Citáty na téma ulice

strana 2

„Nemám žádné námitky proti něčemu sexuálnímu životu, pokud to nepraktikují na ulici a děsí koně.“

„Nesmíme se bát přejmenovávat ulice a posílat sochy do lapidária i bořit.“

„Digitalizace světa přinesla stav, kdy mnozí z nás chodí po ulici se sluchátky v uších a odstřihávají se od reálného světa. Možná je to chyba, ale máme na ni právo, protože chybovat je lidské.“

„Potkáte-li na ulici ženu s granátem v ruce, určitě to není sex-bomba.“

„Autosugesce je znepokojující ve své jednoduchosti. Nezasvěceného bude ta jednoduchost znepokojovat. Ale není-liž pravda, že každý objev, každý vynález se zdá být jednoduchý a obyčejný, jakmile je zpopularizován a detaily nebo mechanismus je známý každému člověku na ulici? Neprohlašuji, že autosugesce je můj objev. To vůbec ne, autosugesce je stará jako člověk sám, pouze jsme zapomněli ji trénovat, a takže se ji potřebujeme naučit znovu.“

„A i když veliké lány Evropy a četné staré a slavné státy upadly nebo snad ještě upadnou v moc gestapa a celého toho krásného ústrojí nacistické vlády, my necouvneme a neselžeme. Půjdeme až do konce, budeme se bít ve Francii, budeme se bít na mořích a oceánech, budeme se bít s rostoucí důvěrou a s rostoucí silou stále ve vzduchu, budeme hájit svůj ostrov, budiž cena jakákoli, budeme se bít na březích, budeme se bít na přistávacích plážích, budeme se bít na polích a v ulicích, budeme se bít na návrších; nikdy se nevzdáme, a i když, v což ani na chvíli nevěřím, byl by tento ostrov nebo veliká jeho část podmaněny a kdyby hladověl, pak naše říše za moři, ozbrojená a chráněná britským válečným loďstvem, by pokračovala v zápase, až z vůle boží vystoupí Nový svět v celé své moci a mohutnosti na záchranu a osvobození světa Starého.“

„Když lidi potkají na ulici paní, která má péro na hlavě, tak od vás nic neočekávají, což je velká výhoda. Já můžu tím pádem cokoliv.“

„Jsem vlastně vášnivý voyeur: pozoruji lidi na ulici, v kavárnách – jak stojí, jak sedí, jak se jeví. Je to koníček, který se pak snažím přenést na jeviště. Je v tom myslím určitá sociologická pravda. Jsem přesvědčený, že dnešní Heda Gablerová vypadá jinak, chodí jinak, objímá jinak než Heda z roku 1880. Lidská těla se proměňují s historickým a společenským vývojem.“

„Já dostal za svůj život přes padesát vyznamenání, ale když vás někdo chytne na ulici za ruku a řekne: Pane profesore, vy jste mi zachránil život a já teď mám rodinu, zaměstnání a je nám dobře, tak to je mnohem víc, než jakékoli vyznamenání.“

„Když mě někdo zastaví na ulici, je to největší pocta.“

„Viděl jsem zničené stovky metrů ulic a tisíce zoufalých lidí, ale také neuvěřitelnou vlnu solidarity. Z toho jsem se párkrát málem rozbrečel, ochota lidí pomáhat je nejlepší zpráva, jakou jsem za poslední roky v téhle zemi dostal.“

„Moskva, večer, po ulici jde občan, když tu na něj zakřičí voják: „Stůj!“
Muž začne utíkat a voják ho zastřelí. Přihlížející se ho ptá: „Proč jste to udělal?“
„Je přece zákaz vycházení,“ říká voják.
„Ale ten dneska přeci ještě nezačal,“ odpovídá přihlížející.
„Podívejte, já toho člověka znám, dokonce je to můj kamarád,“ vysvětluje voják. „Vím, kde bydlí, a určitě by nestihnul dojít domů včas.““

„Teď ještě jeden, který mi vyprávěla oficiální návštěva – neřeknu, o jakou hlavu státu šlo, nechci ji přivést do rozpačité situace:
Dva kamarádi jdou po ulici v Sovětském svazu a jeden se ptá druhého: „Dosáhli jsme komunismu? Funguje už v plné síle teď a tady?“
A druhý mu odpoví: „Kruci, jasně že zatím ne, bude to ještě daleko horší.““

„Umění nesmí být soustředěno v mrtvých svatyních zvaných muzea, ale musí být rozšiřováno všude - na ulicích, v tramvajích, továrnách, dílnách i v domácnostech dělníků.“

„Ráda chodila po ulici s knihou v ruce. Tím se odlišovala od ostatních.“

„O skupině
Kdyby každej jednotlivec jednal sám za sebe a za to co ví že je správný. Jak by asi vypadal svět. Když každej člověk je svím způsobem jinej. Je to zase podle informací a vnímání jednotlivce a jeho myšlenkách a emocích a způsobu výchovi a jeho analýzi přístupu k věci. Jednotlivci jsou frajeři. Dav bez inteligence a jasného cíle, je stádo co prochází se po ulici bez rozmyslu.“

„Pevný vztah by měl být obousměrnou ulicí se stejným prostorem a vzájemným respektem k názorům toho druhého.“

„V polovině 80. let, kdy jsem pracoval v nejrůznějších dělnických profesích, mě zajímala společnost. Měl jsem tu možnost zjistit, co je člověk, co je vůbec společnost, co jsou nejrůznější společenské vrstvy. A jelikož zastávám názor ze své tvorby, že na co si nesáhnu, o tom nic nevím, zajímalo mě to. Navíc, tam jsem zjistil, že lidé si na sebe vezmou bundu a jsou metalisti, pak si vezmou čelenku a jsou indiáni, a pak si načešou číro a jsou pankáči. Jakékoli tyto sociologické sondy stran společnosti nesouvisely s mým názorem nebo s mým názorovým světem, mě to zajímalo a byla to sociologická sonda. Také jsem, když byla amnestie, strávil týden mezi kriminálníky, tedy amnestovanými, na Hlavním nádraží, protože mě zajímalo, co je to za sociologickou strukturu, zajímal mě třeba běh non-stopu na Václavském náměstí, jak funguje organizace… nebo… jak funguje, jak je organizována noc pražskou galérkou, zajímaly mě nejrůznější sociologické jevy, do kterých by sociolog, který sedí v kanceláři, a čte jenom v knize a je vyděšen, že po ulicích kdokoli chodí… samozřejmě, člověk byl dobrodružný, takže mě zajímaly tyhlecty, jakoby, trošku jevy, které nejsou normální, ale normální lidi člověk může vidět v tramvaji.“

„Co se to děje s naší mládeží? Nerespektují starší, neposlouchají své rodiče. Ignorují zákon. Bouří se v ulicích nakaženi šílenými názory. Jejich mravní zásady upadají. Co jen to z nich vyroste?“

„Ulice je divadlo, kde se odehrávají tisíce scén, které se nebudou nikdy opakovat.“