Citáty na téma boka

„Nejdůležitějším úkolem přítele je, aby ti byl nablízku, když se mýlíš. Když máš pravdu, jsou po tvém boku téměř všichni.“

„S přítelem po boku není žádná cesta příliš dlouhá.“

„S přítelem schopným kritiky po boku můžeš jít rychleji vpřed.“

„Štěstí a pravda kráčejí bok po boku. Proto nelze nazývat šťastným toho, kdo se nachází mimo pravdu.“

„Tragický je rozchod jen tenkrát, když dva, kteří se rozešli, si žijí nadále po boku.“

„Dalo se hovno v tanec a ještě si boky podepřelo.“

„Muž chce po boku milované ženy zestárnout. Ona ten úmysl nemá.“

„Příroda dala ženám pěknou postavu, aby se jí chlubily. Jinak v tom shonu za živobytím by se mohlo stát, že by si jich mužští nevšimli nebo by si jich všimli až pozdě, a množení by došlo úhony. Takže to ženské chlubení má význam – jenže ono je to jiné chlubení, když si pěkná ženská vykračuje jakoby nic, nekouká po nikom, ale vidí všechno. A jiné, když pěkná ženská jde, co krok, to bok sem, bok tam, když upustí klíče, aby se mohla pro ně sehnout, a dělá, že neví, že má výstřih.“

„Pokud někdo zůstal po vašem boku v těch nejhorších časech, je to ten, který si zaslouží být s vámi v těch nejlepších časech.“

„Blahořečím onomu času, kdy lidé žili svorně se zvířaty bok po boku a tvořili s deseti tisíci bytostmi jednu velkou rodinu.“

„Žárlivost je povolena, jen v krajní mezi. Jaké?
V případě, že jiní muži žárlí na toho, kdo je po vašem boku a tvoří s vámi vztah.“

„Zvíťazíme, ak budeme my, Česi a Slováci, vždycky po boku. Keď sa podarí niekomu nás rozdvojiť, potom bude s nami zle. V jednote je sila.“

„Pocit vděčnosti je u člověka důležitý: nikdo nedojde příliš daleko, když zapomene na ty, kteří mu stáli po boku, když to potřeboval. A nikdo si nemusí pořád připomínat, že pomohl nebo mu bylo pomoženo: sám Bůh své syny a dcery pozorně sleduje a odměňuje ty, kdo se chovají v souladu s požehnáními, kterých se jim dostalo. (kniha Vítěz je sám)“

„Žena byla učiněna z žebra z boku Adamova; ne z jeho hlavy, aby nad ním vládla, ne z jeho nohou, aby po ní šlapal, ale z jeho boku, aby s ním byla rovna, zpoza jeho paže, aby jím byla chráněna, a z místa blízko jeho srdci, aby jím byla milována.“

„Žádám vás, abyste šla životem po mém boku – abyste byla druhou polovinou mé bytosti.“

„V něčem má popularita výhodu. Nemusím stát ve frontách, nemusím se bát, že nebudu mít nikdy po boku pěknou holku.“

„Žena je dokonalá teprve s dokonale oblečeným mužem po svém boku.“

„Když do pokoje přišel Cynthiin táta, podržela jsem mu Cynthiin kartáč na vlasy jako mikrofon a křikla na něj: "Zpívej s náma plešoune! Rozhoupej svoje boky."“

„Naučil jsem se, že čekání je nejtěžší část, a chci si zvyknout na ten pocit, protože vím, že jsi se mnou, i když nejsi po mém boku.“

„Kolik by toho muž dokázal, nebýt ženy po jeho boku?
Ale kolik toho teprve dokáže, díky ženě, která po jeho boku nechce být…“

„Chci tě milovat, aniž bych tě spoutávala,
vážit si tě, aniž bych tě hodnotila,
jít po tvém boku a nebýt ti na obtíž,
pozvat tě blíž, ale nečinit si na tebe nárok,
vzdalovat se od tebe bez pocitu viny,
vidět, jaký doopravdy jsi a nevyčítat ti to,
pomáhat ti, aniž bych tím zraňovala tvoji důstojnost.
A pokud můžu totéž dostat já od tebe,
nebudeme se míjet a budeme jeden o druhého bohatší.“

