Citáty na téma nona

Sbírka citátů na téma nona, život, svět, člověk.

Citáty na téma nona

Walther von der Vogelweide foto
Aurelius Augustinus foto

„Opravář: persona non gratis.“

Václav Dušek (1944) český dramatik, překladatel, romanopisec a scénárista
Stanisław Jerzy Lec foto
Walther von der Vogelweide foto
Aurelius Augustinus foto

„Si comprehendis, non est Deus. – Když chápeš, není Bůh.“

Aurelius Augustinus (354–430) raně křesťanský teolog a filozof

Si comprehendis, non est Deus. Source: Výklad výroku: Když si myslíš, že chápeš, není Bůh, není už pro něj místo. Source: Cituje Benedikt XVI. v encyklice Deus caritas est, 38.
Přisuzované

„Nebuďte nevědomí jako zvířata, která nezná nic jiného než následování stáda; quæ pergunt, non quo eundum est, sed quo itur; následují nevědouce, kam by měla jít, ale kam jde většina. Vy jste ale lidé, a máte v sobě rozumnou duši; proto vás vyzývám, nebuďte složeni a utvářeni podle zvyku a příkladu, což jest zvířecké, ale podle nějakého vnitřního poznání a rozumu. Odchylte se od zástupu a doptávejte se upřímně Boha, jakou cestou mám jít? Toho, který se Jej bojí, On sám bude učit cestě, kterou by si měl vybrat. Cesta k tomuto požehnanému konci je velmi úzká, velmi obtížná; musíte na ní mít vůdce – musíte mít lampu a v ní světlo – jinak nemůžete než zabloudit.“

Hugh Binning (1627–1653) filosof a teolog, oponent Olivera Cromwella ve Skotsku

Originál: (en) Be not ignorant as beasts, that know no other things than to follow the drove; quæ pergunt, non quo eundum est, sed quo itur; they follow not whither they ought to go, but whither most go. You are men, and have reasonable souls within you; therefore I beseech you, be not composed and fashioned according to custom and example, that is brutish, but according to some inward knowledge and reason. Retire once from the multitude, and ask in earnest at God, What is the way? Him that fears Him He will teach the way that he should choose. The way to his blessed end is very strait, very difficult; you must have a guide in it,—you must have a lamp and a light in it,—else you cannot but go wrong.
Zdroj: [Binning, Hugh, I, James Cochrane, The Works of the Rev. Hugh Binning: with a Life of the Author, and Notes, https://books.google.cz/books?id=pg1OAQAAMAAJ&printsec=frontcover&hl=cs&source=gbs_ge_summary_r&cad=0#v=onepage&q&f=false, William White and Company, Edinburgh, 1839, 408, 29, angličtina]

„Fascinoval mne vnitřní silou své osobnosti. Z moře čerpal obrovskou inspiraci. Chtěl zlepšit svět, měl vize a hledal vždy vyšší cíle.
-- o Luigim Nono“

Ingo Metzmacher (1957) německý dirigent

Zdroj: [Jůzová, Markéta, Ingo Metzmacher: Janáček nalezl nové cesty psaní operních kompozic, muzikus.cz, 2013-01-02, 2013-03-19, http://www.muzikus.cz/klasicka-hudba-jazz-clanky/Ingo-Metzmacher-Janacek-nalezl-nove-cesty-psani-opernich-kompozic~02~leden~2013/]

Jan Křesadlo foto

„NON DICI SED ESSE – Nebýt řečeným, avšak bytostně jsoucím. Výzva, nad povrchní nadřadit podstatné. Podstatná to výzva.“

Jan Křesadlo (1926–1995) český básník, hudební skladatel, malíř, matematik, překladatel, romanopisec a spisovatel
Gilles Jacob foto

„.. velký non-konformní a inovativní operní režisér.“

Gilles Jacob (1930) francouzský filmový kritik a režisér

o Gerardu Mortierovi
Originál: (en).. great non-conformist and innovative opera director.
Zdroj: [Avant-garde opera director Gerard Mortier dies aged 70, theguardian.com, 2014-03-09, 2014-03-22, http://www.theguardian.com/music/2014/mar/09/opera-director-gerard-mortier-dies]

