Citáty na téma cizina (20 citátů) | Citáty slavných osobností

„Nic není sladší než vlast a rodič na světě širém, i když máš v cizině statky a palác! Nejsi doma!“

Homér starověký řecký epický básník, autor Ilias a Odyssea

O rodičích , O světě , O vlasti

„Jestliže v cizině odmítáte místní stravu, neberete na vědomí zvyky, bojíte se náboženství a vyhýbáte se lidem, měli byste raději zůstat doma.“

James A. Michener (1907–1997)

O lidech , O náboženství

„Je stokrát větší slastí být služebníkem svého národa, než v cizině být kdovíjakým slavným velikášem.“

Karolína Světlá (1830–1899) česká spisovatelka

„S lítostí vyslovuji tuto smrtící pravdu, ale Louis musí zemřít, protože vlast musí žít. U mírumilovného, svobodného národa, váženého doma i v cizině, byste možná poslechl radu, abyste byl velkorysý; ale národ, o jehož svobodu se po tolika obětech a bitvách stále ještě vede spor, národ, v jehož zemi jsou zákony stále ještě neúprosné jen vůči nešťastníkům, národ, v jehož zemi jsou zločiny tyranie stále ještě předmětem sporů, takový národ se musí chtít pomstít; a velkorysost, za kterou vás chválí, by se příliš podobala velkorysosti společnosti loupežníků, kteří se dělí o kořist.“

Maximilien Robespierre (1758–1794) francouzský politik

O smrti , O vlasti , O pravdě , O svobodě

„Pokrokové země definitivně skoncovaly se zpátečnictvím - na dopisech do ciziny se ani neuvádí zpáteční adresa.“

Gabriel Laub (1928–1998) český esejista a novinář

„Hoši mi chtěli ukázat lázeňský život v blízkých lázních v Brusně. Ale nám se tahle lázeňská společnost tak zprotivila, že poslechli jsme rádi pozvání kynoucích nám hor k výstupu vzhůru pod Holý vrch. Stoupali jsme stále výše a výše. Těšili jsme se na Karpatské salaše, na zelenou trávu, na cinkající stáda ovcí a krav, na osmáhlé halekající báčy, a na to vše, co nám v městě jest tak vzdáleno, ach tak vzdáleno. Nevím, zda hoši dobře chápali mou touhu stoupati do výše, bosou nohou dotýkati se měkké trávy a dýchati vzduch výšin horských. Nahoře, abych čas ten neprozahálel uspořádal jsem jim hodinu esperanta. Byla to již 4. hodina, takže jsem v Podbrezové zasvětil přední pracovníky v počátky této mezinárodní řeči. Pamatoval jsem, jakých úspěchů docílil můj otec, jenž kdysi v Oseku u Rokycan tamnější dělnictvo naučil za krátký čas esperantu tak, že tito pak mohli dopisovati s celým světem a někteří z nich z této znalosti pak měli značný prospěch v dalším životě. Na Slovensku by esperanto mělo značný význam aspoň po té stránce, že vede k vyššímu pojímání života a odvádí od pití a hry v karty. A co hlavního, seznamuje s cizinou a tím šíří rozhled a porozumění k potřebám domácím. Učí znát lidi a tím i pravé přátele a skutečné nepřátele. A Slováci mají zapotřebí poznat, nikoli cizím napovídáním, nýbrž svým vlastním rozumem a svým vlastním srdcem, kdo jsou jejich přáteli a kdo to s nimi smýšlí špatně. Tam nahoře v horách dobře se to učilo. A ještě jsme si pak zazpívali a pak dále do výše.“

Alexandr Sommer Batěk (1874–1944) český chemik, esperantista a pedagog

O rozumu , O porozumění , O pití , O úspěchu

„Když fotografuji v cizině, zajímají mě především ženské tváře, každá je jiná a právě něčím zajímavá.“

Petr Brukner (1943) český herec

„Aniž bychom se vydali do ciziny, můžeme poznat celý svět. Aniž bychom vyhlédli z okna, můžeme spatřit nebeskou cestu. Čím dále dojdeme, tím méně víme.“

Lao-c' (-604) čínský filozof

Zdroj: [Exley, Helen, Pro klid v duši 365 : Citáty na každý den, Zuzana Pavlová, Slovart, Praha, 2018, 368, 978-80-7529-518-7, 329]

O světě , O cestě

„Kdekoli jsem četl o nějakém zajímavém vynálezu nebo novém ústavu, pátral jsem po adrese a tak jsem docílil, že jsem měl hodně zpráv původních přímo od vynálezců a cizozemských ústavů. Dostal jsem i celá ilustrovaná díla a projekty vynálezů. Bylo to pro mne samého skutečně zřídlo nových radostí a nového poučení. Stal jsem se tím i v cizině známým a tak jsem se dostal do výboru mezinárodní esperantské Volné myšlenky, kde jsem byl jeden rok též předsedou.
Dopisování se sekretářem jejím René Deshays ve Francii bylo pro mne velmi zajímavé.“

Alexandr Sommer Batěk (1874–1944) český chemik, esperantista a pedagog

Esperanto, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924
Zdroj: [Sommer Batěk, Alexandr, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924, B. Kočí, Praha, 1925, 450, česky, 191–192, Roku 1908]

