Citáty o přírodě a zvířatech

„Jako by umění nebyla také příroda a příroda umění!“

„Lidská bytost je součást celku, který nazýváme "vesmír", součást ohraničená v čase a prostoru. Prožívá sebe sama, své myšlenky a pocity, jako něco odděleného od zbytku - je to druh optického klamu vlastního vědomí. Tento klam pro nás představuje jakési vězení, omezuje nás na naše vlastní touhy a vztah k několika nějbližším osobám. Naším úkolem musí být osvobodit se z tohoto vězení tím, že rozšíříme okruh svého soucitu tak, aby zahrnul všechna živá stvoření a přírodu v celé její kráse.“

„Trvale projevují zvířata mnohem více snášenlivosti, soudnosti i rozumu než tvor, který se sám pokládá za svrchovaně rozumného. Neboť najdeme snad v lidských společenstvech, založených na utiskování a otroctví nějaká tak účelně organizovaná jako u mravenců, včel nebo bobrů? Viděl snad někdo, že by se divoká zvířata jednoho a téhož druhu shromáždila z ničeho nic někde na planině a bez jakéhokoliv užitku se navzájem pobíjela a vyhlazovala? Zažil snad někdo, že by zvířata mezi sebou vedla náboženské války? Krutost mezi zvířaty je dána hladem a nezbytností opatřit si potravu. Krutost člověka k člověku je motivována ješitností jeho pánů a nesmyslností jeho předsudků.“

„Vesmír vždy stojí při nás, když jdeme za svými sny, jakkoli hloupé by se mohli zdát. Jsou to naše sny a jen my víme, jakou cenu za ně platíme.“

„Ať jsi kdokoli a děláš cokoli, když něco doopravdy chceš, je to proto, že se toto přání zrodilo v duši Vesmíru. Je to tvé poslání na Zemi.“

„Život je stále plynoucí proces, v jehož průběhu se vždy objeví nějaké nepříjemné věci - mohou zanechat jizvu, ale život přece plyne, a pokud se zastaví, zvětrá stejně jako voda. Jdi statečně kupředu, můj příteli, protože každá zkušenost je lekcí.“

„Já jsem Alfa i Omega, počátek i konec. Já dám žíznícímu z pramene vody života zadarmo.“

„Ženy a kočky dělají, co chtějí, a muži a psi by se měli uklidnit a zvyknout si na to.“

„Pes je jediné stvoření na světě, které vás miluje víc než sebe.“

„Člověk je jako měsíc – má svou temnou stranu, kterou nikomu neukáže.“

„Když padá sníh
a bílé větry dují,
vlk samotář zemře,
ale smečka přežije.“

„Tak jako hejno krkavců snesli se na tuto zemi, aby vyklovali každé zrnko zlata a stříbra. Nemají slitování. Jejich srdce zjedovatěla touhou po bohatství. Se vším kupčí, všechno prodávají. Chceš pokřtít dítě? Zaplať! Chceš loupit a vraždit? Zaplať a bude ti odpuštěno. Ale pak, kdyby sám ďábel zaplatil, vstoupil by na nebesa? A za peníze takto vydřené z chudého lidu koně krásné chovají, čeleď nepotřebnou drží, v kostky hrají a na své kuběny drahé věší, zatímco Kristus chodil bos a neměl, kde by hlavu složil.“

„Naše paměť je dokonalejší svět než vesmír: dává život zpět těm, kteří již neexistují.“

„Přes překážky ke hvězdám.“
Per aspera ad astra

„Zvíře má stejně citlivé srdce jako ty. Zvíře cítí radost i bolest jako ty. Zvíře má stejný strach ze smrti jako ty. Zvíře má stejné právo na život jako ty…“

„Jestli to, co jsi nalezl, je z čisté látky, nikdy to nepodlehne hnití. A ty se jednou budeš moci vrátit. Jestli to byl jen okamžik světl jako výbuch hvězdy, pak po návratu nenajdeš nic. Viděl jsi však výbuch světlal. A už to stojí za to.“

„Ve vztazích máme sklony být líní a myslíme si, že se známe po měsících nebo letech. To je úplná iluze, zejména vzhledem k tomu, že EMOCE, ZKUŠENOSTI A MYŠLENKY patřící člověku se mění každý den.“

„Každý člověk je při svém příchodu na svět ve stavu celistvosti. Tato čistá energie je světlem velmi podobným našemu slunci. Toto světlo během života, kdy se člověk vyvíjí a zakouší různá traumata, nikdy nenahradí temnota. Světlo nemizí, jen se zakaluje. Práce se stínem je něco jako setření zaprášené vrstvy z okna. Není potřeba pracovat na tom, abyste vytvořili více světla, protože jakmile se z okna setře povlak špíny, světlo začne proudit do místnosti. Odstranili jste to, co ho zatemňovalo.“

„Vesmír, ve kterém žijeme, nepracuje s pojmy zasloužit si a nezasloužit si. Nikdy nešlo, nejde a nepůjde o to, zda si něco zasloužíte. Je to absolutně předem dáno. Nikdy nebyla, není a nebude doba, kdy si nezasloužíme lásku a štěstí. Zasloužíme si všechno, co kdy chceme, přímo v ten okamžik, kdy to chceme. Důvod, proč v životě nedostáváme, co chceme, nemá vůbec nic společného s tím, zda si to zasloužíme. Jde o to, zda věříme, že si to zasloužíme. Jde o to, zda jsme vibračně srovnatelným protějškem tomu, co chceme. Vesmír nás miluje víc, než si umíme představit, a funguje přísně podle zákona přitažlivosti. Tento zákon praví, že v hmotném světě si můžeme přitáhnout pouze to, k čemu tvoříme protějšek rezonující na stejné frekvenci.“