„Náš strážný anděl se občas nemůže dívat na to, jak se ničíme, a tak nás zastaví docela drastickým způsobem. Někdy zpomalí či přímo zastaví naše fyzické tělo úrazem, který nám nedovolí konat. Jindy nám uštědří zradu přátel, abychom nešli vstříc po jejich boku vlastní zkáze!“

„A tak byly mezi ministry pořádány hotové dražby na královské milosti, na zvýšení platů, na čestné tituly, postupy a řády. Každý z ministrů nutně potřeboval svých podřízených jednak k zvýšení své vážnosti a k vykonávání prací, jež pak vydával za své, jednak k vyhledávání malých a tajných intrik. Z toho pak vznikla úmyslný úskok na státní pokladnu; v tom byla příčina, že všechny úřady byly rozmnožovány, zřizována místa nových zbytečných prezidentů, neschopní lidé podržováni a povyšováni, a jim po bok ustaveni jiní, aby za ně pracovali…“

„Hlasu měla za tři zpěvačky. Její tóny měly boky a voněly malinami i divadelními šminkami. Pokládala se do melodie jako plavec do vlny. -- o Laďce Kozderkové“

„Krása je strašná a děsná věc! Je hrozná, neboť ji nikdo nepronikl, Bůh před nás neklade nic než hádanky. Zde se hranice setkávají a všechny protiklady existují bok po boku.“

„Na zlomeček věčnosti oběma lodím nic nebránilo ve volné střelbě na protivníka a v tom okamžiku dva různé počítače odstartovaly své palebné plány.
Žádný lidský smysl nedokázal postřehnout, co se odehrálo potom; žádný lidský mozek by si to neuměl přebrat. Vzájemná vzdálenost činila dvacet tisíc kilometrů a řízené střely, lasery a grasery dštily zkázu přes tu miniaturní propast vakua jako rozzuření démoni.
Ahmed zavrávoral, když jeho bočním štítem bez námahy prošel první graserový svazek. Jeho boky byly opatřeny metrovým pancířem z nejtvrdší slitiny keramiky a kompozitu, jakou se člověk doposud naučil odlévat, a přesto se jí graser prodral pohrdavě snadno. Od strašlivé rány se rozlétly obrovské úlomky a vzájemný pohyb lodi změnil to, co by bývalo kruhovým otvorem, v dlouhou zející trhlinu. Paprsek rozpáral bok lodi, jako když vyvrhovací nůž rozpáře žraloka, a z rány vytryskl vířící cyklon vzduchu, trosek a lidských těl.
Ale to byl pouze jeden z osmi takových graserů. Všechny do jednoho zaznamenaly přímé zásahy a na bitevním křižníku nikoho ani ve snu nenapadlo, že by přestavěná obchodní loď mohla nést takové zbraně. Zatímco si zuřivý úder Poutníka s křižníkem pohrával, komunikační obvody zahlcovala kakofonie výkřiků bolesti, šoku i hrůzy a potom se přihnaly řízené střely Q lodě a znovu a znovu křižník probodávaly jednorannými lasery, aby dokončily strašlivé dílo graserů. Zbraňová stanoviště se rozlétala na kusy, výboje bláznivě sršely a kabely syčely, pukaly a explodovaly. Příďová místnost gravitoru vybuchla, když jeden graser zasáhl naplno generátory, a tlaková vlna změnila sto metrů pancéřovaného trupu v pokroucené trosky. Všechny tři fúzní jednotky se automaticky nouzově zastavily a po celé lodi se zavírala vzduchotěsná vrata. Ale v příliš mnoha případech neměla ta vrata v čem zadržovat vzduch, neboť grasery Poutníka se propálily naskrz celým trupem a křižník se převaloval v prostoru jako umírající bezmocný vrak. Ale nezahynul sám. Poutník vypálil o zlomek sekundy dříve než Ahmed - ale jen o zlomeček a na rozdíl od Ahmeda neměl žádný pancíř a žádná hermeticky uzavíratelná oddělení. Byla to obchodní loď, jenom tenká slupka kolem obrovského prázdného prostoru pro náklad, a to nemohla žádná přestavba změnit. Zbraně, které přežily, aby se mohly zakousnout do jeho trupu, byly mnohem lehčí než ty, jež rozpáraly Ahmeda, ale proti tak zranitelnému cíli byly děsivě účinné.
Celý pravobok od přepážky třicet jedna dozadu po přepážku šedesát pět byl na padrť. Prázdné doky LAC se rozlétly jako rozšlápnuté sklenice. Zásobníky dva a čtyři byly roztrhány na kusy, stejně jako všechny výmetnice kromě čísla dva. Šest z osmi graserových stanovišť vybuchlo a prakticky celá jejich obsluha zahynula. Jeden laser se prořízl až k jádru lodě, zničil fúzní reaktor jedna a prorazil palubní vězení, z něhož už Randy Steilman a jeho druhové nikdy neměli vyjít před soud, a další se prořízl až na samotnou velitelskou palubu. Můstek zametla tlaková vlna, přepážky a podélníky se trhaly jako papír a zuřící hurikán vytrhl Jennifer Hughesovou navzdory tlumícímu postroji z křesla a odnesl ji do prostoru mimo loď. Její tělo už nikdo nikdy nenajde, ale na tom sotva záleželo, protože svištící příval atmosféry s ní udeřil o okraj trhliny v trupu a na místě jí roztříštil přilbu. John Kanehama zaječel do interkomu, když ho jako oštěp probodla dlouhá letící tříska slitiny. Staršího seržanta O’Haleyho přesekl vejpůl plochý úlomek, dlouhý jako on sám, a Aubrey Wanderman se pozvracel do přilby, když tentýž úlomek prolétl mezi osazenstvem jeho stanoviště a roztrhal Carolyn Wolcotovou a poručíka Jansena.
Tento výjev z pekla se po obrovském trupu Poutníka opakoval znovu a znovu. Další výbuchy a odletující trosky zasahovaly lidi, které minula palba Ahmeda, jako by se umírající loď mstila posádce za to, do čeho ji přivedla, a HMS Poutník se potácivě převaloval pryč s nefunkčním pohonem, zničeným hypergenerátorem a s osmi sty mrtvými a umírajícími lidmi v rozbitých odděleních.“