O radosti , O volnosti , O myšlenkách

„Chci jen říci pouze určitá fakta o svých českých literárních láskách. K nim patří především Julius Zeyer, a věřte tomu nebo ne, zejména Jan Maria Plojhar pro hrdinův vztah k domovině. A pak záležitost dvou literárních kmotrů z Vodňan, které asi miloval, ale kterým se nemohl přece obdivovat. A nakonec ty stálé úniky z domova do ciziny, jeho přátelství s dánským klasikem J. P. Jacobsenem (poznali se v Itálii), jeho dopisy, neznámé v Čechách, ale už brzy publikované v Itálii, o italské krajině a národu. Ze současníků to nebyl Olbracht. Daleko víc Jan Weiss. Myslím, že jsme se navzájem ovlivňovali. Stylisticky a metafyzicky Jan Čep a z jiných klasiků úplně zapomenutý (v mé době) Josef Uher.“

Egon Hostovský (1908–1973) český romanopisec

V dopise z roku 1966
Zdroj: V dodatku Miloše Pohorského k Dobročinnému večírku ISBN 80-7023-046-0, str. 159–160

O vztazích , O lásce , O přátelství , O domově

„Jako vojáci, kteří ve válce jsou zajati a po dlouhá léta nuceni žít v cizině, touží po domově, tak i duše v očistci jsou mučeny touhou po nebi a po patření na Boha.“

Franz Spirago (1862–1942) rakouský katolický teolog

Zdroj: Franz Spirago: Utrpení a radosti očistce; vydaly Školské sestry OSF, 1936; str. 76

O životě , O létě , O domově , O válce

„Na první pohled se zdá, že česká společnost i církev jsou ve světě něčím výjimečným. Naše situace je opravdu prazvláštní. Najít roli jezuitů u nás nelze v cizině, musíme ji hledat tady, doma. Hlavně jsem si v zahraničí uvědomil, že Tovaryšstvo a církev jsou společností ovlivněny víc, než by chtěly, a proto i my jsme na stavu církve a společnosti dost závislí, nebo hodně jím podmínění. Jak a co s tím dělat, to se musí postupně zjišťovat.“

František Hylmar (1957) český římskokatolický duchovní

Zdroj: [Musíme hledat doma, jesuit.cz, 2007, 2012-05-02, http://www.jesuit.cz/bulletin/?rok=2007&cislo=2&clanek=rozhovor]

O závislosti , O světě

„Suk, to by byla kapitola sama pro sebe. Byl na jedné straně strašně prostý a srdečný, na druhé straně zas nesmírně složitý. Trpíval hrozně svým stálým neklidem. Když byl v cizině, toužil domů, když byl doma, toužil zase ven.“

Ladislav Zelenka (1881–1957) český violoncellista a vysokoškolský pedagog

o Josefu Sukovi
Zdroj: [Reittererová, Vlasta, Josef Suk, muzikus.cz, 2004-02-09, 2011-04-07, http://www.muzikus.cz/klasicka-hudba-jazz-clanky/Josef-Suk~09~unor~2004/]

„Je slyšet a vidět – to je hlavní změna! To je moc dobře. A v drtivé většině v pozitivním smyslu. Už to není jen kritika. Mluví se o ní jako o velkém českém orchestru, který patří do světové extratřídy a dobře reprezentuje v cizině. o České filharmonii“

Josef Špaček (1986) český houslista

Zdroj: [Josef Špaček o vedení, pohybu, orchestru a rezidentuře, casopisharmonie.cz, 2014-06-27, 2014-07-24, http://www.casopisharmonie.cz/rozhovory/josef-spacek-o-vedeni-pohybu-orchestru-a-rezidenture.html]

O změně

„Emigrace ke v mnoha směrech stimulující… V cizině prostě musíte excelovat.“

Eugene Paul Wigner (1902–1995) matematik a nositel Nobelovy ceny za fyziku

Zdroj: [2011, Sto českých vědců v exilu, Academia, Praha, 1, 19, čeština, 978-80-200-1915-8]

„Už tradičně pochází většina australského dovozu z ciziny.“

Keppel Enderbery (1926–2015) australský politik

Originál: (en) Traditionally, most of Australia's imports come from overseas.
Zdroj: [1979, Commonwealth Record, Svazek 4,Vydání 1–17, Australian Government Publishing Service, 222, angličtina]

„Velká část amerického importu pochází z ciziny.“

George Bush (1946) 43. prezident Spojených států

„Když je člověk delší dobu v cizině, má radost, když najednou uslyší češtinu… Myslím, že vlastenectví v tomhle smyslu je cit naprosto přirozený a zdravý, který se jenom nesmí přehánět.“

Jiří Rak (1947) český historik

https://nazory.aktualne.cz/komentare/cesi-proskrtali-dejiny-tak-maji-potize-s-vlastenectvim/r~i:article:779001/

O citech , O radosti , O češtině , O zdraví

„Maýr měl lyrický tenor příjemného témbru, i když ne příliš zvučný. Pěvecky vyškolen a formován v cizině, nevyslovoval zpočátku mluvený a zpívaný český text bez obtíží. Tím víc se snažil zdůrazňovat technické prvky přednesové kvality árií. V hrdinných rolích obvykle přepínal a nevyvaroval se pak hlasových poruch. Také Maýrovy pohyby a postoje byly při zpěvu často nucené až křečovité.“

Jaromír Paclt (1927–1994) Narozen 24.2.1927 v Hradci Králové, zemřel 11.11.1994 v Praze. PhDr., muzikolog, autor publikací z oboru.

Zdroj: [Salieri české hudby. Před 200 lety se narodil Jan Nepomuk Maýr, operaplus, 2018-02-17, 2020-05-31, https://operaplus.cz/salieri-ceske-hudby-pred-200-lety-se-narodil-jan-nepomuk-mayr/]

O zpěvu

„Zkušenost z ciziny obohatí každého, ať už je lékař, kuchař, nebo švadlena.“

Milena Králíčková (1972) česká lékařka a vysokoškolská pedagožka

Zdroj: Časopis Reflex č. 26, 2021, str. 23