Citáty na téma sklizeň

„A tak ten, kdo byl poražen a znovu sbírá síly, je pro mne větším vítězem než ten, kdo se těší ze včerejšího vítězství jako lenivec ze sklizně, a spěje už jen k smrti.“

„Člověk… je v první řadě ten, kdo tvoří. A pouze lidé, kteří spolupracují jsou bratři. A jenom ti jsou živí, kdo v klidu neusedli k nastřádané sklizni.“

„Děvče se bojí propást ženicha, rolník sklizeň.“

„Neposuzuj den velikostí tvé sklizně, ale množstvím semen, která jsi zasadil.“

„Jarní čas nám představuje mládí, naznačuje nám plody, které můžeme od budoucnosti očekávat. Další období jsou přizpůsobena k žatvě a ke sklizni ovoce. Plody stáří, jak jsem již často řekl, tvoří bohaté vzpomínky a všechno dobré, co jsme dřív zakusili. Všechno pak, co se děje podle přírody, musíme pokládat za dobré a užitečné.“

„Stálou sklizní se vyčerpává pole.“

„Sklizeň celého roku závisí na jaře, kdy se seje.“

„Vděčný příjemce nese hojnou sklizeň.“

„Během několika následujících dní jsme jedli cibulky rostlin, hlízy a oddenky a jakousi podzemní zeleninu, která se podobala normálním i sladkým bramborám. Moji společníci byli schopni najít rostliny hotové ke sklizni, aniž je vytáhli ze země. Pohybovali chvilku rukama nad rostlinou a poznamenali: „Tahle roste, ale není ještě zralá,“ nebo „Ano, tahle se chystá porodit.“ Mně přitom všechny stonky připadaly stejné, a když jsem jich několik vytrhla a viděla, jak je znovu zasazují zpátky, usoudila jsem, že raději počkám, až mi poradí, kterou mám vytrhnout. Vysvětlovali to jako vrozenou schopnost „proutkaření“, která je dána všem lidským bytostem. V naší společnosti bohužel nejsme vedeni k tomu, abychom naslouchali vlastní intuici, dokonce ji považujeme za cosi nadpřirozeného či zlého, a proto jsem se musela znovu učit něco, co je přirozené.“

„V době setí se učte, v době sklizně učte, v zimě si užívejte.“

„Když vystřelíme šíp, vyhlížíme, že někam spadne, když vyšleme loď na moře, vyhlížíme její návrat, a když zasejeme símě, vyhlížíme sklizeň; a stejně tak, když zasíváme své modlitby skrze Krista v Boží lůno, neměli bychom vyhlížet odpověď a sledovat, jaký máme zdar? Je to sémě ateismu modlit se a nehledět na to, jaký máme zdar. Ale upřímný křesťan se bude modlit a vyčkávat, a posilovat své srdce zaslíbeními Slova, a nikdy od modlitby neupustí, dokud mu Bůh nedá milostivou odpověď.“

„Celá kultura „cesty vzhůru“ do Izraele, alija, předpokládala přetnutí všech spojnic a zájmů směrem k diaspoře. Předáci mládežnického hnutí velmi dobře věděli, že pokud teenager setrvá v Anglii či Francii i po dobu univerzitního studia, je nejspíš pro Izrael navždycky ztracený. Oficiální postoj byl proto takový, že kandidáti univerzitního studia se mají evropských přijetí vzdát, zapojit se několik let v kibucu při sklizni pomerančů, řízení traktorů nebo třídění banánů a pak, pokud to okolnosti dovolí, se komunitě nabídnout pro možnost vyššího vzdělání – přičemž se předpokládá, že kibuc kolektivně rozhodne, jaká studia (pokud vůbec nějaká) mají absolvovat, a hlavním kritériem při tom byl jejich budoucí užitek pro kolektiv.“

„Den štěstí je jako den sklizně, musíme se činit, když obilí dozrává.“