Alexandr Sommer Batěk: Esperanto

„Hoši mi chtěli ukázat lázeňský život v blízkých lázních v Brusně. Ale nám se tahle lázeňská společnost tak zprotivila, že poslechli jsme rádi pozvání kynoucích nám hor k výstupu vzhůru pod Holý vrch. Stoupali jsme stále výše a výše. Těšili jsme se na Karpatské salaše, na zelenou trávu, na cinkající stáda ovcí a krav, na osmáhlé halekající báčy, a na to vše, co nám v městě jest tak vzdáleno, ach tak vzdáleno. Nevím, zda hoši dobře chápali mou touhu stoupati do výše, bosou nohou dotýkati se měkké trávy a dýchati vzduch výšin horských. Nahoře, abych čas ten neprozahálel uspořádal jsem jim hodinu esperanta. Byla to již 4. hodina, takže jsem v Podbrezové zasvětil přední pracovníky v počátky této mezinárodní řeči. Pamatoval jsem, jakých úspěchů docílil můj otec, jenž kdysi v Oseku u Rokycan tamnější dělnictvo naučil za krátký čas esperantu tak, že tito pak mohli dopisovati s celým světem a někteří z nich z této znalosti pak měli značný prospěch v dalším životě. Na Slovensku by esperanto mělo značný význam aspoň po té stránce, že vede k vyššímu pojímání života a odvádí od pití a hry v karty. A co hlavního, seznamuje s cizinou a tím šíří rozhled a porozumění k potřebám domácím. Učí znát lidi a tím i pravé přátele a skutečné nepřátele. A Slováci mají zapotřebí poznat, nikoli cizím napovídáním, nýbrž svým vlastním rozumem a svým vlastním srdcem, kdo jsou jejich přáteli a kdo to s nimi smýšlí špatně. Tam nahoře v horách dobře se to učilo. A ještě jsme si pak zazpívali a pak dále do výše.“

Alexandr Sommer Batěk

O rozumu , O porozumění , O pití , O úspěchu

„Můj žák Švarc mne seznámil s esperantem, kterému jsem se v krátce naučil a od té doby stal jsem se jeho horlivým šiřitelem. Vždyť jsem viděl, že největším důvodem všech neshod mezinárodních jest neporozumění. Bylo mi jasno, že vzdělání se bude šířiti mnohem lépe, když nebudou lidé nuceni tolik řečí studovati a budou se moci oddati více studiu věd přírodních a filosofie. Esperanto sám jsem doporučil svému tatínkovi doufaje, že v něm bude moci uplatniti velkou svoji pracovitost a také jsem se nemýlil. Tatínek potom mnoho času strávil šířením tohoto jazyku a mnoho dobrého tím vykonal ještě v době svého odpočinku. Zejména přeložil mnoho českých národních písní do esperanta.“

Alexandr Sommer Batěk

Esperanto, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924
Zdroj: [Sommer Batěk, Alexandr, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924, B. Kočí, Praha, 1925, 450, česky, 179, Roku 1905]

O studiu , O porozumění , O vzdělání , O vědě

„Za nějaký čas jsem dostal dopis od esperantisty prof. Bicknella, který mne velmi vřele zval do Bordighery v Italii. Rozhodl jsem se tam jeti a dne 11. listopadu 1909 jsem vyjel z Lošína do Terstu a odtud v noci parníkem do Benátek. […] V Bordigheře jsme se zase zařídili po svém. U Bicknellů jsem býval hostem a chodil jsem s profesorem na vycházky, na nichž mi ukazoval přírodopisné zvláštnosti. Prohlédli jsme si tam nádherné Wintrovy zahrady, v nichž se pěstují palmy pro různé církevní slavnosti v celé Evropě. Jinak se pěstují palmy k obřadům katolickým, jinak k židovským. Bicknell má v Bordigheře vlastní museum, kde má uloženy nálezy svých praehistorických písem vysoko pod ledovci jím objevených. Jeho vila jest ozdobena esperantskou hvězdou. Jest horlivý esperantista. V Bordigheře jest četná kolonie anglická, ale Bicknell, ač Angličan, mluvil s každým jen esperantsky. Také jeho sluha jinak nemluvil. Jeho zásluhou lze se v Bordigheře i v obchodech domluviti esperantem. Za mé přítomnosti uspořádal Bicknell ve svém museu sjezd esperantistů italských a francouzských, které si pozval z Nizzy a hostil je ve velkém sále svého musea. Zažili jsme veselé odpůldne a večer jsme se rozcházeli za zpěvu esperantské hymny:
„En la mondon venis nova sento,
tra la mondo iras forta voko.““

