„Zákon/zákon rovná se Bůh/bůh. Kterého Boha/boha následujeme, poznáme podle toho, který Zákon/zákon používáme k tomu, abychom byli vyživováni a ochraňováni. Bůh svůj Zákon vytváří sám a jen On může vyžadovat jeho dodržování. Protože Bůh je ve všem a ve všech, jeho zákon prosazuje sám sebe. Jestliže žijeme Jeho Zákon, žijeme řádný život. Naproti tomu zákony vytvořené lidmi musí být lidem vnucovány; k tomu, aby fungovaly, je třeba používat uměle vytvářené síly. To vyžaduje deduktivní přístup. Úkolem organizovaného náboženství a vzdělání je zajišťovat akceptování těchto lidmi vytvořených zákonů. Představa závazků a povinností, viny, nejistoty, hanby a strachu se stává nástrojem přesvědčujícím k dodržování těchto zákonů. Korunuje je závislost, která způsobuje, že člověk tupě poslouchá „zákon“, aniž by se nad ním zamyslel. Dnes vládne bůh závislostí - prostřednictvím peněz, drog, „léků“, „sociálních jistot“, nekvalitní, podřadné stravy apod. Zákony tohoto boha jsou zprvu prosazovány policií a armádou, ale později, až se poslušnost vůči těmto „zákonům“ vtiskne lidem do mozku, už se nikdo nebude obtěžovat zkoumáním rozdílu mezi Bohem a bohem.“

kniha Revoluce Jednoho srdce