Citáty na téma židle

„Bezděky začal objevovat Boží přítomnost ve všem, co dělal. Každý stůl, který vyráběl, každá židle, kterou vyřezával, mu umožňovaly pochopit, že život je posvátný a že i maličkosti jsou důležité pro proměnu Vesmíru. Jeho řemeslo se mu stalo hlavním učednictvím, nic nebylo zbytečné a každý okamžik v sobě měl věčnost s Stvoření.“

„Vždycky když si sedám na židli, obávám se že jí jedna noha chybí. Vždycky když má všechny, jsem příjemně překvapen.“

„Žena je tvor, který sahá po židli, když jde k telefonu.“

„Jsou židle, které jsou uměleckými díly. Mně jsou milejší ty pohodlné.“

„I ten, kdo sedával na dvou židlích, líhával ve dvou postelích a sloužíval dvěma pánům, končí v jedné rakvi.“

„Jestli to má čtyři nohy, a není to židle, dvě křídla, a není to letadlo, a umí to plavat, aniž by to byla ponorka, pak to v Číně jedí.“

„Postav trpaslíka na židli, a nebude o nic větší; nanejvýš dostane závrať.“

„Nejveselejší ze všech byl „On“. Plácal se do stehen a chechtal se tak srdečně, že se dvakrát zakuckal. Vstal a znovu dopadl na židli smíchem bez sebe. Řídké vlasy mu padaly do čela, rukou mával ve vzduchu, proslavený knírek se mu třásl – byl na něho otřesný pohled.“

„Filosofie, resp. filosofové, kteří zůstávají příliš dlouho ve své myšlenkové laboratoři (které se ovšem nikdy nemohou nadlouho vyhýbat – ta je totiž tou snad nejdůležitější složkou filosofického „zázemí“), natož na svých akademických „židlích“ a „křeslech“, a pěstují jen filosofii katedrovou, akademickou, tj. nikoli filosofii tázavou a šťouravou, se proti pravé filosofii proviňují, a budoucí generace jejich viny (vlastně skutečné „hříchy“) nepochybně rozpoznají, zajisté opět jen za pomoci nových filosofů – pokud si ovšem aspoň lepší část budoucí společnosti zachová trochu respektu i vůči takovým příštím filosofům, jejichž poselství bude nejednou muset být i tvrdé a nepříjemné.“

„Židle je architektura. Sofa je buržoazie.“

„Nestřídej židle - seď na dobrém bydle!“

„Jeden chytrý, jednoduchý a efektivní způsob, jak proniknout do myšlení lidí, je sednout si na jejich židli. Daniel H.“

„Říká se, že lidé si vybírají židle tak, aby je netlačili a to samé dělají s myšlenkami. Potom tedy ti, co si k přemýšlení vybírají nepohodlné myšlenky, si sedají rovnou do trní.“

„Člověk si sedá na židli, která jej netlačí a stejně tak si vybírá myšlenky.“

„Byl jsem namáčknutý na zadním sedadle mezi vyžraná policejní prasata a jen sem tam bylo slyšet tělesné pochody v dutinách fízlů, dobře napasených z estébácké kantýny. Úzký tělesný kontakt s nimi byl sám o sobě hororový zážitek a první část cesty, než jsem otupěl, jsem nebyl schopen vnímat nic jiného než intensivní představu bublajících agresivních tělních tekutin, zpracovávajících v policejních útrobách vyfasovaný proviant, a kroutících se policejních střev, s námahou postrkujících toxické zbytky po knedlo-zelo-vepřu k fízláckým konečníkům a řitím, plným beďarů a opruzenin z policejních židlí, jako kdyby vedle mě seděla popelářská auta, která likvidují směsný odpad.“

„Vůbec nemám v plánu kohokoli zvedat ze židle. Pro mě je nejdůležitější umožnit posluchači, aby si vychutnal repertoár. Interpret mu má sloužit, ne se stavět před něj.“

„Přemýšlel jsem nad tím, co můžu dát židli kromě jejího tvaru. Právě proto jsem zvolil barevné zpracování v gradientu. Není jednoduché jej udělat, v přírodě jej však objevíte v tolika podobách. Východ a západ slunce, hladina moře, barevné listy stromů.“

„Můžeme celý film prožívat jako sen, ale zároveň se můžeme z toho snu neustále probouzet do reality a uvědomovat si, že nás tlačí židle a že celé představení je už dlouhé. A stejně tak prožíváme realitu. Když se soustředíte na vlastní vnímání, zjistíte, že vám myšlenky těkají od okamžiku přítomnosti přes různé asociace až do minulosti.“

„Vždy věc navrhovat posouzením jejího širšího kontextu --- židli v místnosti, místnost v domě, dům ve čtvrti, čtvrť ve městě.“

„To, co k papežské židli připoutalo takové množství bludů a odtud je rozšířilo do celého světa, byl názor, že papež na svém stolci nemůže chybit; jeho domnělý duch neomylnosti jej učinil velikým svůdcem, a svedl ho. Ten, jenž si myslí, že se nemůže mýlit, se mýlí v tomto smýšlení, a zřídkakdy hovoří nebo si myslí něco jiného než blud.“

„Bohémství je stav duše, dost často nesnesitelný. Mé pověstné bohémství musí být záležitost genetická, protože bohémství nejde dlouho předstírat, je totiž nepohodlné jako gotická židle.“

„Když, Tě bolí kopyta usaď se na zem, neboť i zem je pohodlná židle….“

„Jenom ve výjimečně úspěšných případech se název výrobku kryje se jménem jeho původce tak samozřejmě, že máme pocit, jako by se tady ta věc vzala odkudsi z nebes – zrození snad přímo z vůle boží. Jedním z klasických příkladů jsou vůbec nejpoužívanější židle světa – thonetky. I ony mají samozřejmě svého otce. Byl jím Michael Thonet.“

„Nemůžete popřít smích; když přijde, zasedne na vaší oblíbenou židli a zůstane tak dlouho, jak chce.“

„Až příliš dobře vzpomínám si na ten večer. Vladislav Vančura byl již několik týdnů zatčen a týrán gestapem. Seděli jsme rozechvěni u rozhlasového přijímače, abychom vyslechli zprávy o nových opatřeních nacistů a o vraždách, které slibovali. Když mezi prvními jmény popravených ozvalo se jméno Vančurovo, vstali jsme jako vymrštěni hrůzou ze svých židlí a bez dechu jsme strnuli. Vladislav Vančura! V tom jméně byla zasažena celá naše generace, byl v něm osud nás všech. V tom jméně byla krvavě zraněna celá naše země.“

„Měl jsem doma tři židle: jednu pro samotu, dvě pro přátelství a tři pro společnost.“

„Ženy mívají svůj oblíbený pokoj, muži svou oblíbenou židli.“

„Nadávat umí všichni, ale zvednout se ze židle je opravdový krok k lepšímu zítřku.“