„Nesnáším stupidní rasismus ať už jakým koliv směrem. Nesnáším skurvenou solidaritu, která zasáhla do rukou přírody a napomáhá k mísení ras, které spolu neměli nikdy žít po boku, neboť historie rozdělila světy do různých časových "sejfů", kde historicky kódy znali jenom místní a sem tam se objevil zloděj, který využil nestřežené chvíle, aby pokradl. Sem tam zradili i místní a za vidinou zisku prodali tajemství svého lidu. Co se do sejfu nevešlo pro nadbytek daného zboží, stalo se výhodným obchodním artiklem. A u toho mělo i zůstat.
Tisíce let touha po přežití tvořila z lidí nejhorší monstra lačnících po krvi, kohokoliv i čehokoliv co jim zkřížilo cestu.
Pak dá se popřemýšlet nad náboženstvím:
Když hledám význam, který je lidem vtloukán do hlav přečtu si toto:“

„Večer jsem uviděla ukřižovaného Pána Ježíše. Z rukou, nohou i z boku stékala Nejsvětější Krev. Po chvíli mi Ježíš řekl: „Toto vše pro spásu duší. Zamysli se dcero, co děláš pro jejich spásu ty.““

„Každý má tři srdce. První srdce, to ukazujete cizím lidem. Druhé srdce, to vidí jenom vaše rodina a člověk, který kráčí po vašem boku, spřízněná duše. Třetí srdce je problém, nikomu ho neukazujte, je v něm příliš mnoho pravdy, příliš rizika.“ Nikolas Carbol“

„Jeřábi, vlašťovky? Mám raději skromnost vrabců, kteří vzdorují zimě po mém boku.“

„S takovými boky se před deseti tisíci lety mohla stát bohyní plodnosti.“

„Každý vychovatel má po boku ještě tajné spolupracovníky. Je to rodina, náboženství, druhové, mravy, zvyky a obyčeje v jeho okolí, časové mínění a předsudky, divadlo, četba, velcí vrstevníci, tisk, veřejné příhody a příběhy, ať soukromé či národní nebo světové. Osoba vychovatelova je tedy v tom celém velkém díle vychovacím jen dosti malou částí.“

„Češi už dávno nejsou národem Jana Žižky. Ve své době jsme byli hrdinové, bojovali jsme Slovan po boku Slovana. Té dnešní válce nerozumím. Nevím, proč by tam naši vojáci měli jít.“

