Citáty na téma nádoba

„Žák není nádoba, která se má naplnit, ale pochodeň, která se má zapálit.“

Staročeské přísloví

„Jak je to lákavé, dát nálepku mocným vlnám, které prochází vaším nervovým systémem a promývají vaše citlivé, jemné tělo.
"Ahhh, já vím, co to je": Je to 'smutek', je to 'zlomené srdce', je to 'zuřivost', je to 'strach'. Nebo, jste-li trochu více 'duchovní' - pak je to 'kundalini', nebo 'mocné světlo Posvátného', nebo 'temná noc duše'…
Jste ochotni na chvíli připustit, že vůbec netušíte, co 'to' je? Neboť 'to' je čisté, nezkrocené, nevyřešené, a naprosto bezprecedentní. 'To' se teď objevilo úplně poprvé. Je čistým vyjádřením tvořivosti a inteligence, které vyvěrají z neznámého a neviděného, plné čisté esence moudrosti.
Najděte odvahu si přiznat, že jste se s 'touto' vlnou ještě nikdy nesetkali. Není ničím jiným než ohromnou aktivitou divoké lásky, která na sebe bere novou podobu a prohledává vaše tělo, vaše buňky, a vaše srdce jako svou nádobu nebo plavidlo. Není nepřítelem nebo překážkou, která by přicházela zvenku. Je tajemným poslem celistvosti, který je vyslán z hlubin, aby vám připomenul, na co jste možná zapomněli.
Sestupte za říši rozumu a spočiňte v prostých pocitech plných života, v posvátných informacích, kterými září vaše tělo. A přesto, že se může zdát, že máte hledat něco mimo sebe, možná, že jediné, po čem jste kdy toužili, byla vaše vlastní přítomnost.
Přijměte s úctou vše, co se ve vás pohybuje.“

Matt Licata

„Ministři před každým zasedáním vlády povinně titulují V. Klause: Ó Veliký siamský slone, nádobo moudrosti, tyglíku krásy, míro vkusu…“

Vladimír Komárek (1928–2002) český grafik, ilustrátor a pedagog

„Prázdné nádoby nejvíce duní.“
VACUA VASA PLURIMUM SONANT.

Latinské přísloví

„Hlava a zadek jsou spojené nádoby. Dokud člověk nedostane kopanec do zadku, nezačne myslet.“

Gabriel Laub (1928–1998) český esejista a novinář

„Mysl není nádobou, která má být naplněna, ale ohněm, který má být zapálen.“

Plútarchos (46–127) starověký řecký historik a filozof

„Knihy jsou nádobami ducha.“

Thomas Mann (1875–1955) německý spisovatel a laureát Nobelovy ceny

„Obyčejná lidská mysl je nádoba. Můžeš ji naplnit dobrými nebo špatnými myšlenkami. Záleží na tobě.“

Sri Chinmoy (1931–2007) indický spisovatel a guru

„Láska mezi dvěma lidmi se podobá fyzikálnímu zákonu o spojitých nádobách. Kolizní situace nastává tehdy, když výšky hladin se v nich liší.“

Zdeněk Hanka (1956–2020) český spisovatel

„… neboť děti jsou nádoby, do kterých dospělí nalévají jed, a byl to jed dospělých, který nás všechny zahubil.“

Salman Rushdie kniha Děti půlnoci

„Universální podstata univerzální hmoty, jako by šlo o obyčejný vosk, jednu chvíli stvoří postavu koně, a jakmile postava zemře, z materiálu vznikne strom, pak člověk, pak něco jiného a každá z těchto věcí trvá jen krátkou chvíli. Ale nádoba nestrádá, pokud se rozbije, neboť svou existencí nic nepoutala.“

Marcus Aurelius (121–180) císař Římské říše

„Mít svůj stůl znamená mít v jistém lokále na jistém místě jistý stůl, k němuž o jisté hodině usednou jistí hosté, aby po požití jistého množství jistého nápoje z jistých nádob diskutovali o jistých tématech, a potom po jisté době se zvednou.“

