Citáty na téma výbuch

„Dokud se budou společnosti skládat z lidí, budou se objevovat chyby, spory a výbuchy.“

„Muž považuje poslední lásku jenom za jedno z hezkých dobrodružství. Nepozoruje nic; nepřikládá žádný význam tomu posled-nímu výbuchu něhy a mládí, a když je všechno pryč, stojí tu bezbranný, zničený jako starý pouliční zpěvák, zbývá jen zoufalství.“

„Máme sklon domnívat se, že jakékoli vnější projevy (jako křik nebo agrese) jsou špatné, a proto se jim při vizualizačním procesu vyhýbáme. Měli bychom však chápat, že emoce zahrnují celou vibrační škálu, na jejímž jednom konci se nacházejí stavy jako radost a láska a na druhém pocit bezmoci. Pomsta je vlastně vibračně zvýšený pocit bezmoci, zoufalství nebo strachu. A stejně tak nenávist nebo vztek. Často nejlepším způsobem, jak se dostat z vibrace bezmoci, je dovolit si posunout se nahoru na vibrační škále tím, že si budeme vizualizovat, jak se uchylujeme k nějakým velmi silným činům, například k pomstě nebo výbuchu vzteku, nebo jak něco ničíme a rozbíjíme. Tato část procesu scelování probouzí v lidech největší odpor, protože by své vnitřní dítě raději učili jít bezpečnější cestou. Anebo protože se nechtějí zaobírat násilnými představami ze strachu, že by to vedlo k vnějším projevům násilí. Proto nebuďte překvapeni, když v sobě pocítíte vnitřní odpor k tomu, co jsem právě navrhla. To je normální. Ovšem většina lidí si neuvědomuje, že jim hrozí daleko větší riziko, že se ve svém každodenním životě uchýlí ke skutečným násilným projevům, pokud pocitům pomsty, hněvu a obrany nepopustí uzdu ve svém bezpečném prostoru vytvořeném fantazií. Osoba, která si to nedovolí udělat, se obvykle nikdy neposune dál za pocit, že v životě hraje roli oběti.“

„Válka je jako výbuch sopky- můžete ji očekávat, můžete před ní varovat ostatní, možná někoho zachráníte, ale předejít tomu nemůžete. Agresi nemůžete vymýtit.“

„Podezření zasetá do duše vybuchují jako časované miny a hubí postupnými výbuchy.“

„Obtíže nezačnou nějaký vytrubováním na velký roz a oznamováním po celé zemi: „Začnou nepokoje.“ Začátky obvykle bývají „nikoli seriózní,“ sporadické, bezvýznamné. Pár výstřelů tu a tam, několik izolovaných útoků; ty se kumulují, rozhořívají a postupně, krok za krokem se šíří. Pokud víme, je muftí přesvědčen, že není lepší cesta, jak „věci odstartovat,“ než prostředky teroru, bombami hozenými do davu, který se rozchází z filmových představení v sobotu večer. Tak se začne koule otáčet. Židé budou bezpochyby reagovat, a reakce na reakci povede k výbuchu na jiném místě. Pár uličníků hodí granáty do židovských taxíků, až budou projíždět kolem oblastí obydlených Araby; a jakmile Židé odpovědí násilným způsobem, a celá země bude podrážděna, budou sousední arabské země donucena zahájit „svatou válku,“ aby pomohly palestinským Arabům.“

