoření všude, kde najde ušlechtilou povahu a snaživou duši.“

„Ani neotužilé tělo nesnáší slunce, ani nepřipravená duše neunese lásku bez utrpení.“

„Víno je mezi nápoji ten nejprospěšnější, mezi léky nejchutnější a mezi potravinami nejpříjemnější.“

„Nejstarší a největší je láska k životu.“

„Nejvíce péče je třeba věnovat tomu, aby si chlapci zvykli mluvit pravdu, neboť lhaní je otrocká nectnost, hodná nenávisti všech lidí.“

„Kvůli malému kousku masa připravíme tyto bytosti o světlo a život, který jim byl dán proto, aby se na tomto světě radovali.“

„Jakási chudá stařenka zapřísahala krále Filippa, aby rozsoudil její při. Když jí odpověděl, že na takové věci nemá čas, řekla mu: "Tak nebuď král!"“

„Práce je člověku jako vláha rostlině - živí ho, ale může ho i zatopit.“

„Když jsou svíce zhasnuty, všechny ženy jsou krásné.“

„Odpočinek je koření práce.“

„Kdo bydlí u chromého, naučí se kulhat.“

„Rozum a z něho vyplývající připravenost na všechny životní zvraty je nejlepší lék, nejlepší prostředek ku zmírnění zármutku.“

„Tíhnutí lidské povahy k nepřejícnosti je takové, že se člověk pro přednosti ostatních rmoutí víc, než se raduje ze svých vlastních.“

„Směle pomlouvej, vždy něco uvízne.“

„Ctnost je dobrý zvyk.“

„Láska nás učí všem ctnostem.“

„Mlčky a beze slova se ve společnosti nacpat je vlastní pouze vepřům.“

„Je těžké souzený osud předvídat, ještě těžší je uvarovat se ho.“

„V egyptských Thébách bylo možno vidět sochy soudců bez rukou a sochu jejich předsedy s očima sklopenýma k zemi. Tím bylo naznačováno, že se nesluší, aby ty, kdož soudí, nějak ovlivňovaly dary nebo pohled na obžalované.“

„Když kdosi říkal, že Sparta je v pořádku proto, že králové umějí poroučet, Theopompos ho opravil: "Kdepak, protože občané umějí poslouchat."“

„Nepěkná a zvrácená je tedy i žena, která se tváří mrzutě, má-li muž chuť žertovat a veselit se, je-li naopak vážný, žertuje a směje se; ono je totiž znakem nevlídnosti, toto projevem pohrdání.“

„Odkud to přišlo, že vás jakási dravost a šílenství v této šťastné době vede k tomu, že se špiníte krví, ačkoliv máte tolik jiných způsobů obživy? Proč popíráte, že vás země dokáže uživit? Nestydíte se přilévat k plodům země krev a zabíjení?“

„Dobrý manžel si zaslouží větší chválu než dobrý senátor.“

„To ať má na mysli muž a nikoho více se neostýchá než své ženy, ježto manželská ložnice se jí stane buď učebnou zdrženlivosti, nebo nezřízenosti.“

„Kdo se trápí tím, že není horský lev, jenž se pyšní silou, a současně i maltský psík rozmazlovaný na klíně bohaté vdovy, je na hlavu padlý.“

„Nic není tak ubohé, aby se nemohlo bránit, má-li dostatek zmužilosti (pravil poté, co jej myš kousnula do prstu).“

„Věřte, že chybují ti, kdo spolu spí jen pro rozkoš, ale pohněvají-li se nějak a pohašteří, lehnou si odděleně a zapomínají právě tehdy nejvíce vzývat Afroditu, která bývá v podobných případech nejlepší lékařkou.“

“Moral habits, induced by public practices, are far quicker in making their way into men's private lives, than the failings and faults of individuals are in infecting the city at large.”

“To sing the same tune, as the saying is, is in everything cloying and offensive; but men are generally pleased with variety.”

“Young men," said Cæsar, "hear an old man to whom old men hearkened when he was young.”

“Why does pouring oil on the sea make it clear and calm? Is it for that the winds, slipping the smooth oil, have no force, nor cause any waves?”

