Citáty na téma četnost

Sbírka citátů na téma četnost, myšlenka.

Myšlenka

Citáty na téma četnost

„Potkáváš četné manželské dvojice, jak se vedou za ruce, neboť spojit se těly je snadné. Jen málo potkáš takových, kdo jsou úzce spojeni tím, co je v nich nejhlubší; jen málokteří jsou oddáni dušemi.“

Michel Quoist (1921–1997) francouzský spisovatel

O duši

„Pokud budeš mít štěstí, budeš mít četné přátele, když se časy zamračí, zůstaneš sám.“

Publius Ovidius Naso (-43–17 př. n. l.) římský básník

O přátelství, O štěstí, O čase

„Z četných anket je známo, že v manželství je z pěti žen nespokojeno pět a z pěti mužů deset.“

František Kožík (1909–1997) český esperantista, romanopisec a spisovatel historických románů

O ženách, O mužích, O manželství

„Někteří puritánští členové ČSSD kritizovali Buzkovou pro její údajnou sexuální promiskuitu. Nejsem puritán a jen jsem s pobavením poslouchal příběhy několika kolegů, jak překonali vzdálenost mezi kunderovskou registráží, kontaktáží a konzumáží během jediného dne. Shodně s Markem Twainem bych jen dodal, že hodnota této trofeje byla poněkud devalvována četností jejich údajných výskytů.“

Miloš Zeman (1944) prezident České republiky

O vzdálenosti

„Vše, co vidíte, bylo a je pro vás. Četné knihy, zázračná označení a krásné myšlenky jsou duchy duší, které vám předcházely.“

Chalíl Džibrán (1883–1931) libanonský výtvarník, básník a spisovatel

O myšlenkách, O knihách, O duši

„Za nějaký čas jsem dostal dopis od esperantisty prof. Bicknella, který mne velmi vřele zval do Bordighery v Italii. Rozhodl jsem se tam jeti a dne 11. listopadu 1909 jsem vyjel z Lošína do Terstu a odtud v noci parníkem do Benátek. […] V Bordigheře jsme se zase zařídili po svém. U Bicknellů jsem býval hostem a chodil jsem s profesorem na vycházky, na nichž mi ukazoval přírodopisné zvláštnosti. Prohlédli jsme si tam nádherné Wintrovy zahrady, v nichž se pěstují palmy pro různé církevní slavnosti v celé Evropě. Jinak se pěstují palmy k obřadům katolickým, jinak k židovským. Bicknell má v Bordigheře vlastní museum, kde má uloženy nálezy svých praehistorických písem vysoko pod ledovci jím objevených. Jeho vila jest ozdobena esperantskou hvězdou. Jest horlivý esperantista. V Bordigheře jest četná kolonie anglická, ale Bicknell, ač Angličan, mluvil s každým jen esperantsky. Také jeho sluha jinak nemluvil. Jeho zásluhou lze se v Bordigheře i v obchodech domluviti esperantem. Za mé přítomnosti uspořádal Bicknell ve svém museu sjezd esperantistů italských a francouzských, které si pozval z Nizzy a hostil je ve velkém sále svého musea. Zažili jsme veselé odpůldne a večer jsme se rozcházeli za zpěvu esperantské hymny:
„En la mondon venis nova sento,
tra la mondo iras forta voko.““

Alexandr Sommer Batěk (1874–1944) český chemik, esperantista a pedagog

Dílo, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924
Zdroj: [Sommer Batěk, Alexandr, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924, B. Kočí, Praha, 1925, 450, česky, 202–203, Roku 1909]

O hvězdách, O zpěvu, O noci, O čase

„Mnohem nepříjemnější pro mne mělo následky, že snažil jsem se smířiti české esperantisty. Byla tu Unie, která byla seskupena kolem esperantisty K. a pak Associe družící se k esperantistovi B. Já snažil se poznati, u koho je pravda, žádal jsem letákem všechny čelné esperantisty, aby mi sdělili, proč je ten svár. Dostal jsem velký počet dopisů, jichž uveřejněním vyšlo na jevo, že pan K., jinak velmi bystrý člověk, si hraje na diktátora v Unii, odkud dává vylučovati všechny lidi jemu nepohodlné. Přímo mne urazilo, když byl vyloučen i čestný člen a zakladatel esperanta u nás, Theodor Čejka, učitel z Bystřice pod Hostýnem. Rázně jsem se ho ujal a o výsledku své ankety jsem referoval v Praze ve zvláštní schůzi, k níž byli pozváni četní esperantisté. To mi vyneslo zvolení za předsedu Associe, ale zároveň tolik nesnází a pronásledování od stoupenců pana K. mi to způsobilo, že jsem se po roce předsednictví vzdal a nechtěje si ještě více překážek v cestu klásti, než jsem jich již měl, stykům s českými esperantisty jsem se raději vyhýbal, ač mi to bylo vždy líto. Ale mé zkušenosti byly příliš smutné.“

Alexandr Sommer Batěk (1874–1944) český chemik, esperantista a pedagog

Esperanto, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924
Zdroj: [Sommer Batěk, Alexandr, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924, B. Kočí, Praha, 1925, 450, česky, 193–194, Roku 1908]

O lidech, O učitelích, O cestě, O pravdě

„Podle pánů senátorů veškeré lidské snažení spojené s obdobím let 1945 až 1990, s lidskými touhami po sociálně spravedlivé společnosti, bylo zločinem. Všichni občané až na nečetné výjimky, typu bratrů Mašínů, byli zločinci.“

Miroslav Grebeníček (1947) český člen českého Parlamentu (1996-1998), člen českého Parlamentu (1998-2002), člen českého Parlamentu (2002–20…

při jednání o vzniku Ústavu paměti národa

„Je charakterické pro dnešní dobu, že měří důležitost myšlenky četností jejího použití.“

Gustav Radbruch (1878–1949) německý politik

O myšlenkách

„Film jako umění totální syntézy, toto báječné novorozeně stroje a emoce, přestává křičet a vstupuje do svého dětství. Jeho dospívání bude brzy ponoukat jeho inteligenci a rozmnožovat jeho sny; žádáme, aby se urychlil jeho rozmach a aby se uspíšil příchod jeho mladosti. Potřebujeme Film, abychom vytvořili totální umění, k němuž všechna umění odevždycky směřovala. Dnes se „pohyblivý kruh“ estetiky konečně triumfálně uzavírá v totálním splynutí všech umění, kterému se říká Kinematograf. Naše doba syntetizovala božským elánem četné zkušenosti člověka. Dali jsme dohromady všechny stránky praktického a citového života. Oženili jsme Vědu s Uměním, chci říci objevy – a ne údaje vědy – s ideálem Umění, aplikujíce je vzájemně tak, abychom mohli zachytit a fixovat rytmy světla. To je film.“

Ricciotto Canudo (1879–1923)

Zdroj: Canudo Ricciotto: Teorie sedmi umění. Iluminace 92-1, s. 20

O umění, O vědě, O dětství, O inteligenci

„Když srovnám svůj liknavý a neužitečný život s četnými a podivuhodnými milosrdenstvími, které jsem obdržel, umlčuje mě to a nechává bez omluvy.“

Richard Baxter (1615–1691) anglický puritánský církevní vůdce, básník

Originál: (en) When I compare my slow and unprofitable life with the frequent and wonderful mercies received, it shames me, it silences me, and leaves me inexcusable.
Zdroj: The Practical Works of Richard Baxter: with a Life of the Author and a Critical Examination of His Writings by William Orme, Svazek XXII. S. 460.

O životě