„Ovšem nemyslí Utopijští, že v každé rozkoši spočívá štěstí, nýbrž jen v rozkoši dobré a počestné. K ní je totiž podle jejich přesvědčení jakožto k nejvyššímu dobru puzena naše přirozenost samou ctností, v které stoupenci opačného názoru shledávají výhradně podstatu štěstí. Utopijští totiž vymezují ctnost takto: žít podle přírody - k tomu nás totiž určil bůh -, ale jít za takovým vedením přírody, které vesměs ve vyhledávání a odmítání věcí poslouchá rozumu. Dále rozum podněcuje lidi ze všeho především k lásce a úctě vůči božské velebnosti, jíž vděčíme i za to, že jsme, i že můžeme být účastni štěstí; za druhé nás napomíná a povzbuzuje rozum, abychom vedli život, pokud lze, co nejméně strastný a co nejradostnější a abychom ve jménu společenství stejné přirozenosti dopomáhali všem ostatním k dosažení téhož cíle. Nikdy totiž nebyl nikdo tak chmurným a strohým nohsledem ctnosti a nenávistným odpůrcem rozkoše, aby ukládaje ti námahy, bdění a strádání, zároveň ti nepřikazoval ze všech sil zmirňovat bídu a škody druhých a aby ve jménu lidskosti nepokládal za hodné chvály, je-li člověk člověku záchranou a útěchou.“

Zdroj: MORE, Thomas: Utopie; PDF http://www.vzdelavaci-institut.info/?q=system/files/Utopie-Thomas_More.pdf, str. 30

Převzato z Wikiquote. Poslední aktualizace 16. června 2022. Historie

Pomozte nám doplnit zdroj, originální znění a další informace

Máte bližší detaily o citátu "Ovšem nemyslí Utopijští, že v každé rozkoši spočívá štěstí, nýbrž jen v rozkoši dobré a počestné. K ní je totiž podle …" — Thomas More?

Témata

bída, chvála, dobro, dosažení, dále, námaha, názor, odpůrce, podstata, přesvědčení, přirozenost, rozum, silo, vedení, záchrana, škoda, úcta, útěcha, člověk, bůh, lidé, rozkoš, život, láska, štěstí, příroda, lidskost, věc, hodnost, stoupenec, strohost, strádání, cíl, společenství, odmítání, jméno, chmurnost, ctnost, bdění

Thomas More20

anglický renesanční humanista 1478–1535

Podobné citáty

„Ale ze všech první a základní spor je o to, v čem, zda v jediném, či ve více věcech spočívá lidské štěstí. V tomto problému jsou, jak se zdá, více než je spravedlivo, nakloněni na stranu, která je stoupenkyní rozkoše, kterou vymezují buď celé lidské štěstí, nebo aspoň hlavní jeho část. Ba - a to budí ještě větší podiv - i od náboženství, které je vážné, přísné, takřka chmurné a stroze chladné, požadují, aby přispívalo k podpoře tohoto tak choulostivého názoru. Nikdy totiž nerokují o štěstí, aby s racionální filozofií nespojovali některé principy vzaté z náboženství, a soudí, že bez nich je rozum sám o soběkusý a nedostačující k vypátrání pravého štěstí. Ty principy jsou takovéto: duše lidská je nesmrtelná a dobrodiním božím zrozená ke štěstí; našim ctnostem a dobrým činům jsou po skončení vezdejšího života určeny odměny, mrzkostem tresty. Třebaže jsou tato tvrzení vzata z oboru náboženství, přece myslí Utopijští, že lze rozumovou cestou dospět k nutnosti uvěřit v ně a přiznat jejich platnost.“

Thomas More kniha Utopie

Zdroj: MORE, Thomas: Utopie; PDF http://www.vzdelavaci-institut.info/?q=system/files/Utopie-Thomas_More.pdf, str. 30

„Rozkoš se nesnáší s ctností.“

Marcus Tullius Cicero (-106–-43 př. n. l.) římský filozof a státník

„Žádný civilizovaný člověk jakživ nelituje žádné rozkoše, necivilizovaný člověk totiž ani neví, co to rozkoš je.“

Oscar Wilde (1854–1900) dramatik, prozaik a básník

Varianta: Kulturní člověk nikdy nelituje žádné rozkoše, zatímco nekulturní člověk ani neví, co to ta rozkoš vůbec je.
Zdroj: [Kotková, Lea, Tantrická masáž na vlastní kůži: Prožijte svou sexualitu naplno, Rodina a vztahy, Žena.cz, Aktuálně.cz, Economia, a.s., 2018, září, 24, 2018-10-04, http://zena.aktualne.cz/vztahy/tantricka-masaz-na-vlastni-kuzi-prozijte-sexualitu-naplno/r~145e5b6abf3c11e899900cc47ab5f122]