Alexandr Sommer Batěk

Dílo, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924
Zdroj: [Sommer Batěk, Alexandr, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924, B. Kočí, Praha, 1925, 450, česky, 202–203, Roku 1909]

O hvězdách , O zpěvu , O noci , O čase

„Mnohem nepříjemnější pro mne mělo následky, že snažil jsem se smířiti české esperantisty. Byla tu Unie, která byla seskupena kolem esperantisty K. a pak Associe družící se k esperantistovi B. Já snažil se poznati, u koho je pravda, žádal jsem letákem všechny čelné esperantisty, aby mi sdělili, proč je ten svár. Dostal jsem velký počet dopisů, jichž uveřejněním vyšlo na jevo, že pan K., jinak velmi bystrý člověk, si hraje na diktátora v Unii, odkud dává vylučovati všechny lidi jemu nepohodlné. Přímo mne urazilo, když byl vyloučen i čestný člen a zakladatel esperanta u nás, Theodor Čejka, učitel z Bystřice pod Hostýnem. Rázně jsem se ho ujal a o výsledku své ankety jsem referoval v Praze ve zvláštní schůzi, k níž byli pozváni četní esperantisté. To mi vyneslo zvolení za předsedu Associe, ale zároveň tolik nesnází a pronásledování od stoupenců pana K. mi to způsobilo, že jsem se po roce předsednictví vzdal a nechtěje si ještě více překážek v cestu klásti, než jsem jich již měl, stykům s českými esperantisty jsem se raději vyhýbal, ač mi to bylo vždy líto. Ale mé zkušenosti byly příliš smutné.“

Alexandr Sommer Batěk

Esperanto, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924
Zdroj: [Sommer Batěk, Alexandr, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924, B. Kočí, Praha, 1925, 450, česky, 193–194, Roku 1908]

O lidech , O učitelích , O cestě , O pravdě

„Publikace za rok 1921. 456. La misio de la čechoslovaka nacio. Nova Europo I. 2. […] Ve vlastním nákladu. […] 471. Setba č. 30. přeložena do esperanta od Zdenky Kubíkové: Instruo por gejunuloj pri la seksvivo. […] Na Slovensku. […] 473. Kurs esperantský. 12./7. Podbrezová. Závod. hostinec. […] 477. Kurs esperantský. 13./7. Tamtéž. […] 483. Kurs esperanta. Tamtéž. […] 487. Kurs esperanta. 17./7. U Brezna v horách pod Holým vrchem. […] 489. Kurs esperanta. Tamtéž.“

Alexandr Sommer Batěk

Esperanto, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924
Zdroj: [Sommer Batěk, Alexandr, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924, B. Kočí, Praha, 1925, 450, česky, 387–393, Roku 1921]

O horách

„V Podbrezové měl jsem celkem 26 vystoupení, z čehož bylo 8 dětských představení loutkových a besídek, 5 hodin vyučování esperantu a 13 přednášek pro dospělé. Nedosáhl-li jsem výsledku takového, jaký jsem si sliboval, dosáhl jsem aspoň toho, že na jedné straně jsem vzbudil zvědavost a rozprodav při přednáškách hojně svých spisů, mohu se nadíti, že mnohý z mých posluchačů, leckterý ten sešitek si přečte a promyslí.“

Alexandr Sommer Batěk

Esperanto, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924
Zdroj: [Sommer Batěk, Alexandr, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924, B. Kočí, Praha, 1925, 450, česky, 339, Roku 1921]

O dospělosti

„Koncem července jsme si vyjeli ještě k tatínkovi do Říčan, kam se právě rok před tím byl odstěhoval z Oseka a kde si koupil vilu Helenku u nádraží. Dal na ni vymalovati zelenou hvězdu, aby již z daleka bylo znáti, že tam bydlí horlivý šiřitel esperanta.“