Neznámý autor

„Prázdné nádoby dobře duní.“

Latinské přísloví

„Použij svou nádobu ihned, zítra se může rozbít.“

kniha Talmud

„Hněv je jako kyselina, která může více poškodit nádobu, ve které je uskladněna, než cokoli, na co se vylije.“

Mark Twain (1835–1910) americký spisovatel

„O smrti
Nezáleží na tom jak umřeš ale na tom jakej si život žil komu si pomohl a nebo skurvil život. Je to legrační jak sobeckej je život ve své podstatě. Ať uděláš co uděláš, nebo neuděláš tak to stejnak vždycky skončí. Odchodem z nádoby jako z těla duše ven. Energií kterou si prožil jsi nikde zanechal a ona teť proudí ve všem. Směju se a pláču nad životem takové drama scénář životů. A přesto je to nejvíc co mám než svojí pravdu a chaos.“

Žádné

„Popelník: nádoba, do které dáváme popel i nedopalky, není-li v místnosti podlaha.“

Julian Tuwim (1894–1953) polský básník

„Tekutiny spatřují v nádobách jen vězení, zapomínají, že je to jejich jediná možnost, jak nepřijít nazmar.“

Valeriu Butulescu (1953)

„Jsem zjistil, že v Čechách existuje problém se záchodovými mísami, které nesplachují, a proto máme každý na své toaletě takový zvláštní kartáč, v takové zvláštní nádobě, většinou plné vody, která je plná bakterií, a musíme vždycky po sláchnutí mísu ještě vytřít. V jiných zemích, a to dokonce v zemích ne úplně vyspělých, to mají trošku jinak. Mají to splachování udělané tak, že ty záchody skutečně splachují a v podstatě každá mísa je bidetem, protože je napojená na vodovodní potrubí a je tam hadička. To je jenom otázka technologie, cena těchto sanitárních předmětů není nijak vysoká.“

Jaroslav Kubera (1947–2020) český senátor českého Parlamentu

„Čím déle zůstávala o samotě, tím neurčitější a méně ohraničená si připadala. Jako tekutina vylitá z nádoby. Viděla sama sebe, jak klouže z lavičky na zem a nabvá podobu zvířete. Po čtyřech doběhla na hranici mokrého asfaltu a přehoupla se do trávy a mokré hlíny. Hnala se dál, nyní ještě rychleji, protože už zjistila, jak ovládat dva páry nohou naráz, hbitě uháněla přes trávník a umělá návršíčka, přes Zahradní zátiší a květinové záhonky do křoví, přes ulici a na železniční vlečku, a doprovázela to vytím.“

Zadie Smith kniha NW

„Mám štěstí, že jsem mohla dělat to, co mne naplňovalo i vyčerpávalo současně. Jsem jako nádoba, která se vydává do poslední kapky, aby byla znovu naplněna energií. A pokaždé je jí víc.“

Nives Meroi (1961)

„Nejsnáze se manipuluje s prázdnou nádobou.“

Marn

„Budeme navždy vyrábět nové knihy, jako lékárníci vytvářejí nové směsi, a to nalitím pouze z jedné nádoby do druhé?“

Laurence Sterne (1713–1768) irský spisovatel

„Láska je svoboda, láska je sen, láska je plná citů nádoba co dere se z nasi duše ven. Laska je jen krásný sen, má to každá z žen.“

