Citáty o náboženství a víře

„Kdyby Bůh neexistoval, museli bychom si ho vymyslet. Ale on existuje! Celá příroda to přímo křičí.“

„Nízká duše se ve štěstí nadýmá a v neštěstí je zničena.“

„Kdyby Bůh tento svět opustil, hned by nás přešly pochybnosti o jeho existenci.“

„Buď zemi andělem, ona ti bude rájem.“

„Když polámeš andělům křídla - pláčí. Když zlomíš jejich srdce - trápí se. Když zradíš jejich lásku - přestanou žít.“

„Nevzdávejte se Boha, protože Bůh se vás nevzdá!“

„Velká láska je plod očí, který dozrává v duši.“

„Slyšel jsem repliku, že člověk má jít do hrobu zhuntovanej. Nesouhlasím s tím. Člověk má jít do hrobu především vzdělanej. Proto se pořád učím. Duše smrtí neumírá.“

„Vzpomeň si, jak dlouho jsi otálel s těmito úvahami a kolikrát jsi dostal od bohů lhůtu, a neužil jsi jí! Musíš si už konečně uvědomit, jakého světového celku jsi částí a jakého světovládce jsi výronem; a že máš vymezenou lhůtu! Jestli ji neužiješ k vyjasnění své duše, pomine, jako i ty pomineš, a už se nevrátí.“

„Trvání lidského života je bod, jeho podstata - neustálé proudění, smyslové vnímání je kalné, složení celého těla je náchylné k rozkladu, duše - čarovný kruh, náš osud - záhada, naše pověst - plod libovůle.“

„Nevědomost je nevědomost. Nevyplývá z ní žádné právo něčemu věřit.“

„Přesvědčení o tom, že duše má jen takové vjemy, jaké si uvědomuje, je velkým zdrojem omylů.“

„Strach lže a ty mu věříš.“

„Všechno, co známe velkého, máme od nervózních lidí. To oni a ne jiní se stali zakladateli náboženství a vytvořili veledíla.(…) Vychutnáváme hudbu, krásné obrazy, tisícero jemných požitků, ale nevidíme kolik bezesných nocí stály ty, kteří je vymysleli, co pláče, záchvatů křečovitého smíchu, kopřivek, astmat, epilepsií a úzkosti ze smrti je předcházelo.“

„Mnohem méně se mýlí ten, kdo pohlíží na svět temným pohledem jako na druh pekla, a tedy pomýšlí jen na to, jak by si v něm upravil ohnivzdorný pokoj.“

„Jsem bezvýhradný ateista, až se bojím, že mě Pánbůh potrestá.“

„Tradice praví, že v poslední vteřině před smrtí si každý uvědomí pravý důvod existence. A v tom okamžiku se objeví Peklo, nebo Ráj. Peklo znamená pohlédnout v tom zlomku vteřiny zpět a zjistit, že jsme promarnili příležitost oslavit zázrak života. Ráj znamená moci v té chvíli prohlásit: “Dopustil jsem se některých chyb, ale nebyl jsem zbabělec. Prožil jsem svůj život a učinil jsem, co jsem měl.“

„Většinou lidé věří, že uspokojivá budoucnost vyžaduje návrat k zidealizované minulosti, jaká skutečně neexistovala.“

„Ať jsi kdokoli a děláš cokoli, když něco doopravdy chceš, je to proto, že se toto přání zrodilo v duši Vesmíru. Je to tvé poslání na Zemi.“