Alexandr Sommer Batěk

Esperanto, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924
Zdroj: [Sommer Batěk, Alexandr, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924, B. Kočí, Praha, 1925, 450, česky, 207, Roku 1910]

O hvězdách

„[Přednášky konané r. 1920. …] 331. O esperantu. 5./12. Průmyslová škola. […] 333. Dějiny esperanta. 12./12. Průmyslová škola.“

Alexandr Sommer Batěk

Esperanto, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924
Zdroj: [Sommer Batěk, Alexandr, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924, B. Kočí, Praha, 1925, 450, česky, 320, Roku 1920]

O škole a vzdělávání

„Hoši mi chtěli ukázat lázeňský život v blízkých lázních v Brusně. Ale nám se tahle lázeňská společnost tak zprotivila, že poslechli jsme rádi pozvání kynoucích nám hor k výstupu vzhůru pod Holý vrch. Stoupali jsme stále výše a výše. Těšili jsme se na Karpatské salaše, na zelenou trávu, na cinkající stáda ovcí a krav, na osmáhlé halekající báčy, a na to vše, co nám v městě jest tak vzdáleno, ach tak vzdáleno. Nevím, zda hoši dobře chápali mou touhu stoupati do výše, bosou nohou dotýkati se měkké trávy a dýchati vzduch výšin horských. Nahoře, abych čas ten neprozahálel uspořádal jsem jim hodinu esperanta.“

Alexandr Sommer Batěk

Byla to již 4. hodina, takže jsem v Podbrezové zasvětil přední pracovníky v počátky této mezinárodní řeči. Pamatoval jsem, jakých úspěchů docílil můj otec, jenž kdysi v Oseku u Rokycan tamnější dělnictvo naučil za krátký čas esperantu tak, že tito pak mohli dopisovati s celým světem a někteří z nich z této znalosti pak měli značný prospěch v dalším životě. Na Slovensku by esperanto mělo značný význam aspoň po té stránce, že vede k vyššímu pojímání života a odvádí od pití a hry v karty.
A co hlavního, seznamuje s cizinou a tím šíří rozhled a porozumění k potřebám domácím. Učí znát lidi a tím i pravé přátele a skutečné nepřátele. A Slováci mají zapotřebí poznat, nikoli cizím napovídáním, nýbrž svým vlastním rozumem a svým vlastním srdcem, kdo jsou jejich přáteli a kdo to s nimi smýšlí špatně.
Tam nahoře v horách dobře se to učilo. A ještě jsme si pak zazpívali a pak dále do výše.

Source: [Sommer Batěk, Alexandr, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924, B. Kočí, Praha, 1925, 450, česky, 337–338, Roku 1921]
Esperanto, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924

O horách , O čase , O trávě , O životě

„Musil jsem probrati v tomto svém časopisu také otázku řeči mezinárodní, což mne vedlo k přijetí esperanta a k odmítnutí ida. To způsobilo, že idisté se mnou vedli dlouhou korespondenci týkající se ida a esperanta, z nichž zvláště brněnský Kajš mne hleděl získati pro ido. Já ovšem jsem byl příliš přesvědčen o nutnosti zůstat při Zamenhofově fundamentu, než abych byl mohl povoliti filologickým důvodům idistů, tím více, any důvody filologické na mne působily dojmem větší nebo menší libovůle. Nebylo v nich té průkaznosti, jakou působí úvahy matematické, nebo přírodovědné. Vše se opírá o analogii, která jest však použitelná jen při velmi bedlivém zkoumání všech okolností. Poznal jsem, že ve filologii se vše řídí více méně stávající autoritou toho kterého profesora. A já filologů-profesorů vystřídal tolik, každý z nich učil něčemu jinému, a proto má víra ve filology byla valně otřesena.“

Alexandr Sommer Batěk

Esperanto, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924
Zdroj: [Sommer Batěk, Alexandr, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924, B. Kočí, Praha, 1925, 450, česky, 193, Roku 1908]

O víře