Citáty na téma slabina

„Mojí chybou a slabinou nejsou moje vášně, ale má neschopnost ovládat je.“

„Pamatujte že rodina je naší největší slabinou ale zároveň i největší silou“

„Lolita, světlo mého života, žár mých slabin. Můj hřích, má duše.“

„Pobavilo mě zjištění, že v Pakistánu, stejně jako v Západních demokraciích, se všechny slabiny systému přičítají předchůdcům. Podle všeho nikdy nic nezavinil politik, který je zrovna u moci.“

„Láska je pro hlupáky. Je to příval krve do slabin.“

„Při zápase se neustále pokoušíte odvracet své všední slabiny, potlačovat své lidské city. Čím více je potlačíte, tím větší máte šanci na výhru, pokud jste tvrdě trénovali a rozdíl v talentu není mezi vámi a vaším soupeřem příliš veliký.“

„Hnacím motorem zla je vědomí vlastní slabosti. Jinak řečeno, slabinou zla je slabost.“

„Odvážní muži jsou všichni obratlovci; své slabiny mají na povrchu, ale uvnitř jsou tvrdí a nepoddajní.“

„…naší slabinou je kádrová práce. Takovým problémem vážným je, že příliš dlouho trvala nepřirozená stabilita kádrů, léta seděli lidé na stejných funkcích. Tím se znemožnilo, aby se potáhla další generace, tedy, aby se postupně ty kádry omlazovaly.“

„Krutá vůle dějin rozbila na kusy mou starou vlast, rakousko-uherskou monarchii. Miloval jsem ji, tuto vlast, jež mi dovolila byt současně vlastencem i světoobčanem, Rakušanem i Němcem mezi všemi rakouskými národy. Miloval jsem ctnosti a přednosti této vlasti, a ještě dnes, kdy je mrtvá a ztracená, miluji navíc i její chyby a slabiny. A těch bylo mnoho. Vlast za ně zaplatila smrtí. Přešla téměř bezprostředně z operetního představení do hrůzného divadla světové války. Vojenská kapela, která doprovázela mou pochodovou setninu na vídeňské Severní nádraží, hrála potpourri z melodie od Lehára a Strauße, a hvízdání lokomotivy, jež nás měla dopravit na bitevní pole, se ztrácelo v odvívaných zvucích bubnů a trubek, které zůstávaly, zatímco náš vlak se šinul směrem k smrti: Právě uplynul týden od úmrtí starého císaře. Ve zbrusu nových polních uniformách, které jsme měli na sobě při odjezdu, jsme předtím při pohřbu stáli špalír před Kapucínskou kryptou. Vypadalo to, jako by nás na smrt posílal ještě mrtvý císař. A zatímco byl pohřbíván s tlumenou pompou, neboť tu ceremoniáři přikazovalo věčné mlčení padlých a hlasitý nářek trpících mrzáků, my všichni, jeho vojáci, jsme věděli, že náš poslední císař odešel, a s ním i náš domov, naše mládí a náš svět. Jeho následovník byl jen bezmocným a dočasným správcem, který měl udržovat dědictví, na něž již čekali noví majitelé se stvrzeným právem světových dějin v rukou. Vůli světových dějin jsem poznal, její smysl však vždy nechápu. Je-li skutečné soudem světa, zdá se mi, že občas není chráněna před právními omyly a chybami o nic víc než obyčejný okresní nebo krajský soud. Vždyť občas nanejvýš bezstarostně přenechává vynést rozsudek nad starou rakousko-uherskou monarchií kinu, operetě ve zvukovém filmu a směšným zvěstovatelům v zemi tak obvyklých šablonovitých moudrostí. A podle toho lze poznat, že trpce vážná Kleió někdy přenechává vlastní úkoly svým lehčím sestrám.“

„Státu nemůže být prospěšné tělo, v němž prostor mezi hrdlem a slabinami vyplňuje břicho.“

„Už i v minulosti se několikrát ověřilo, ze silná armáda nemusí vzdy znamenat vítězství. Pokud má slabinu ve velení a řízení, taktice a výzbroji, početný lid vojáků znamená spíše prohru a velké ztráty pro zemi. Spíše bývá příkladem pro ostatní, čeho se vyvarovat! Ovšem jsou oblasti a státy, které se proste nepouci a ztratí moc moc ve světě úplně…“

„Největší slabinou demokracie je naše vlastní nedokonalost.“

„Proč se se mnou život vláčí, jako kdybych měl upadnout a už se neprobudit? Proč mám takové nutkání skrčit se u rohu místnosti a plakat? Proč se cítím tak mizerně, i když jsem udělal všechno správně? Proč je to vždy moje chyba? Proč musím přemýšlet, proč nemůžu spát? Proč někoho vůbec miluji? Proč si je pouštím vůbec k srdci? Proč jsem okolo lidí tak zranitelný a ukazuji jim své emoce a slabiny, kterých nakonec využijí?“

„Slabina všech diktatur je v jejich bezmezném byrokratismu.“

„Slabina aforismu spočívá v tom, že považuje čtenáře za dospělé.“

„Slabiny máme proto, aby bylo možné nás popohnat.“

„Jen nepřítel, Ti ukáže tvoje slabiny.“

„Občas když poprosíte někoho, aby něco nedělal, protože vás to vytáčí. Tak tím mu vlastně odhalujete svou slabinu, kterou většina neváhá časem využít. Pokud opravdu nechcete, aby něco zákeřný člověk nedělal. Dělejte, že se vám to líbí.“

„Pokud člověku, zvyklému řešit různé druhy situací a překážek, postavíme do cesty další z mnoha cílů nebo překážek, jednoduše je pojme během krátké doby, jako součást hry života.
Slabina tohoto člověka tkví v tom, že ony překážky zařazuje jako graf, tudíž může nastat situace, že začne pojímat horní křivku grafu jako životu určující hodnotu a není schopen se zabývat spodní částí grafu. Je to přirozené tříbení - bohužel pro stereotypně žijící nepochopitelné.“

„Silně protiklerikálně zabarvený sociální demokrat, s kulturním smyslem, energický, temperamentní a odhodlaný řečník… útočník s bystrým smyslem pro slabiny odpůrcovy.“

„Největší slabinou sebedokonalejšího systému je uživatel.“

„Předložíte-li normálnímu muži skupinovou fotografii školaček nebo skautek a řeknete mu, aby vybral nejhezčí, nemusí bezpodmínečně ukázat na nymfičku. Člověk musí být umělec i šílenec, bezmezně melancholický tvor s bublinkou žhavého jedu ve slabinách a věčným ohněm nesmírné smyslnosti v citlivé páteři (jak se musí hrbit a skrývat!), aby podle nevyslovitelných příznaků - jemně kočkovitého tahu lícní kosti, útlých ochmýřených končetin a jiných indicií, jež mi zoufalství, stud a slzy něhy nedovolí vyjmenovat - okamžitě rozpoznal malého anděla smrti mezi obyčejnými dětmi: stojí tam, jimi nepoznán, a není si vědom své fantastické moci.“

„Pokud chceme být silní, musíme si přizat své slabiny… To je ten důvod, proč si na silné většina lidí jen hraje.“

„Úkolem manažera je zúročit silné stránky lidí a jejich slabiny učinit bezvýznamnými - a to platí v plné míře jak pro šéfa manažera, tak pro jeho podřízené.“