Citáty na téma jedle

„Špatní lidé žijí, aby jedli a pili, dobří lidé jedí a pijí proto, aby žili.“

„Na začátku jsme byly zoufalé druhy. Potřebovali jsme věci, a když jsme je měli, byli jsme spokojení; byli jsme najezení a přežili jsme. Tyto věci nás zachránily, věci jako jídlo, zbraně, přístřeší. Ale po věcích bojů, které jsme vyhrávali, nás staří nebožtíci nechali samotné. Naši předkové zemřeli na zkažené zuby a hladovění a nemoci. Naši předkové se tlačili dozadu a vyhráli.
Ale my pokračovali!
Jedli jsme více, jako kdybychom se chystali hladovět! Nadále jsme bojovali, i když staří nepřátelé už byli pryč! Nepřestali jsme ničit životní prostředí, přestože jsme ničili především sebe. Stavěli jsme velká města, velké průmysly, velké systémy. Tyto systémy nás měly krmit, ale místo toho zabíjejí zvířata, půdu a nás. Tyto systémy nás měly chránit, ale místo toho ničí naše ovzduší a naši vodu. Tyto systémy nám měly sloužit, ale místo toho nás zabíjejí. A my stále jednáme jako jednali naši předkové; jsme chamtiví pro jídlo, ničíme přírodu, zabíjíme zvířata a sami sebe! Udržujeme systémy, které nefungovaly příliš dlouho. Tyto systémy nás zabíjejí. Tyto systémy zabíjejí vše.
Tyto systémy selhávají. Nechte je selhat.“

„Jiní lidé žijí, aby jedli, já však jím, abych žil.“

„Nežijeme, abychom jedli, ale jíme, abychom žili.“

„Jak docela věrný to obraz osudu smrtelníků! Právě ti z nich, kteří nejvíce dychtí po bohatství, poctách nebo rozkoších nebo jiných věcech v životě žádoucích, nejvíce hladovějí a žízní, poněvadž v rozkoších a žádostech není nasycení: jedí, aby jedli, pijí, aby opět pili. Jako svrabovitý člověk se nikdy nepřestane škrábati, tak rozkošník nezná konce v rozkošnictví, ctižádostivec ve ctižádosti, boháč v hromadění bohatství, poněvadž každá žádostivost je nenasytná.“

„Kat je roven lidožroutu: oba zabíjejí, aby jedli.“

„Existují takové věci jako jedlé… ne, delikátní pirohy v polévce, hrášky dokonale uvařené, rajská omáčka pikantní ve své chuťové plnosti a masová náplň z oněch
částí zvířat, které by se daly většinou i pojmenovat. Jsou platonické burgery vyrobené z hovězího a ne z volské tlamy a kopyt. Jsou jisté obchody, kde mají smažené filé s pomfrity, kdy filé je ryba a ne jen bílá břečka v rakvičce ze smažené strouhanky a pomfrity jsou k jídlu a nedají se použít k holení. Jsou párky v rohlíku, kdy mají párky s masem společnou nejen barvu a jejich šťastní konzumenti si na ně nedávají hořčici, aby nepokazili tu chuť. Důležité však je, že se lidé dají naučit na to, aby dávali přednost občerstvení toho prvního typu a vyhledávali je. Je to, jako kdyby Machiavelli napsal kuchařku. Ale ať už se mají věci jakkoliv, neexistuje omluva pro nikoho, kdo dá na pizzu ananas.“

„Moudří lidé jedí, aby žili. Někteří však bohužel žijí, aby jedli.“

„Jednou z výsad lidského rodu je, že může pít bez žízně, a za dnešního stupně svého umění dovedou nás kuchaři přimět, abychom jedli, i když nemáme hlad.“

„Jestlipak nejedlé houby trpí komplexem méněcennosti?“

„Hospodářské krize značně rozšířily škálu jedlých hub.“

„Jiní lidé žijí, aby jedli, já však jím, abych žil.“

„Dejte sem večeři. Tučný sýr, zvěřinu, ptáky, jehňata, vše co se líhne živé, a vše co se líhne z vejce. Dejte sem vše, co zraje jedlého, vše co je oploutveno, a všechny druhy plžů, kteří se požívají ve vzdělaných zemích. Dejte to sem. Je večer, Země se otočila a tu bývá obyčej jísti.“