„Na zlomeček věčnosti oběma lodím nic nebránilo ve volné střelbě na protivníka a v tom okamžiku dva různé počítače odstartovaly své palebné plány.
Žádný lidský smysl nedokázal postřehnout, co se odehrálo potom; žádný lidský mozek by si to neuměl přebrat. Vzájemná vzdálenost činila dvacet tisíc kilometrů a řízené střely, lasery a grasery dštily zkázu přes tu miniaturní propast vakua jako rozzuření démoni.
Ahmed zavrávoral, když jeho bočním štítem bez námahy prošel první graserový svazek. Jeho boky byly opatřeny metrovým pancířem z nejtvrdší slitiny keramiky a kompozitu, jakou se člověk doposud naučil odlévat, a přesto se jí graser prodral pohrdavě snadno. Od strašlivé rány se rozlétly obrovské úlomky a vzájemný pohyb lodi změnil to, co by bývalo kruhovým otvorem, v dlouhou zející trhlinu. Paprsek rozpáral bok lodi, jako když vyvrhovací nůž rozpáře žraloka, a z rány vytryskl vířící cyklon vzduchu, trosek a lidských těl.
Ale to byl pouze jeden z osmi takových graserů. Všechny do jednoho zaznamenaly přímé zásahy a na bitevním křižníku nikoho ani ve snu nenapadlo, že by přestavěná obchodní loď mohla nést takové zbraně. Zatímco si zuřivý úder Poutníka s křižníkem pohrával, komunikační obvody zahlcovala kakofonie výkřiků bolesti, šoku i hrůzy a potom se přihnaly řízené střely Q lodě a znovu a znovu křižník probodávaly jednorannými lasery, aby dokončily strašlivé dílo graserů. Zbraňová stanoviště se rozlétala na kusy, výboje bláznivě sršely a kabely syčely, pukaly a explodovaly. Příďová místnost gravitoru vybuchla, když jeden graser zasáhl naplno generátory, a tlaková vlna změnila sto metrů pancéřovaného trupu v pokroucené trosky. Všechny tři fúzní jednotky se automaticky nouzově zastavily a po celé lodi se zavírala vzduchotěsná vrata. Ale v příliš mnoha případech neměla ta vrata v čem zadržovat vzduch, neboť grasery Poutníka se propálily naskrz celým trupem a křižník se převaloval v prostoru jako umírající bezmocný vrak. Ale nezahynul sám. Poutník vypálil o zlomek sekundy dříve než Ahmed - ale jen o zlomeček a na rozdíl od Ahmeda neměl žádný pancíř a žádná hermeticky uzavíratelná oddělení. Byla to obchodní loď, jenom tenká slupka kolem obrovského prázdného prostoru pro náklad, a to nemohla žádná přestavba změnit. Zbraně, které přežily, aby se mohly zakousnout do jeho trupu, byly mnohem lehčí než ty, jež rozpáraly Ahmeda, ale proti tak zranitelnému cíli byly děsivě účinné.
Celý pravobok od přepážky třicet jedna dozadu po přepážku šedesát pět byl na padrť. Prázdné doky LAC se rozlétly jako rozšlápnuté sklenice. Zásobníky dva a čtyři byly roztrhány na kusy, stejně jako všechny výmetnice kromě čísla dva. Šest z osmi graserových stanovišť vybuchlo a prakticky celá jejich obsluha zahynula. Jeden laser se prořízl až k jádru lodě, zničil fúzní reaktor jedna a prorazil palubní vězení, z něhož už Randy Steilman a jeho druhové nikdy neměli vyjít před soud, a další se prořízl až na samotnou velitelskou palubu. Můstek zametla tlaková vlna, přepážky a podélníky se trhaly jako papír a zuřící hurikán vytrhl Jennifer Hughesovou navzdory tlumícímu postroji z křesla a odnesl ji do prostoru mimo loď. Její tělo už nikdo nikdy nenajde, ale na tom sotva záleželo, protože svištící příval atmosféry s ní udeřil o okraj trhliny v trupu a na místě jí roztříštil přilbu. John Kanehama zaječel do interkomu, když ho jako oštěp probodla dlouhá letící tříska slitiny. Staršího seržanta O’Haleyho přesekl vejpůl plochý úlomek, dlouhý jako on sám, a Aubrey Wanderman se pozvracel do přilby, když tentýž úlomek prolétl mezi osazenstvem jeho stanoviště a roztrhal Carolyn Wolcotovou a poručíka Jansena.
Tento výjev z pekla se po obrovském trupu Poutníka opakoval znovu a znovu. Další výbuchy a odletující trosky zasahovaly lidi, které minula palba Ahmeda, jako by se umírající loď mstila posádce za to, do čeho ji přivedla, a HMS Poutník se potácivě převaloval pryč s nefunkčním pohonem, zničeným hypergenerátorem a s osmi sty mrtvými a umírajícími lidmi v rozbitých odděleních.“

„Poezie je láva obraznosti, jejíž výbuch odvrací zemětřesení.“

„Populační výbuch: ženy rodí vojáky.“

„Arabské režimy představovaly až doposud problém a zároveň i jeho řešení. Nedostatek svobody, represe a korupce byly pro islamismus živnou půdou, ale zároveň dotyčné režimy proti tomuto fenoménu celkem úspěšně bojovaly. Jsem pesimista, co se týče místních občanů, a optimista z hlediska boje proti terorismu. Myslím si, že vojáci tyto revoluční výbuchy usměrní a nakonec si moc ponechají. To by zaručilo jistou kontinuitu v boji proti terorismu.“

„Naší hrstku vojáků zasypala bombami fašistická letadla, útočily na nás nepřátelské tanky, beztrestně na nás střílelo dělostřelectvo a minomety. Ani na minutu se nazastavila střelba z automatických zbraní. Často jsme neměli dost střeliva, stravu ani vodu. Výbuchy granátů spotřebovaly ze vzduchu spoustu kyslíku a někdy se doopravdy dýchalo špatně. Ale naši vojáci, obránci Stalingradu, si čestně plnili svou povinnost vůči vlasti a více už neustupovali.“

„Je jako tisíc mužů v jednom a těch tisíc mužů v sobě stěží ovládá, uvolní se teprve až v okamžiku, kdy se zatváří pohrdavě a přes všechnu snahu to nakonec skončí výbuchem smíchu.“

„Kdyby hmotný mládenec políbil antihmotnou dívku, došlo by k výbuchu, který by zastínil výbuch vodíkové pumy.“

„Fermi proslul svou schopností jednoduchým a rychlým způsobem odhadnout fyzikální veličiny. Při explozi první jaderné bomby v Alamogordu v poušti v Novém Mexiku 15. července 1945 například upustil kus papíru z výšky ramen a sledoval, jak se vlivem nárazové vlny z bomby odklonil. Tím, že věděl, že epicentrum je devět mil daleko, odhadl energii výbuchu – jednalo se o ekvivalent více než 10 000 tun TNT.“

„Jsem zvyklý riskovat v krátkých výbuších, jako v peřejích či vodopádech. Tento výlet byl ale tak dlouhý, riziko tak trvalé a nemožné naplánovat. Jon [Turk] je vzácný. Je ochotný udělat něco s neznámým výsledkem.“

„Vytvořte si vlastní Bibli. Vyberte a sbírejte všechna slova a věty, které pro vás byly ve všech vašich interpretacích stejné jako výbuch trubky.“