Vítězslav Nezval citáty

„Povaha ženy je jako moře. Poddá se nejlehčímu vánku a odolá nejtěžší bouři.“

„Odvykněte si lhát!
Lež hrozné nemám rád!
Kdo lže, ten krade a pak visí.
Kdo lže, ten vždycky ublíží si.
Lez je šminka, která hyzdí tvář,
lež je účes, který nesvědčí.
Ať podívá se do zrcadla lhář,
ať se sám o tom přesvědčí!
Lež je maskovaná ohyzda.
Lhář se nejvíc obelhává sám.
I když sám se přitom hezký zdá,
je to jen chvilkový klam!“

„Láska je jako němohra. Nikdy nevíme dost jistě, které gesto co znamená.“

„Člověk nakonec vždycky vše ztrácí svou vinou.“

„Lhář se nejvíc obelhává sám.“

„Láska je magická moc, jež křísí věci mrtvé, věci, jež se zdály býti mrtvými, věci, jichž jako by už ani nebylo.“

„Manon je můj osud. Manon je můj osud.
Manon je všecko, co neznal jsem dosud.
Manon je první a poslední můj hřích,
nepoznat Manon, nemiloval bych.
Manon je motýl. Manon je včela.
Manon je růže hozená do kostela.
Manon je všecko, co neztratí nikdy svůj pel.
Manon je rozum, který mi uletěl!
Manon je dítě. Manon je plavovláska.
Manon je první a poslední má láska.
Manon, ach Manon, Manon z Arrasu.
Manon je moje umřít pro krásu.“

„Slovo mrdat je diamantové, tvrdé, průsvitné, klasické. Jako by vypadlo jako šperk z ušlechtilého alexandrinu, má, poněvadž je zapovězeno, magickou moc. Je jedním z kabalistických zkratek erotického flujda a já je miluji.“

„Vždyť nechci od vás nic než sladkou vaší něhu.
Ach, proč bych chtěla víc, vždyť život je jak vločka sněhu.
Co byste mně moh dát, co nad životem stojí?
Mějte mě prostě rád a buďme prostě svoji.“

„Jaké si děláte starostí. Proč? Proč to?
Vždyť život trvá chvíli,
ach, vždyť ten život milý
je jeden, jen jeden, jen jeden…“

„Jeho dílo má pro poezii takový význam jak pro život lidstva objevení parního stoje a elektřiny.“

„Proč jdeš tak vzpurně,
tak bez chuti
k volební urně?
Že není vyhnutí?
Netvař se vzpurně,
vždyť stačí cvaknutí,
tvůj život zhasne jako svíce –
a z urny bude popelnice.“

„Tisíce jablek spadlo na nos zeměkoule. Jenom Newton uměl z toho vytěžit.“

„Chůva jest větším učitelem umělce nežli dějiny umění.“

„Bylo mi patnáct let, byl jsem tehdy ve věku, kdy vidíme na ženách hlavně obličej.“

„Je to dobrodružství jako na moři, uzamykati se v laboratoři.“

„Chtěla, bych být tou myšlenkou, která te ráno budí.
A zatím jsem jen milenkou, jež trápí tě a nudí.“

„Rolničky střásájí svůj smích
a sníh je bílý jako tvaroh.
Pojď ke mně, já to věděla,
že dodnes mohou se dít divy,
že jednou potkám anděla
a že ten anděl bude živý.
Pojď rozpustit mé kadeře,
pojď rozžat v domě všecky svíce.
Ach spáti, spát v té nádheře…
Pojď, půjdeme již do ložnice…“

„Muž honí zvěř a z pušky střílí,
muž s mužem pro hloupost se bije,
vymyslil dobro, zatím zlý je,
muž vymyslil si dlouhou chvíli,
ro každou malichernost šílí.“

„Jak hněvati se na labuť, že nemá všechny ctnosti husy!“

„Pojď ke mně, já to věděla, že dodnes mohou se dít divy, že jednou potkám anděla a že ten anděl bude živý…“

„Bůh nezatratil Magdalenu,
Bůh neodvrátil od ní tvář,
však ten, kdo kupuje si ženu,
je ďáblův muž a otrokář!“

„Jen zapalte si hranici
a upalujte lidi!
Tamten na soudné stolici
to spravedlivé vidí.
Bůh nezatratil Magdalenu,
Bůh neodvrátil od ní tvář.“

„Spolehněte se na mou Čest
a na něžnost, již vnukla jste mi,
že stihne spravedlivý trest
každého Člověka na tě co zemi,
jenž by vám přeložil stéblo přes cestu.“

„Logika je právě to, co dělá ze svítivých slov fráze.“

„Dávat je víc, než brát.“

“congress of angels.”