Kleopatra

„Občas je to těšký. Když na člověka příde tak špatná myšlenka když je budoucnost je v hajzlu. Když z místa které skdysi bylo rájem plno ptáků pestrých škála rostlin stromů keřů se stane. Místem pro domy hloupí lidi co přírodě nikdy nic nevrátí a budou jenom dalším z hloupých co budou jen všechno přijímat brát bez naké hodnoty. Zase jenom přežití pro pár desítek bezcenych sráčů. A to si teprve člověk uvědomí jak chudý a bezmocný ve skutečnosti je když z místa které měl rád pro svůj klid zeleň a jedinečnost barevnost vznikne neklid na duši. Bráním se u vnitř ve svojí citlivé duši pokroku protože to je skáza to nepřináší klid. Příroda trpí umírá a mi lidi díky pokroku žijeme sice dýl ale zato míň hodnotně se stavíme k životu kolem sebe. Asi je to jak kde jaké místo ale tam kde jsem teť mě přepadla deprese jo deprese vidím to hodně negativně mám zlost. Ale nelze můžu nikomu vyčítat pokrok stavění toho jak zachází a smýšlí o životě a jak ho žije jak přistupuje k některejm věcem. Na to se nedá mit dlouho zlost a znechucení. Mám prostě takové období kdy si říkám že je všechno tak brutalně špatné. Přide mě to tak moc zlí že se směju všemu jako blázen 🤪. Protože to se nedá nijak změnit nijak zvrátit. Mužu k tomu mít pouze jiný přístup a snažit se na tom hledat pozitiva ať už jsou sebemenší. Zaplnit hlavu činnostma zájmama ale nikdy na to nezapomenu. Využiju všech možností k tomu abych žila víc psychicky připravena na ještě větší nápor ignoranství debility a lidské toxicity vůdči některým brutalně zlím lidem. Mezi tím o 50 kroků napřed né smířená ale psychicky duševně připravená. Na to že mě to bude ta zloba myšlení v zlých lidech zase probodavat svim zlim chováním a přístupem. Skratka je mě to fuk ať si mě to klidně psychicky ničí. Já jedu ve svi hlavě na jinou metodu dodávání motivace a tím je rozstěpit osobnost tak aby to bylo jako myslet za 7 lidi a ti maji jinou osobnost a vlastní strategií a uplně jiný pohled na věc a i jinou hodnotu uvědomění a dominanci. Jako sedmihlava saň ale s úplně jinou naturou. Projevuje se to po týdnech jiná myšlenka jiný člověk stejna pouze nádoba. Funguje to při nedostatku energie jedno štěpení dodá to co je potřeba si uvědomit. Ovsem omezený rozsah zapamatování si jeden mozek nestačí emocionální paměť logická rozumová instinktivní kreativní duchovní vcitujici se paměť do různých okamžiků a jak je spracovat. Při takové funci si člověk pride všelijak spíš se projeví to co je důležité nezbytně tam jde veškerá energie. A zbytek už je to jedna osoba. Která si představuje a myslí jako sedím hlav pokaždé tak co je nejpodstatnější pro danou situaci aby to působilo jako nic.“

Žádné

„Ale proč tady být když nemám pro co tady být. Nikdo mě nikdy nepotřeboval. Jsem tady na tom světě nedobrovolně. A jediný co má smysl je žít bez myšlenky lidskosti ale žít pro instinktivní přežití. Protože lidskost je hloupost jen lepší level žít jako monstrum. I zvíře je víc zvíře. Než člověk člověkem lidskou moudrou bytostí která si zaslouží žít na tyhle planetě. Pro přežití protože jsme se narodili. Protože nám něco dalo život náká hnusná tupá lidská kreatura nazivající se člověk. Ale po několikati letech s rodiči neschopnych hlubokych uvach a emočního vcitění uvědomění si toho že člověk se stavá lidským díky schopnosti empatie lasky přatelství nadsení komunikace pozitivní. Dochazim do bodu kdy citím že né kazdý člověk je hoden byt naziván člověk lidska bytost Ale spíš monstrum neschopné existovat jako normalni člověk diky. Pouhému instinktivnímu prežití ale neradosti existovat to se z člověka pak stane zle monstrum které je naplněno existenčím zlem prežitku života tocí se v zašlích stereotipech které nevytváří hodnotnou lidskou bytost. A když si nedá možnost víru sílu nad vlastním osudem je to jen nádoba co přežívá bez radosti. Bez hodnotné existence myšlenky tady být vsichni jsou jen kus masa co jednou umřou. A už nevidí to krásné na tom životě to co by mohla sám sebou udělat pěknější. Protože neměla sílu neměla víru bála se vší té krutosti v lidských duších a zapoměla na to co ona sama vždycky chcela udělat ten svět lepším sama sebou. Protože věřila víc té temnotě svím monstrózním rodičům než svému dobru které v ní jakžtakš plapolalo jako malí plamínek bojující proti veliké temnotě. A pak je život jen blouděním a vlastně velikou věčností ne vděčností.“

Žádné