“Laughing at his own son, who got his mother, and by his mother's means his father also, to indulge him, he told him that he had the most power of any one in Greece: "For the Athenians command the rest of Greece, I command the Athenians, your mother commands me, and you command your mother."”

“Being summoned by the Athenians out of Sicily to plead for his life, Alcibiades absconded, saying that that criminal was a fool who studied a defence when he might fly for it.”

“For my part, I had rather be the first man among these fellows than the second man in Rome.”

“Agesilaus being invited once to hear a man who admirably imitated the nightingale, he declined, saying he had heard the nightingale itself.”

“Yet through Alexander (the Great) Bactria and the Caucasus learned to revere the gods of the Greeks … Alexander established more than seventy cities among savage tribes, and sowed all Asia with Greek magistracies … Egypt would not have its Alexandria, nor Mesopotamia its Seleucia, nor Sogdiana its Prophthasia, nor India its Bucephalia, nor the Caucasus a Greek city, for by the founding of cities in these places savagery was extinguished and the worse element, gaining familiarity with the better, changed under its influence.”

“Eurybiades lifting up his staff as if he were going to strike, Themistocles said, "Strike, if you will; but hear."”

“Cato said, "I had rather men should ask why my statue is not set up, than why it is."”

“Leo Byzantius said, "What would you do, if you saw my wife, who scarce reaches up to my knees?… Yet," went he on, "as little as we are, when we fall out with each other, the city of Byzantium is not big enough to hold us."”

“Anacharsis said a man's felicity consists not in the outward and visible favours and blessings of Fortune, but in the inward and unseen perfections and riches of the mind.”

“There were two brothers called Both and Either; perceiving Either was a good, understanding, busy fellow, and Both a silly fellow and good for little, Philip said, "Either is both, and Both is neither."”

“Go on, my friend, and fear nothing; you carry Cæsar and his fortunes in your boat.”

“Did you not know, then, that to-day Lucullus sups with Lucullus?”

“Lysander said that the law spoke too softly to be heard in such a noise of war.”

“Phocion compared the speeches of Leosthenes to cypress-trees. "They are tall," said he, "and comely, but bear no fruit."”

“Xenophon says that there is no sound more pleasing than one's own praises.”

“We are more sensible of what is done against custom than against Nature.”

“For many, as Cranton tells us, and those very wise men, not now but long ago, have deplored the condition of human nature, esteeming life a punishment, and to be born a man the highest pitch of calamity; this, Aristotle tells us, Silenus declared when he was brought captive to Midas.”

“Anacharsis coming to Athens, knocked at Solon's door, and told him that he, being a stranger, was come to be his guest, and contract a friendship with him; and Solon replying, "It is better to make friends at home," Anacharsis replied, "Then you that are at home make friendship with me."”

“When Demosthenes was asked what was the first part of oratory, he answered, "Action;" and which was the second, he replied, "Action;" and which was the third, he still answered, "Action."”

“Abstain from beans; that is, keep out of public offices, for anciently the choice of the officers of state was made by beans.”

“He made one of Antipater's recommendation a judge; and perceiving afterwards that his hair and beard were coloured, he removed him, saying, "I could not think one that was faithless in his hair could be trusty in his deeds."”

“Nothing made the horse so fat as the king's eye.”

“When Philip had news brought him of divers and eminent successes in one day, "O Fortune!" said he, "for all these so great kindnesses do me some small mischief."”

“Let us not wonder if something happens which never was before, or if something doth not appear among us with which the ancients were acquainted.”

“You ask of me then for what reason it was that Pythagoras abstained from eating of flesh. I for my part do much admire in what humor, with what soul or reason, the first man with his mouth touched slaughter, and reached to his lips the flesh of a dead animal, and having set before people courses of ghastly corpses and ghosts, could give those parts the names of meat and victuals, that but a little before lowed, cried, moved, and saw; how his sight could endure the blood of slaughtered, flayed, and mangled bodies; how his smell could bear their scent; and how the very nastiness happened not to offend the taste, while it chewed the sores of others, and participated of the saps and juices of deadly wounds.”