Jean Paul Sartre citáty

83 citátů o hluboké moudrosti a filozofii života

„Peklo - jsou ostatní lidé!“

„Člověk není souhrnem toho, co má, ale souhrnem všeho toho, co ještě nemá, čeho ještě může dosáhnout.“

„Čím více písku uniklo z přesýpacích hodin našeho života, tím jasněji bychom přes ně měli vidět.“

„Svoboda je to, co děláme s tím, co se děje nám.“

„Život nemá a priori žádný smysl... Je na vás, abyste mu dali smysl, a hodnota není nic jiného než smysl, který si vyberete.“

„Zdá se, že všechno, co vím o svém životě, jsem se naučil z knih.“

„Život má smysl, jestliže mu ho člověk chce dát.“

„Člověk je takový, jaká je jeho činnost. Člověk není nic jiného než jeho život.“

„Lidé už objevili vše mimo to, jak mají žít.“

„Člověk žije, umírá a neví ani jak žije, ani jak umírá.“

„Brány své věznice si nese každý člověk v sobě.“

„Chci být člověkem, který se mi nehnusí.“

„Lidé jsou bezmocní jen tehdy, jestliže to sami připustí.“

„Mlčení, to je Bůh. Nepřítomnost, to je Bůh. Bůh, to je samota lidí.“

„Být člověkem znamená snažit se být bohem.“

„Zatímco ústa mluví a nic neříkají, oči se dorozumějí beze slov.“

„Peklo jsou ti druzí, ale právě tak jsem mohl napsat, že ráj jsou ti druzí, zkrátka, všechno přichází k člověku jenom od druhých, od lidí.“

„Spravedlnost je lidská záležitost. Nepotřebuji žádného boha, aby mne o ní poučoval.“

„Jsme tím, čím chceme být.“

„Jako všichni snílci jsem si pletl rozčarování s pravdou.“

„Kdo se nepoučil z dějin, musí je znova prožívat.“

„Pohledná žena pozná i v nouzi přítele.“

„Člověk bude především tím, čím se být rozhodl.“

„Protože se nám nedostává síly vůle vykonat zamýšlené činy, chováme se tak, jako by svět od nás nic nežádal.“

„Pokud jste osamělí, když jste sami, jste ve špatné společnosti.“

„Existencialismus není (…) ateismem ve smyslu, že by se vyčerpal dokazováním, že bůh neexistuje. Prohlašuje spíše: i kdyby bůh existoval, nic by se tím nezměnilo.“

„Svět dává rady, jen když se ptáme, a ptát se můžeme, jen když máme přesně vymezený cíl.“

„Kritika může být nepohodlná, ale nikdo neříká, že člověk je tu proto, aby žil v pohodlí.“

„Člověk je nutně svobodný i proti své vůli.“

„Chtěl jsem dobro – byla to pošetilost. Na téhle zemi a v téhle době neoddělíš dobro od zla.“

„Možná existuje lepší doba. Ale tahle je naše.“

„Člověk není nic jiného než je jeho život.“

„Peklo, to jsou ti druzí.“

„Velkorysost, podobně jako lakota nebo rasismus, je pouze tajný balzám na zahojení našich vnitřních ran a nakonec nás otráví.“

„Můj život nekonečně překračuje hranice uvědomění, jehož kdy mohu o svém životě nabýt.“

„Když se člověk patlá ve vlastní sliznaté intimitě, co mùže objevit jiného než
smutek z těla, podlou lež o rovnosti a zmatek.“

„Každá lidská bytost žije a umírá sama, o nic méně cizí sobě než ostatním.“

„Dlouho jsem pokládal pero za meč, ale nyní vidím naši bezmocnost.“

„Když jsou lidé průměrní, neznamená to, že musí být skromní. Naopak, jsou pyšní na to, že jsou průměrní.“

„Jenom to ztrácíme, čeho se sami vzdáváme.“

„Když jsem byl malý, říkala paní Bigeoisová: „Když se budeš dívat moc dlouho do zrcadla, uvidíš opici". Asi jsem se díval ještě dále: to, co vidím, je hluboko pod opicí, na pomezí rostlinného světa, na úrovni polypů.“

„Existence je iluze, vím přece, že neexistuju, takstačí, když si zacpu uši, když nebudu na nic myslet a rozplynu se vniveč. Ale iluze bytí je vytrvalá.“

„Revoluce je koňská medicína. Společnost roztlouká své kosti ranami kladiva, ničí svou strukturu, obrací naruby své instituce, mění vlastnické poměry a nově rozděluje statky, zaměřuje výrobu podle jiných zásad, pokouší se co nejrychleji tempo jejího přírůstku, a právě v tuto chvíli nejradikálnějšího rozbíjení se snaží znovu budovat, vytvořit si novou kostru tím, že štěpuje kostní dřeň. Léčba je to radikální, často je nutno prosazovat ji násilím.“

„Každý můj čin je svobodný, to však neznamená, že může být jakýkoliv, ba ani že je nepředvídaný.“

„Dobrý otec neexistuje, to je pravidlo; z toho bychom neměli vinit muže, ale prohnilá otcovská pouta.“

„Myšlenky se rodí z praxe.“

„Lidský život začíná na rubu zoufalství.“

„Ale k čemu je svoboda, ne-li k tomu, aby ses angažoval.“

„Potřebuji druhého, abych plně chápal všechny struktury svého bytí.“

„Možná, že by kritika více prospěla literatuře, kdyby především pomáhala pochopit dílo, kdyby je všeobecně chválila.“

„Chceš-li rozkazovat, považuj sebe za někoho jiného.“

„Kritika bez disciplíny je rozmar, disciplína bez kritiky je pasivita.“

„Jsem ochoten být zlý, abych se mohl stát dobrým.“

„Umřít není všechno: musíme umřít včas.“

„Život je udělán z budoucnosti jako tělesa z prázdného prostoru.“

„Zemřít není všechno. Je třeba zemřít včas.“

„Dějiny každého života jsou dějinami krachu.“

„Svoboda je volbou vlastního bytí. Tato volba je absurdní.“

„Hněv může vyprovokovat vzpouru, avšak nedokáže otřást režimem.“

„Ten druhý je nezbytným prostředníkem mezi mnou a mnou samým.“

„Puška má více částí. Škoda, že se daly dohromady.“

„Jsme odsouzeni k svobodě.“

„Existovat znamená prostě být tu: existující se objevují, dají se potkat, ale nikdy je nelze odvodit.“

„Nicota obchází bytí. To znamená, že bytí nemá žádnou potřebu nicoty, má-li být uvažováno, a my můžeme vyčerpávajícím způsobem prozkoumat jeho ideu, aniž najdeme sebemenší stopu po nicotě. Ale na druhé straně nicota, která není, může mít jen propůjčenou existenci a získává tak své bytí z bytí. S nicotou jejího bytí se utkáváme pouze uvnitř hranic bytí, a totální zánik bytí by neznamenal nastolení říše ne-bytí, ale naopak současná zánik nicoty. Nebytí existuje pouze na hranici bytí.“

„Člověk je bytost, jejímž objevením vzniká svět.“

„Člověk je odsouzen na svobodu; protože jakmile je vržen do světa, je zodpovědný za vše, co dělá.“