Jan Blahoslav foto
Carl Gustav Jung foto

„Obraz boha, který vzniká ze spontánního tvůrčího aktu, je živou postavou, bytostí, která existuje ve svém vlastním právu, a proto autonomně stojí proti svému údajnému stvořiteli. Na důkaz této skutečnosti budiž uvedeno, že vztah mezi stvořitelem a stvořeným je dialektický a že člověk, jak zkušenost ukazuje, bývá nezřídka tím osloveným. Právem či neprávem z toho naivní rozum usuzuje na to, že vzniklý útvar existuje o sobě a pro sebe, a má sklon se domnívat, že jej nevytvořil sám, ale že se v něm tento útvar zobrazil - kteroužto možnost nemůže žádná kritika popřít, poněvadž vznik a vývoj tohoto útvaru (postavy) je finálně orientovaný přirozený proces, v němž příčina anticipuje cíl. Protože jde o přirozený jev, zůstává nerozhodnuto, zda je obraz boha vytvářen, nebo zda se tvoří sám. Naivní duch nemůže jinak, než vzít v úvahu jeho samostatnost a prakticky rozvinout jeho dialektickou vztaženost. To se projevuje v tom, že ve všech obtížných nebo nebezpečných situacích se tato účastná přítomnost vzývá za účelem, aby se obtížila nesnesitelně se jevícími těžkostmi a očekávala se od ní pomoc. V psychologické oblasti to znamená, že komplexy, které zatěžují duši, jsou vědomě "přeneseny" na obraz boha, což představuje pozoruhodným způsobem přímý opak aktu potlačení. Při potlačení, respektive vytěsnění jsou komplexy přenechávány nevědomé instanci tím, že člověk preferuje to, aby je zapomněl. U náboženského cvičení má však právě velký dosah to, že si zůstáváme svých potíží, tj. "hříchů" vědomi. Výborným prostředkem k tomu je vzájemné vyznávání hříchů (Jakub 5, 16), které člověku účinně brání, aby se stal nevědomým. Tato opatření směřují k udržení konfliktů ve vědomí, což je také conditio sine qua non psychoterapeutického postupu. Tak jako lékařské ošetření zapojuje osobu lékaře, tak křesťanské cvičení zapojuje Spasitele; neboť, jak se praví, "V něm jsme vykoupeni jeho obětí a naše hříchy jsou nám odpuštěny". On je ten, jenž nás zbavil naší viny a zpětně nás z ní vykoupil; Bůh, jenž stojí nad hříchem, "On hřichu neučinil a v jeho ústech nebyla nalezena lest"; "On, na svém těle vzal naše hříchy' na kříž…" "… tak i Kristus byl jen jednou obětován, aby na sebe vzal hříchy mnohých…" Tento Bůh je charakterizován jako sám bez viny a jako ten, jenž se sám obětuje. Vědomá projekce, ke které směřuje křesťanská výchova, tím přináší dvojnásobné psychické dobrodiní. Za prvé si člověk udržuje vědomí existence konfliktu dvou protikladných tendencí a zabraňuje tím tomu, aby se potlačením, respektive vytěsněním a zapomněním stalo ze známého utrpení neznámé, a tím o to mučivější; a za druhé si člověk ulehčuje břímě tím, že je odevzdává Bohu, který zná všechna řešení. Božská postava je však nejprve psychickým obrazem, komplexem představ archetypické povahy, jež je vírou kladen jako identický s metafyzickým ens. Věda nemá žádnou kompetenci toto kladení posuzovat. Musí se naopak pokoušet provést své vysvětlení bez tohoto hypostazování. Může proto jen konstatovat, že na místo nějakého objektivního člověka nastupuje nějaká zdánlivě subjektivní postava, tj. komplex představ. Tento komplex má, jak ukazuje zkušenost, určitou funkční autonomii a projevuje se jako psychická existence. S ní má co do činění v první řadě psychologická zkušenost, a až potud může být tento zážitek také předmětem vědy. Ta může zjistit jen existenci psychických faktorů, a pokud nepřesahujeme přes tuto mez nějakou vírou, jsme ve všech takzvaných metafyzických otázkách konfrontováni výlučně s psychickými existencemi. Tyto jsou, jak právě odpovídá jejich psychické povaze, nejtěsněji spojeny s individuální osobností, a proto vystaveny všem možným variacím v protikladu k postulátu víry, jejíž stejnotvárnost a stálost je zaručena tradičně a institucionálně.“

Carl Gustav Jung (1875–1961) švýcarský psychiatr a psychoterapeut, který založil analytickou psychologii

Výbor z díla VII. - Symbol a libido

Jan Hus foto

„Nechvataj non intelligentibus dávati. (na konci Viklefova traktátu "De materia et forma")“

Jan Hus (1369–1415) český římskokatolický kněz, reformátor a kazatel

Zdroj: Pospíšil, Václav Ctirad: Husovská dilemata. Kostelní Vydří 2015, s. 171

Vladimír Franz foto

„V polovině 80. let, kdy jsem pracoval v nejrůznějších dělnických profesích, mě zajímala společnost. Měl jsem tu možnost zjistit, co je člověk, co je vůbec společnost, co jsou nejrůznější společenské vrstvy. A jelikož zastávám názor ze své tvorby, že na co si nesáhnu, o tom nic nevím, zajímalo mě to. Navíc, tam jsem zjistil, že lidé si na sebe vezmou bundu a jsou metalisti, pak si vezmou čelenku a jsou indiáni, a pak si načešou číro a jsou pankáči. Jakékoli tyto sociologické sondy stran společnosti nesouvisely s mým názorem nebo s mým názorovým světem, mě to zajímalo a byla to sociologická sonda. Také jsem, když byla amnestie, strávil týden mezi kriminálníky, tedy amnestovanými, na Hlavním nádraží, protože mě zajímalo, co je to za sociologickou strukturu, zajímal mě třeba běh non-stopu na Václavském náměstí, jak funguje organizace… nebo… jak funguje, jak je organizována noc pražskou galérkou, zajímaly mě nejrůznější sociologické jevy, do kterých by sociolog, který sedí v kanceláři, a čte jenom v knize a je vyděšen, že po ulicích kdokoli chodí… samozřejmě, člověk byl dobrodružný, takže mě zajímaly tyhlecty, jakoby, trošku jevy, které nejsou normální, ale normální lidi člověk může vidět v tramvaji.“

Vladimír Franz (1959) český hudební skladatel, malíř, profesor a vysokoškolský pedagog

odpověď na dotaz časopisu Česká pozice z listopadu 2012: „Jak se zpětně díváte na vaši aktivitu v 80. letech?“
Zdroj: video Vladimír Franz: Není blbá nálada spíše vlastnost?, Česká pozice, 13. listopadu 2012 http://www.ceskapozice.cz/video/vladimir-franz-neni-%E2%80%9Eblba-nalada%E2%80%9C-spise-vlastnost