„pamatuješ si na svojí první lásku? byla jemná, byla chladná, bylo to všechno najednou. Jako člověk jsem pociťovala všechno najednou, vztek že nemůžu být zrovna s tebou, štěstí jak něco, jak něco může být tak krásné, ale někdy jsem si říkala proč s ním vlastně jsem, proč? neměla bych si dát od toho pauzu? co? mám na vše ještě hafo času ani neznám sama sebe, kdyby se mně někdo zeptal,, jaká je tvoje oblíbená barva" asi bych nevěděla co říct, protože jak už jsem již psala, sama sebe neznám…. nebo bych řekla růžová, protože jsem bezúhonná "barbie" a nebo bych řekla černá, protože jsem neomezený psychouš. Dobře to zase přeháním, ale proč ne? život je jeden přehnaný film o růžové žížale, kterou uklovnul ptáček. co tady vlastně děláme? budeme propadat negativním a depresivním myšlenkám o té žížale, nebo se zaměříme na toho ptáčka? říkáte si že odbočuji, ale teď se zamyslete vy, kdo chcete být? žížala? nebo ptáček?“