Citáty na téma čáry

Sbírka citátů na téma čára, čáry, život, rovnost.

Citáty na téma čáry

Ambrose Bierce foto
Friedensreich Hundertwasser foto

„Rovná čára v přírodě neexistuje, je vrcholem nepřirozenosti.“

Friedensreich Hundertwasser (1928–2000) rakouský architekt, grafik a malíř

Zdroj: [Wilhelmová, Michaela, Šílený Hundertwasser: Proč si architekt šil oblečení?, Epocha, 2010, březen, 6, 26]

Saul Bellow foto
David Shore foto
Golda Meirová foto
Iwan Goll foto
George Raymond Richard Martin foto
Sylvia Plath foto
Tennessee Williams foto
Pierre Reverdy foto
Adolf Loos foto
Christoph Wilhelm Hufeland foto
Milan Kundera foto

„Kupředu… kde to je? Kupředu je všude. Kupředu — to je úplně prázdná abstrakce… Já mám taky rád abstrakce. (Nakreslí žlutou křídou, kterou vzal Evě, na prázdné místo na tabuli šikmou čáru.) Ale nemám rád prázdné abstrakce. (Pozoruje se zalíbením šikmou čáru.) Šikmá čára. K ní zrcadlový protějšek. ( Kreslí druhou šikmou čáru, takže vznikne tvar A.) Jaká krásná a jednoduchá symetrie! Když tento útvar znovu zrcadlově zdvojíme, vznikne uzavřený tvar. (Kreslí třetí šikmou čáru.) Už na nejstarší zdobené kosti z paleolitu, na té slavné kosti z Laugerie Basse, objevuje se tento prazákladní ornament. (Kreslí čtvrtou šikmou čáru, takže na tabuli je žlutý kosočtverec.) A už paleolitický člověk cítil, že v tomto útvaru je nejdůležitější střed. A ve chvíli, kdy ho označil (kreslí doprostřed kosočtverce kolmou čáru), přestává být tento tvar prázdnou abstrakcí a znamená náhle zcela konkrétní věc. Ale zároveň si ponechává i nadále takovou obecnost, že kromě této věci znamená i mnoho dalšího, například naši chuť na tuto věc. Ale tou studenou geometrickou strohostí označuje vzápětí i pošetilost té chuti, a tedy i naši nechuť. A samozřejmě nevztahuje se pak už jen k oné věci samé, ale k ženě vůbec. A protože ženy jsou naším životem, vztahuje se tedy k celému našemu životu, znamená lidské bytí samo. Ale tou studenou geometrickou strohostí naznačuje hned také i naše základní zklamání a znechucení z bytí, a tedy celou podstatnou ošklivost bytí…“

John Ronald Reuel Tolkien foto
Valeriu Butulescu foto
Alexandr Isajevič Solženicyn foto
John Medeski foto

„Nikdy si nejsem jistý, kde je ta čára mezi tím, kdy se člověk chová sebevědomě a kdy už ze sebe dělá pitomce. Každopádně ať už hraji sólově, nebo s Medeski Martin and Wood, vždy kladu velký důraz na improvizaci. Někdo si připadá svobodný, když dlouho dopředu ví, co ho čeká. U mě je to přesně naopak.“

John Medeski (1965) americký hudebník

Zdroj: [Kuznik, Frank, Lidé jsou tady dost duchaplní, říká pianista Medeski. Zahájí Bohemia Jazzfest, art.ihned.cz, 2013-07-10, 2013-07-11, http://art.ihned.cz/hudba/c1-60219720-rozhovor-john-medeski-bohemia-jazzfest]

Seneca foto

„Nemůžeš kreslit rovné čáry bez vzoru.“

Seneca (-4–65 př. n. l.) římský filozof
Jasmuheen foto
George Stephenson foto

„V životopisu Jiřího Stephensona, rozeného 1781 a zemřelého 1848, nalézá se zajímavá pro nás událosť zaznamenána: „Jedné neděle, když společnost se vracela z kostela, stála na hrázi nedaleko nádraží v Draytonu (v Anglii) a pozorovala letící vlak, jenž zanechával po sobě dlouhou čáru bílé páry. „Medle,” pravil Stephenson k Bucklandovi, bohosloveckému učenci, „chtěl bych vám předložiti otázku. Mohl byste mi říci, jaká síla tento vlak pudí?”—„Tu není co k hádání,” odpověděl druhý; „jest to jeden z vašich tučných strojů.”—„Ale, kdo pudí tento stroj?”—„O, nejspíše nějaký obratný strojvedoucí z Newcastlu.”—„Co byste řekl, aby to dělalo sluneční světlo?”—„Jak tomu rozumíte?”“

George Stephenson (1781–1848) britský inženýr a konstruktér

tázal se učenec tento.—„Nic jiného nežene tento stroj,” pravil veliký ten strojník. „Jest to ono světlo, které před statisíci roky v zemi se nahromadilo, světlo, které byliny do sebe vssály a kterého měly zapotřebí k tomu, aby po čas rostění mohly uhlík do hutného stavu převoditi, a které teď, když tisíce let u vnitru zemském odpočívalo, bývá osvobozeno ohněm, by sloužilo ku velikým cílům člověčenstva, jako tento stroj.”
Zdroj: [Büchner, Ludwig, 1888, Síla a hmota, F. B. Zdrůbek, Aug. Geringer, Chicago, 26–27]

Laco Novomeský foto

„Tma, kterou v dálce bílým svitem lže / pod černým nebem zatemněných hvězd, přistane smutku usoužené míst, / jak temné závoje nebo temno samo. / A v té tmě samo zdání světla křísí, / jak čára na tabuli přebíjí se ní. / To slepý čas, ach, slepý čas se šmátrá podzimem, / opřený o hůl bílé břízy.“

Laco Novomeský (1904–1976) československý člen Slovenské Národní Rady, člen československého Národního shromáždění, básník, novinář a …

Originál: (sk) Tma, ktorú z diaľky bielym svitom klame/ pod čiernym nebom zatemnených hviezd, pristane smútku usúžených miest,/ jak temné závoje, alebo temno samé./ A v tej tme samo zdanie svetla kriesi,/ jak čiara na tabuli prebíja sa ňou./ To slepý čas, ach, slepý čas sa šmátre jeseňou,/ opretý o palicu bielej brezy.

Kacušika Hokusai foto
Joseph Rudyard Kipling foto
Václav Klaus foto