Citáty na téma pohřeb

„Buďte na lidi hodní, nebo vám nepůjdou na pohřeb.“

„Moje závěť obsahuje pokyny pro můj pohřeb, při kterém nepůjdou za rakví truchlící pozůstalí, ale stádo volů, ovcí, prasat, drůbeže a malé přenosné akvárium s živými rybami, a všechna zvířata si obléknou bílý závoj na počest člověka, jenž by raději zahynul, než by jedl sobě blízké bytosti.“

„Úspěch je věc veřejná. Neúspěch je soukromý pohřeb.“

„Život je stejně jen o tom, aby jsi nasbíral co nejvíce přátel kteří ti přijdou na pohřeb.“

„Svatba je jako pohřeb. Rozdíl je pouze v tom, že na svatbě se tancuje.“

„Jak sportuji? Já příliš nesportuji. Mým jediným sportem jsou takové smutné procházky. Proč smutné? Protože se jdu vždy projít na pohřeb některého ze svých přátel, kteří pravidelně sportovali, nebo je jedu navštívit do nemocnice, kde leží s nohou v sádře.“

„Na stáří jediný lék - pohřeb, hrob a náhrobek.“

„Havraní křik "zí - tra, zí - tra" je zaručený pohřeb každého podniku.“

„Jdeš si pro dědictví a musíš zaplatit pohřeb.“

„Odmítl jsem přijít na pohřeb, ale napsal jsem hezký dopis, v němž jsem vysvětlil, že ho zcela schvaluji.“

„Pokaždé, když jdu na pohřeb, mám pocit, jako bych snědl klíčky nafouknuté pšenice.“

„Chci křesťanský pohřeb, Simeone, pro dvojnásobného sebevraha.“

„Osud je tup a něm a slep: kdo ví, kdo komu půjde na pohřeb?“

„Ti, kdo žijí zbytečně, mívají nákladný pohřeb.“

„Mám strach, protože nechci, aby můj vlastní pohřeb byl taky tak bezútěšnej a prázdnej. Chci, aby se na mým pohřbu mluvilo. K tomu je ale nejspíš zapotřebí v životě žít.“

„Závisti, zášti dle potřeb,
může být dobrý i pohřeb?“

„Stádní konformita má jen jednu výhodu: je trvalá, netrpí křečovitými výkyvy. Jednotlivec se zavádí do šablony konformity ve věku tří až čtyř let a od té doby nikdy neztratí kontakt se stádem. I jeho pohřeb, na který pohlíží jako na poslední velkou společenskou událost svého života, je v přesné shodě se šablonou.“

„Starý oceáne, jsi symbolem identity: vždy vyrovnaný sám se sebou. Ve své podstatě se nikdy neměníš, a pokud jsou tvé vlny někde rozzuřené, dál odtud, na jiném místě, jsou v naprostém klidu. Nejsi jako člověk - který se zastaví na ulici, aby viděl, jak se dva buldoci navzájem koušou do zátylku, ale nepočká, až skončí pohřeb. Muž, který je ráno přístupný a večer nepříčetný. Který se dnes směje a další den pláče. Zdravím tě, starý oceán!“

„Na pohřbu se říkají o lidech pěkné věci. Chtěl bych je o sobě také slyšet. Bohužel svůj pohřeb o pár dní zmeškám.“

„Když člověk hledá Pána, nemusí znásilňovat svou tvář. Pamatujte si, že nalezení Boha bude znamenat pohřeb veškerého žalu.“

„Nechci žádný pohřeb a opovaž se posílat někomu parte.“

„Říká se, že můžeme žít krátký život, který žiješ naplno a užíváš si jej, nebo žít dlouhý život ale nudný a neradostný. Já si vybral tu první možnost. Takže až mi dojdete na pohřeb, neplačte, protože já si to tak vybral.“

„Říká se, že můžeme žít krátký život, který žijem naplno a užíváme si jej, nebo žít dlouhý život ale nudný a neradostný. Já si vybral tu první možnost. Takže až mi dojdete na pohřeb, neplačte, protože já si to tak vybral.“

„Já zvířata nejím! Poněvadž, podle mého názoru, zvíře je jako já. Má hlavu, má srdce, má nohy. Ještě bych k tomu přidal, že my se tomu zvířeti nemůžeme vyrovnat, protože my se tomu zvířeti nemůžeme vyrovnat, protože člověk má jenom dvě nohy a zvíře má čtyři! Lidi ty superexistence zabíjejí, aby se najedli, ale správně by si zasloužily ctihodný pohřeb se všemi poctami.“

„Zatímco jiní slaví narozeniny a svátky, já si v duchu plánuju vlastní pohřeb.“