William Wilberforce: Nevědomí

„A jistě, člověk by řekl, že není zapotřebí přílišné neodbytnosti, abychom lidi pohnuli ke čtení té svaté knihy. Rozum tomu velí, zjevení tomu nařizuje: “Víra pochází z slyšení, slyšení pak skrze slovo Boží.”— „Ptejte se na Písma.”— „Hotovi pak buďte vždycky k vydání počtu všelikému, kdož by od vás požádal zprávy z naděje té, kteráž jest v vás.“ Taková jsou prohlášení a příkazy inspirovaných autorů; příkazy potvrzené doporučením všech, kdo poslouchají to napomenutí. Leč, lze však popřít, že co se týče Biblí v našich domácnostech, jsme nevědomí jejího obsahu; a že z toho ve velké míře vyplývá, že větší část křesťanského světa ví tak málo a mýlí se tak moc v tom, co se dotýká náboženství, které vyznávají?“

William Wilberforce

O lidech , O čtení , O naději , O náboženství

„Nechť tedy praví křesťané s náležitou upřímností usilují ve všem doporučovat své vyznání a umlčovat marné posměšky nevědomých odpůrců. Nechť odvážně hájí věc Kristovu ve věku, kdy tolik těch, co nosí jméno křesťan [kristovec], se za Něj stydí; a nechť berou v úvahu, že je na ně vložena důležitá povinnost aspoň trochu zdržovat úpadek jejich země, a možná i vykonávat o to rozsáhleji všeobecnou službu společnosti; ne skrze všetečné míchání se do politiky, o kterém nemůžeme než vyznat, že je v něm mnohá nejistota, ale raději skrze ten jistý a radikální užitek obnovení vlivu náboženství a pozvednutí standardů mravnosti.“

William Wilberforce

Originál: (en) Let true Christians then, with becoming earnestness, strive in all things to recommend their profession, and to put to silence the vain scoffs of ignorant objectors. Let them boldly assert the cause of Christ in an age when so many, who bear the name of Christians, are ashamed of Him: and let them consider as devolved on Them the important duty of suspending for a while the fall of their country, and, perhaps, of performing a still more extensive service to society at large; not by busy interference in politics, in which it cannot but be confessed there is much uncertainty; but rather by that sure and radical benefit of restoring the influence of Religion, and of raising the standard of morality.
Zdroj: Ibid., s. 496

O věku , O náboženství , O upřímnosti

„Evangelium, rád přiznávám, činí člověka šťastným. Dává mu pokoj s Bohem a činí ho štastného v Bohu. Dává práci vznešené, spokojené vzezření, které sobecká lopota nikdy neměla; a od okamžiku, kdy člověk začíná pracovat pro svého Spasitele, cítí, že i to nejobyčejnější zaměstnání je plné sladosti a důstojnosti a že ani to nejtěžší není nemožné. A když jste, mí drazí přátelé, kdokoli z vás, zmožení z jeho práce, když vás skličuje nespokojenost s vámi samými nebo jakékoliv trápení, jestliže kdy pociťujete těžkopádné ochromení vědomého hříchu nebo deprimující vliv trpkých myšlenek, pohleďte na Ježíše a buďte šťastni.“

William Wilberforce

Originál: (en) The gospel freely admitted makes a man happy. It gives him peace with God, and makes him happy in God. It gives to industry a noble, contented look which selfish drudgery never wore; and from the moment that a man begins to do his work for his Saviour's sake, he feels that the most ordinary employments are full of sweetness and dignity, and that the most difficult are not impossible. And if any of you, my friends, is weary with his work, if dissatisfaction with yourself or sorrow of any kind disheartens you, if at any time you feel the dull paralysis of conscious sin, or the depressing influence of vexing thoughts, look to Jesus, and be happy.
Zdroj: [Gilbert, Josiah Hotchkiss, Dictionary of Burning Words of Brilliant Writers, https://archive.org/stream/dictionaryburni00gilbgoog#page/n382/mode/2up, W. B. Ketcham, New York, 1895, 707, 368, angličtina]

O přátelství , O trápení , O myšlenkách

„Když myslíme na věčnost a na budoucí následky všeho lidského jednání, co je v tomto životě, co by mělo člověka vést, aby popíral příkazy svého svědomí, zásady spravedlnosti, předpisy náboženství a Boha? Pane, povaha a všechny okolnosti tohoto obchodu před námi nyní leží otevřeně; nemůžeme se vymlouvat na nevědomost, nemůžeme se tomu vyhnout; ten předmět je před nás nyní předložen, nemůžeme jej přejít; můžeme jej zavrhnout, můžeme jej odhodit z cesty, ale nemůžeme se odvrátit, abychom se naň nemuseli dívat; neboť je nyní před naše oči kladen tak, že se tato Sněmovna musí rozhodnout a musí ospravedlnit před celým světem a svým svědomím správnost základů a principů svého rozhodnutí.“

William Wilberforce

Řeč před Dolní sněmovnou z 12. května 1789
Originál: (en) When we think of eternity, and of the future consequences of all human conduct, what is there in this life that should make any man contradict the dictates of his conscience, the principles of justice, the laws of religion, and of God? Sir, the nature and all the circumstances of this trade are now laid open to us; we can no longer plead ignorance, we can not evade it; it is now an object placed before us, we can not pass it; we may spurn it, we may kick it out of our way, but we can not turn aside so as to avoid seeing it; for it is brought now so directly before our eyes that this House must decide, and must justify to all the world, and to their own consciences, the rectitude of the grounds and principles of their decision.
Zdroj: [Almon, John, Debrett, John, Stockdale, John, XXVI, The parliamentary register; or, History of the proceedings and debates of the House of Lords and House of Commons: containing an account of the most interesting speeches and motions; accurate copies of all the protests, and of the most remarkable letters and papers; together with the most material evidence, petitions, &c. laid before and offered to the House during the sixth session of the sixteenth Parliament of Great Britan, https://books.google.cz/books?id=LFFTAAAAYAAJ&printsec=frontcover&hl=cs&source=gbs_ge_summary_r&cad=0#v=onepage&q&f=false, J. Debrett, London, 1789, 308, 149, angličtina]

O rozhodnutí , O povaze , O spravedlnosti , O lži