Citáty na téma bezcitnost

„Láska sama o sobě může být mnohdy slepá. Proto ji doprovázejte pravdou! Ale pravda naopak může být někdy bezcitná. Proto ji čiňte prostřednictvím lásky přijatelnou.“

„Jen bezcitný muž uvádí ženu do rozpaků.“

„Že jsem bezcitná mrcha? Ano, jsem. Proč? Poznala jsem muže a zjistila, že být sobcem a mrchou, je jednodušší a méně to bolí.“

„Láska mocných je bezcitná.“

„Velká bezcitnost se někdy tváří jako odvaha.“

„Potom jsem si poprvé uvědomil, že jsem na širém a bezcitném světě úplně sám…“

„Být neutrální neznamená být lhostejný a bezcitný. Není třeba zabíjet v
sobě city. Stačí v sobě zabít nenávist.“

„Bezcitnost muže k ženě se projevuje také v tom, že se jí nikdy nezeptá, který způsob lásky jí nejlépe vyhovuje a prosazuje jen ten svůj.“

„Chladný, bezcitný, nehybný - myslím, že ten člověk je bůh.“

„Láska je bezcitný bastard - Warner, Destroy Me“

„Nevěř příteli, když řekne, že je bezcitný. Možná jen chce, aby ses v něm ty city pokusil najít a abys mu dokázal, že ti není ukradený.“

„Bezcitnost přitahuje přecitlivělost. Přecitlivělost vyvolává bezcitnost. Najdi rovnováhu a najdeš mír.“

„Rub sentimentality je bezcitnost, hrubost, sadismus a brutalita.“

„Dobří cestovatelé jsou bezcitní.“

„Svědomí člověka je tím, co z něj učiní výchova, zvyky a osobní vnímavost. A tam, kde osobní vnímavost chybí – tedy u většiny lidí všude na světě –, se vadná výchova nikdy rozpozná jakožto vadná a o navyklé bezcitnosti se nikdy neuvažuje jako o špatné.“

„Ošetřující lékaři mají vždy pravdu, pokud pacient žije. Až pitva a bezcitný anatom je občas přiskřípne.“

„Na cestách člověk všechno přijímá, rozhořčení zůstává doma. Člověk se dívá, naslouchá, i ty nejstrašnější věci v něm vzbuzují nadšení, protože jsou nové. Dobří cestovatelé jsou bezcitní.“

„Omlouvám se ti, že jsi nebyl opravdu milován a že tě to udělalo bezcitným.“

„Á 😯vidím a cítím tolik života ve všem okolo sebe i ve svich žilách to je sílá. Tolik života proudící v krvi dech a tlukot srdce.Život voda hmyz zvuky vůně vzduch civilizace chaos myšlenek měnící se svět v okamžiku vteřin okamžiků. Nechapu proč ale nemůžu přestat se cítit v tomto pocitu. Tak nák příliš povznésle vždyť už můžu jen umřít už můžu jenom cítit se hloupě jako blbec tolik chyb tolik lítost tolik citu tolik slov tolik mnoho citovích pohledů na život kdo jsem. Bloudící duše tmou ve svém zmatku cítění kam duši plout kam se hnout co udělat mám nevím netuším. Ta síla všeho napojení možností pár však předemnou mlha šedivá života zkušenosti zlých mě svírá do svích čelistí času smutku. Oči zavírám na kolena padám už není síla už se vzvládám. Pokračuj v cestě ozve se z nebe. Ukažu prostředníka trhni si Bože radši mě ukaž cestu mlhou mich splínů v mém okamžiku. Bůch odpověděl drž se dobrých lidi děvče a zlé lituj z jejich bezduchosti a bezcitnosti. A já to se ti to relaxuje tam na hoře co.? Bůch odpoví: jó kežby občas mě ta věčnost sere tak se učím jiné víře proč jen já bych měl vědět všechno když jiní vědí líp než já co je krásnějšího na světě.“

„Mít zlou starší sestru línou sebestřednou bezcitnou inteligentní je horší než být hluchej nebo slepej nebo bez končetin.“