„Nemá smysl ho vnímat pouze jako režiséra, divadelního režiséra nebo dramatika. Pro mě je Bergman, podobně jako Federico Fellini, Alfred Hitchcock nebo Charlie Chaplin synonymum kinematografie. V Evropě nevidím žádného tvůrce, který by tak zásadně ovlivnil kinematografii. Jako každý nedostižný tvůrce mi ukázal možnosti filmu jako média a nebudu příliš přehánět, když řeknu, že Bergman byl jedním z lidí, kteří film povýšili po bok literatury. Nemyslím si, že jeho zásadní filmy někdo překonal nebo překoná.“

„Zpívala jsem pod nejlepšími režiséry, po boku nejlepších světových pěvců v mnoha zemích světa. Disponuji tedy velkými zkušenostmi, které chci předávat dál. Vedu mistrovské kurzy, pořádám soutěže. Vlastním divadlo, ve kterém pracuji se svými umělci.“

„Jsme přesvědčeni, že náš arabský svět potřebuje intelektuální, duchovní a společenskou revoluci…. Chceme vytvořit lepší společnost založenou na míru, bratrství a lásce mezi množstvím různých konfesí, které po staletí žijí bok po boku.“

„Jsem přesvědčena ve svém srdci i v mysli, že pokud Spojené státy nebudou stát po boku Izraele, bude to konec Spojených států.“

„Když jsem viděl, že přemnozí nosívají s sebou vždy a všude ostatky a kosti různých světců, každý k své ochraně a ze své zvláštní zbožnosti, já jsem si zvolil Bibli, svou vyvolenou, za družku svého putování, abych ji nosil s sebou stále a všude po svém boku pohotově na svou ochranu a pro svou ustavičnou útěchu, i v protivenstvích. Za užitečnější věc jsem totiž uznal míti u sebe vždy slova a učení svatých proroků, Krista a apoštolů a evangelistů, nejspasitelněji ke všemu napomáhající a nejlahodněji se mnou rozmlouvající, než jejich kosti neb jiné takové neživé věci.“

„Lano mi ovázal kolem pasu a pevně ho utáhl. "Běž!" křikl. Opřel jsem se proti lanu, zabral nohama a táhl do dopředu. Když lano povolil, vystřelil jsem jako z praku. "Dobře," pochválil mě. "Kdykoli poběžíš, vzpomeň si na ten pocit tahu proti lanu. Udržíš tak nohy pod tělem, boky budou směřovat přímo dopředu a paty se nezapojí.“

„Palci mi stahuje kalhoty přes boky a říká: "Chci, abys do mě vložil víru.“

„Někdy musíš jít světem sám, pro to, aby ten kdo chce s tebou opravdu jít: cestou - necestou, zlem - dobrem, ve štěstí - ve smutku, ve zdraví - v nemoci i tak se k tobě přidal a kráčel ti po boku, když už nemůžeš - podpíral tě, když zakopneš a upadneš - tak ti pomohl vstát abys mohl jít zase dál…..“

„V Německu máme pouze jediného člověka, který se může postavit po bok slavným inženýrům, jakými jsou Francouz Paulin Talbot a Angličan Robert Stephenson – a domnívám se, že je dokonce v mnoha směrem předčí. Tím mužem je Alois Negrelli.“

„Krásná Palaistro, jak půvabný je rytmus, v němž se shodně otáčí tvá zadnička i tvá pánvička, jak kroužíš obojím, až se tvé boky vláčně převalují. Blahoslavený, kdo si omočí.“

„". Žena která ti opustí chyby a dokáže tě doopravdy milovat, když se k ní vrátíš je ten největší dar dar osudu, aby jsi byl neustále po jejím boku i v jejím životě důležitou oporou na kterou se může spolehnout vždycky ".“

„Hospodin bude po tvém boku, bude střežit před pastí tvou nohu.“

„Když opravdový přítel, kterého jste si hluboce vážili ze dne na den odejde, tak i přez tu bolest ho nesuď❜te. Není důležité že odešel. Důležité je, zda ví kdy se vrátit a pozná ten správný čas, kdy stát opět po vašem boku. Pak ta doba kdy tu nebyl, nebyla zradou, ale pomoc a ochrana vás, kterou jste neviděli. Avšak on ano a udělal to i když se tím sám trápil. To z nej dělá skutečného přítele a ochránce.“