„Během několika následujících dní jsme jedli cibulky rostlin, hlízy a oddenky a jakousi podzemní zeleninu, která se podobala normálním i sladkým bramborám. Moji společníci byli schopni najít rostliny hotové ke sklizni, aniž je vytáhli ze země. Pohybovali chvilku rukama nad rostlinou a poznamenali: „Tahle roste, ale není ještě zralá,“ nebo „Ano, tahle se chystá porodit.“ Mně přitom všechny stonky připadaly stejné, a když jsem jich několik vytrhla a viděla, jak je znovu zasazují zpátky, usoudila jsem, že raději počkám, až mi poradí, kterou mám vytrhnout. Vysvětlovali to jako vrozenou schopnost „proutkaření“, která je dána všem lidským bytostem. V naší společnosti bohužel nejsme vedeni k tomu, abychom naslouchali vlastní intuici, dokonce ji považujeme za cosi nadpřirozeného či zlého, a proto jsem se musela znovu učit něco, co je přirozené.“

„O moudrých
Co jsem slyšela smyslu plného a i četla a řídím se tím a co si o tom myslím.
1 nemyslíš zaplatíš Proto je vzdělání důležitý.
2 ráno moudřejší večera No jak v čem ale občas je to dobrý snažit se odpočatej ráno než unavenej večer.
3 snídaně je základní jídlo dne Jo tak to se musím dobře najíst a napít aby začal dobře.
4 chudej jako kostelní myš To je píčovina v kostele nejsou myši co by tam tak asi jedli oplatky a svěcenou vodu tak to museli bejt teda osvícený myši když žili v kostele.
5 humor je nejlepší lék Jó tak to asi bude.
6 strach je největší nepřítel Ano tak to je
7 v nouzi najdeš přítele Kdo se na tebe nevikašle v nouzi to je pravej frajer
8 oči jsou brána do duše No pokud náka opravdu existuje tak asi je to dobry znát moc nepodstatné.
9 čím je člověk starší tím je moudřejší. To je blbost pokud to není člověk co se nerozvíjí a nevzdělává si a nepoznává a nezažívá něco nového těško může dojít věkem k moudrosti a dřina k poznání fakt nestačí a životní zážitky jsou sice dobrý učitel ale né pro každýho
10 dokážeš všechno co jen chceš. Myšlenka dobrá ale to chce mít zápal morálku disciplínu plán jak toho dosáhnout snahu dřinu a vídrž to je celoživotní proces chtít něco víc a taky mít v tom tu myšlenku vizualizaci hodnotu smysl toho co chceš dokázat tu sílu dát tu sílu ze sebe a bejt nezastavitelnej. Hodnoty sny myšlenky rozhodnutí smysl vídrž sebedůvěra síla v srdci vášeň nadšení víra láska k tomu co chceš je to součástí tvého bytí. Si to ty sám ten úspěch tvůj proces snaha a myšlenka vize plán udělat pro sebe něco dobrého.
.“

„Svislost jedle. Jak krásně myslí nerozumná Příroda!“

„Z poraněné jedle vytéká pryskyřice - její vůní prostoupená bolest.“

„Nejedlého koncepci české filozofie není třeba zavrhovat, nýbrž je ji třeba dále propracovat a rozvinout.“

„Vedle rozměru těla a mysli existuje ještě jiný rozměr, na který bychom se měli zaměřit. Není-li po vtělení do lidské podoby vámi tento rozměr rozpoznáván, nevyužíváte-li potenciálu za hranice svého těla a mysli, tak si myslím, že převtělení do lidské formy bylo pro vás zbytečné. Protože k tomu, abychom jedli, spali, rozmnožovali se a jednoho dne zemřeli, nepotřebujeme takové tělo, nepotřebujete takovou inteligenci.“

„A když jedli, vzal Ježíš chléb, požehnal, rozlomil a dal ho učedníkům se slovy: „Vezměte, jezte, to znamená mé tělo.“

„V zemích Střední a Severozápadní Evropy se v pozdním šestnáctém a v sedmnáctém století – což není tak dávno – nacházelo více lesů, než si dnes vůbec dokážeme přestavit. Co dnes tyto země spatřují na místě svých královských dubů, svých bříz a jedlí? Spletitou síť silnic a železnic, veliká průmyslová města, venkov zaplněný pečlivě vymezenými políčky s jedlými plodinami, vesnice smáčknuté jednu k druhé. A pětkrát větší populaci, než jaká je pro ně vhodná – nepokojnou populaci plýtvající časem a inteligencí na vynalézání a řešení nových „problémů“ a léčení nových „komplexů“, místo aby se kochala krásou světa ležícího ve sluneční záři, v mlze nebo pod sněhem.“

„Všechno co je jedlé bílé je buť návykové nebo příliš zdravé“

„Fialové lesní boruvky, jedlé uhlí, ostropestřec, artyčok, mák, med, voda. A když to rozmixuješ a vypiješ. Dak jinou dimenzi chutí zažiješ. A když ne tak se posereš. A tvoje střeva zažijou jinou dimenzi.“