Citáty na téma ohraničení

„Život se vymyká trvalému ohraničení. Jedinou jeho hranicí je smrt.“

„Pro dva lidi je jen určitá míra lásky, ohraničená a nezměnitelná. Nemiluj přepříliš, chceš-li býti milován - vyčerpáš sám všechnu lásku určenou pro dva. Přemíra lásky, kterou dáváš, ničí možnost lásky, kterou bys měl bráti.“

„Zmocnila se mě potřeba, jako jsem nedovedl pochopit: znovu a znovu jsem se snažil představit si hranici prostoru nebo jeho neohraničenost, čas s počátkem a čas bez počátku a konce, a obojí bylo stejně nemožné, stejně beznadějné… Pod neodolatelným tlakem jsem přecházel od jednoho k druhému chvílemi tak nesmírně blízký nebezpečí zešílení, že jsem vážně pomýšlel na to, vyhnout se mu sebevraždou.“

„Opravdu morální je jen ten, kdo zachraňuje veškeré živočichy, kterým může pomoci a který se střeží ublížit živým stvořením. Neboť život jako takový je svatý. Etika znamená neohraničenou zodpovědnost za vše, co je živé.“

„Miluji celou svou vlast, celou tuto českou zemi, nikoli jen omezený kousek její, protože tvoří zeměpisný a historický celek, nikoli dvojí území, jež by fanatikové národnostního ohraničení nejraději fantastickou čínskou zdí ohradili a uzavřeli. Jest mým právem a mou povinností milovati tento celek, ať jsem Němcem, či Čechem.“

„Až situace dospěje do stádia, kdy klon (vytvořený k obrazu nižšího boha) dokáže běžně vytvářet klony, pak bude v rámci hologramu ohraničeného ionosférou, jejíž hranice frekvenčně odpovídá frekvencím mozku, možné „člověka“ automaticky řídit jako robota. Takže prostřednictvím internetové kontroly bude možné z nejnižší, základní úrovně plně ovládat a programovat mysl a dělat z lidí „šťastné roboty“. Když děti téměř nepřetržitě sedí u počítače, nemají příliš prostoru pro předtavivost, která by umožnila opravdu uvidět, že jsou tím trénováni k totálnímu zotročení, které je na dosah ruky. Dnes se stal „inkvizičním dobyvatelem“ každý, takže počet „obětí vytvářejících oběti“ může narůstat geometrickou řadou na mnoha úrovních a v mnoha směrech. Je to právě tento typ energie, co udržuje systém anti-tvoření. Je to past uvnitř pasti. Je to past, v níž uvízla mysl, a jak bude rozklad mysli pokračovat, uvízne v ní i duše, jejíž napadení se bude projevovat neschopností správně rozlišovat a provést svobodnou volbu BÝT. Každodenní rozprašování smrtících chemiálií (obsahujících sušenou lidskou krev) kolem Země souvisí s narušením vnitřního spojení krve mezi tenkým střevem (kde se potrava mění v krev) a mozkem. Podle proroctví Hopiů existuje pravděpodobnost, že naše myšlenky bude možné načítat z obrazovky. Tato metoda se už zavádí do praxe, ale nemůže plně uspět, dokud tady zbude alespoň jediný skutečný člověk, který si Pamatuje Jediného a disponuje Pamětí z potravy obsahující absolutní paměť. A tou je celé obilné zrno.“

„Osobnost se musí vědomě pěstovat a uvádět v řád, má-li odolat vlivům, které ji chtějí rozbít. Osobnost je tedy, spíš nežli něco stálého a ohraničeného, stálé úsilí o pevnou jednotu.“

„Bůh je věčný, jeden, veskrze sobě podobný, ohraničený, kulové podoby a všemi částmi vnímající.“

„Láska je oceán citů kolem dokola ohraničený různými výdaji.“

„Všem umělcům byla zřejmě dána do vínku určitá dávka fantazie a energie, které mají svůj stoupavý, stagnující a klesající vývoj, až do přesně ohraničeného konce a úplného sebeopotřebování. Ostatní by bylo jen prodlužování a omílání, třeba v nejdokonalejším provedení, bez vzruchu a podnětů k dalším výbojům, a to už není ta pravá tvorba.“

„Přechodná indispozice je časově ohraničená absence následků po obvyklých příčinách.“

„Divadlo svět měnit může jen v jistých šťastných chvílích a jeho práce je povětšinou téměř neviditelná a nemá časové ohraničení. Skoro vypadá jako pouhá zábava, kdyby taky nešlo o duši.“

„Všechny systémy, dokonce i takzvané 'neohraničené demokracie' vylučovaly z občanství ne méně než čtvrtinu své populace v důsledku věku, narození, daně z hlavy, kriminálního rejstříku nebo dalšího.“

„Čím déle zůstávala o samotě, tím neurčitější a méně ohraničená si připadala. Jako tekutina vylitá z nádoby. Viděla sama sebe, jak klouže z lavičky na zem a nabvá podobu zvířete. Po čtyřech doběhla na hranici mokrého asfaltu a přehoupla se do trávy a mokré hlíny. Hnala se dál, nyní ještě rychleji, protože už zjistila, jak ovládat dva páry nohou naráz, hbitě uháněla přes trávník a umělá návršíčka, přes Zahradní zátiší a květinové záhonky do křoví, přes ulici a na železniční vlečku, a doprovázela to vytím.“

„Nafilmovat celý svět Panny zázračnice do takové intenzivní a sugestivní síly, jakou má Tatarkův scénář, nebyl snadný úkol. Uvědomil jsem si jisté riziko, které vyplývá z ohraničených možností filmu, ale podstoupil jsem ho rád jménem krásné myšlenky: fantazie je světlo světa, způsob jak pozvednout, obveselit lidského ducha, jménem Anabell, kterou každý zná, neboť si ji vysnil, neboť přišla tehdy, když jsme ji nejvíc potřebovali, jménem našich snů a představ, naplněných takovou intenzitou touhy, že se stávají pravdou, částí našeho života.“