Citáty na téma mluvnice (5 citátů) | Citáty slavných osobností

„Nikdy nebylo mým úmyslem latinsky něco psát, natož vydávat. Toliko svému národu abych prospěl některými knihami sepsanými v mateřském jazyce, taková touha mě pojala už jako jinocha a neopustila po celých těch padesát let; k jiným věcem jsem byl přiveden jenom časovými příležitostmi. Abych ovládl svůj jazyk, začal jsem roku 1612 (za pobytu v Herbornu) skládat Poklad jazyka českého, to jest co nejúplnější slovník, přesnou mluvnici, ozdobné i výrazné způsoby mluvy a přísloví. Všechno to jsem svědomitě sbíral, a přičinil jsem se, aby všechno bylo souběžné a souladné s latinou, aby se mohla vyjádřit slova, úsloví, zvláštnosti, pořekadla i sentence se stejnou ušlechtilostí a stejným důrazem (vlastní výrazy vlastními, obrazné obraznými, starobylé starobylými, žertovné žertovnými, průpovídkové průpovídkovými atakdále) tak, aby se kterýkoli spisovatel s nejumnější latinou mohl překládat do češtiny a naopak se stejnou uhlazeností.“

Jan Amos Komenský (1592–1670) český barokní spisovatel, filozof, náboženský spisovatel, pedagog, politický spisovatel a vědecký spisovatel

O češtině , O knihách

„Ve mnohých školách pro samé učení mluvnici zanedbávají a zapomínají učitelé učiti žáky mluviti, což přec účelem jest; často celé vyučování nebývá nic jiného než mučení paměti grammatickými názvy a pravidly.“

Karl Christoph Gottlieb Zerrenner (1780–1851) německý pedagog a teolog

Zdroj: [Novák, Jan Václav, Vorovka, Karel, Kniha moudrosti, sborník aforismů a sentencí peadagogických, Bursík a Kohout, 1892, 254, česky]

O učení , O škole a vzdělávání , O učitelích

„Zavedl jsem si ve svých Ilustrovaných Přednáškách stálé časové hlídky, v nichž jsem uveřejňoval feuilletony, které byly současně přehledy nových myšlenek vědeckých. Psal jsem tam také jakousi esperantskou mluvnici, dle metody Berlitzovy, hlídku abstinentní, zdravotnickou a jiné podobné věci.“

Alexandr Sommer Batěk (1874–1944) český chemik, esperantista a pedagog

Esperanto, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924
Zdroj: [Sommer Batěk, Alexandr, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924, B. Kočí, Praha, 1925, 450, česky, 190, Roku 1907]

O myšlenkách

„Ze jmen živočišných má akusativ místo nominativu jméno koně a je proto správná shoda jako při femininech: vrané koně klusaly atp. Mluvnice učí nejčastěji, že má býti vraní koně klusali, ale je to umělé.“

František Trávníček (1888–1961) český československý politik, akademik, esejista, lexikograf, lingvista, profesor, publicista, vysokoškolsk…

Zdroj: Gebauerova Příruční mluvnice jazyka českého pro učitele a studium soukromé. Upravil František Trávníček. Vyd. 5. V Praze: Československá grafická Unie, 1936. 479 s. [Viz str. 295.] Srovnej článek Fr. Trávníčka „Koně klusali či klusaly?“, in: Lidové noviny, 20. 8. 1941, s. 7.

O koních

„Mluvnici jsem zjednodušil až neuvěřitelně, aby byla snadno pamatovatelná, přitom jsem jazyku neubral na srozumitelnosti, přesnosti a flexibilitě… Celou mluvnici mého jazyka je možno se dobře naučit během jedné hodiny.
o esperantu“

Ludvík Lazar Zamenhof (1859–1917) židovský lékař, lingvista a tvůrce esperanta

Zdroj: [Lachmanová, Dana, Příběh Verda stacio, rozhlas.cz, 2012-09-30, http://www.rozhlas.cz/olomouc/kultura/_zprava/366274]