„Člověk se přirozeně nemůže od dětství osvobodit, aniž by se jím podrobně nezabýval, jak již dlouho víme z Freudových výzkumů. Čistě intelektuálním věděním přitom nelze ničeho dosáhnout. Účinné je pouze rozpomenutí se, které je zároveň znovuprožitím. Mnohé zůstane nevyřešené díky rychlému plynutí let a přemáhajícímu proudu věmů z právě odhalovaného světa. Od toho se člověk neosvobodil, nýbrž jenom vzdálil. Vrátí-li se tedy z pozdějších let zpátky k dětským vzpomínkám, nalezne tam ještě živé části vlastní osobnosti, které se ho pevně chytí, připojí se k němu a prosytí jej znovu pocitem dřívějších let. Tyto části jsou ale dosud ve stavu dětství, a proto silné a bezprostřední. Pouze jsou-li opět spojeny s dospělým vědomím, mohou pozbýt svůj infantilní apekt a mohou být upraveny. Vždy musí být nejprve prozkoumáno toto "osobní nevědomí", to znamená musí dojít k jeho uvědomění, jinak nelze otevřít vstup ke kolektivnímu nevědomí.“

—  Carl Gustav Jung, Výbor z díla V. - Snové symboly individuačního procesu
Carl Gustav Jung foto
Carl Gustav Jung92
švýcarský psychiatr a psychoterapeut, který založil analyti… 1875 - 1961
Reklama

Podobné citáty

Reklama
Carl Gustav Jung foto

„Mrtvým nelze vrátit životy. Nevinně vězněným nelze vrátit ztracená léta a mnohdy jim nelze vrátit ani zdraví. Po ranách na duši zůstanou navždy ošklivé jizvy, které se mohou kdykoli znovu otevřít. Historie zaznamenala tuto krvavou skvrnu na věčné časy. Ale něco se přece jenom napravit dá. Čím rychleji, tím lépe, na tomto světě nemá nikdo času nazbyt. Připozdívá se a dosud jsme v nápravě následků 50. let neudělali nic nebo téměř nic. Už v roce 1956 bylo jasné, že politické procesy 50. let byly podvodem, přesto se mlčelo až do roku 1963 a i pak o tom bylo řečeno velice málo a uděláno proti tomu ještě méně. A perzekuce pokračovaly, i když v mírnějších formách. Proč vlastně?“

—  Karel Kyncl český herec, novinář, překladatel a spisovatel 1927 - 1997
Source: Výňatky z rozhlasového dokumentu 50. léta o politických procesech z konce 40. a první poloviny 50. let 20. století v komunistickém Československu, vysílaného v Československém rozhlase 30. května 1968, ve kterém na dotazy Karla Kyncla odpovídaly vdovy a děti po popravených funkcionářích KSČ Rudolfu Slánském, Otto Šlingovi a Josefu Frankovi a věznění Bedřich Kopold a Marie Švermová. Výňatky z dokumentu byly citovány v pořadu Rozhlasový rok na ČRo 3 Vltava 30. 5. 2013, záznam dostupný z http://www2.rozhlas.cz/stream/2892409.mp3.

Paul Brunton foto
Thomas Hobbes foto
David Lynch foto
Carl Gustav Jung foto

„Nikdy si nejsme jisti, že se nějaká nová idea nezmocní buď nás samých, anebo našeho souseda. Víme právě tak z nové historie jako ze staré, že takové ideje bývají často tak zvláštní, ba tak podivné, že nad tím zůstává rozum stát. Fascinace, která je téměř vždy s takovou ideou spojena, vytváří fanatickou posedlost, která způsobuje, že všichni disidenti, to jest lidé, kteří smýšlejí jinak – zcela lhostejné, jak dobrý úmysl mají nebo jak jsou rozumní – jsou upalováni zaživa, stínáni nebo masově sprovozeni ze světa modernějším kulometem. Nemůžeme se ani utěšovat myšlenkou, že něco takového patří dávné minulosti. Bohužel se zdá, že k přítomnosti nejen náleží, ale že je lze v obzvláštní míře očekávat ještě od budoucnosti. “Homo homini lupus” (Člověk člověku vlkem) – to je smutný, ale věčně platný výrok. Člověk má opravdu dostatečný důvod pro to, aby se bál neosobních sil, které sídlí v nevědomí. Tkvíme v blažené nevědomosti o těchto silách, protože se nikdy nebo alespoň skoro nikdy neprojevují v našem osobním jednání a za obvyklých okolností. Když se však na druhé straně lidé shluknou a vytvoří dav, uvolní se dynamismy kolektivního člověka – bestií nebo démonů, kteří v každém jednotlivci dřímají, dokud se nestane součástí masy. Člověk uprostřed masy klesá nevědomě na nižší mravní i intelektuální úroveň; na úroveň, která je stále pod prahem nevědomí připravena prorazit, jakmile je podpořena a vylákána vytvořením masy.“

—  Carl Gustav Jung švýcarský psychiatr a psychoterapeut, který založil analytickou psychologii 1875 - 1961
Duše moderního člověka

Carl Gustav Jung foto
Roy Littlesun foto
Czesław Niemen foto

„Vědomí vlastní nedokonalosti a smrtelnosti nepřivádí moudrého člověka k pesimismu. Toto uvědomění – to je jistý stupeň moudrosti.“

—  Czesław Niemen polský rockový hudebník 1939 - 2004
(pl) Świadomość własnej niedoskonałości i śmiertelności nie skłania mądrego człowieka do pesymizmu. Ta świadomość – to jest pewna doza mądrości. Source: [Dzień pamięci Czesława Niemena na Białorusi, polskieradio.pl, 2014-01-17, 2015-12-08, http://www.polskieradio.pl/75/921/Artykul/1027074/, polsky]

Denis Diderot foto

„Člověk ani nemusí zestárnout, stačí mnohem méně, aby ztratil vědomí o sobě.“

—  Denis Diderot francouzský osvícenský filozof a encyklopedista 1713 - 1784

Josef Čapek foto
Gičin Funakoši foto
William Makepeace Thackeray foto

„Lorem ipsum dolor sit amet, consectetuer adipiscing elit. Etiam egestas wisi a erat. Morbi imperdiet, mauris ac auctor dictum.“