Citáty na téma zranitelnost

„Člověk který miluje, je ochoten tak dlouho ustupovat, až se octne na hranici zranitelnosti své hrdosti.“

„LÁSKA, JAKOU SI ZASLOUŽÍTE
Ze všeho nejvíc toužíme po tom být viděni.
Být drženi v prostoru bezpečné, neposuzující, všeobjímající přítomnosti,
být viděni milujícíma očima.
Být viděni - to je zároveň i to, čeho se nejvíc bojíme.
Víc než smrti. Děsíme se pronikavého důvěrného pohledu.
A zároveň po něm nejvíc toužíme.
Ukázat sebe sama vyžaduje tolik odvahy!
Sundat masku, zvlášť ve chvíli, kdy se cítíme nejhůř.
Sundat v takovou chvíli masku, (která nás přitom stejně jenom dusila), a říct, "Podívej! Podívej! Tady jsem, světe!"
Dovolit si být viděn,
ještě než se na to budeme cítit připraveni.
Když se cítíme nejvíc prohnile, špinavě, nejvíc uboze a nezvladatelně, nejvíc nudně, zmateně, opuštěně, zlomeně, smutně, naštvaně nebo bolavě… dovolit si být viděn právě tak.
V tomto bolavém, ostudném místě.
Nechat do něj proniknout světlo.
Vyjít z úkrytu a pozvat druhé do svého "soukromého" světa.
Dovolit, aby byli svědky našeho autentického bytí.
Pustit je za žalostně marnou ochrannou vrstvu, které říkáme "osobnost".
Říct, "Podívej! Podívej, příteli. Tady jsem!"
Podstupte riziko být milovaný.
Ano, to riziko, že budete odmítnuti.
Možná i riziko, že budete znovu zahanbeni, že se vám znovu vysmějí, poníží vás.
Riziko, že se na vás budou dívat jako na někoho, kdo selhal. Jako na špatného, zlomeného, škaredého, nebo slabého.
Ale riziko být milovaný?
Ano. Podstupte to riziko ještě dnes, protože život je krátký a potlačovat vaše přirozené já vás stojí tolik sil. Dovolte, abyste byli viděni ve své syrové kráse. Vaše zranitelné já. Vaše já bez falešné ochrany, bez odpovědí, bez vědomostí experta. Vaše nedokonalé já.
Neboť ten nejhlubší stud může být uzdraven jen ve světle lásky. Vaše nedokonalosti po celou dobu toužily po doteku vědomí tak jemného, že by pod ním našel sám sebe celý vesmír.
A tak se odevzdejte objetí milujícího přítele.
Který vás bude držet.
Ve vaší nahotě, odhalenosti, nedokonalosti.
Hodni lásky.
Takoví, jací jste.
To je láska, jakou si zasloužíte.
Lidská láska, která je i láskou Boží.
Láska, která vás něžně omývá, když se cítíte nejvíc zahanbeni, vyděšeni, nejvíc ztraceni. Když se cítíte docela maličcí.
Obrovská láska, která vás drží.
Nikdy se nespokojte s ničím menším.“

„POHLÉDNOUT ŽIVOTU DO TVÁŘE
V jednu chvíli, když přestaneme běhat za svými běžnými rozptýleními a závislostmi; zážitky a substancemi, které nám zlepšují náladu; a za lidmi, kteří dovedou přehlušit naše vlastní tělesné pocity; zjistíme, kolik je v našem nitru zatracené úzkosti. Zjistíme, že jsme celý život utíkali před úzkostí. Jenže nic z toho, co jsme udělali, nás jí nezbavilo.
Co teď?
Zdá se, že tato úzkost je nedílnou součástí existence. Nevychází z ničeho, co jsme zažili v minulosti. Znepokojivé otázky bublající těsně pod povrchem, otázky, které by mohly probouzet nechtěné pocity.
Kdy zemřu? (A já vím, že jednoho dne zemřu.)
Když zemřou mí nejdražší? (A já vím, že jednoho dne, možná že brzy, zemřou.)
Onemocním? Onemocní moji blízcí? Přijdu o práci? O peníze? Stane se něco, co nebudu moct ovlivnit? Stane se to někdy záhy? Jak se mohu chránit před tím, co nemohu předvídat ani ovlivnit? Jak můžu vědět, co nelze vědět?
Příteli, je toho tolik, co je mimo naši kontrolu. Někdy jsme tak maličcí, tak zranitelní, jako dítě toužící po hlubokém ujištění, že všechno bude v pořádku.
V průběhu věků nám duchovní učitelé připomínali, jak hluboká pravda spočívá v poznání, že nad životem nemáme žádnou kontrolu. Život je příliš ohromný na to, aby jej mohla lidská mysl pochopit, natož ovládat. Můžeme zdánlivě ovládat to, co můžeme zdánlivě ovládat; ale zbytek je v rukou Boha, Vesmíru nebo jakkoliv chcete nazývat Nepojmenovatelné.
Zůstaňme na okamžik s touto existenční úzkostí. Nechme ji prosáknout svou zvídavou pozorností. Dýchejme do středu této úzkosti jako čerstvě narozené dítě (protože právě tak dítě dýchá). Naslouchejme jí. Jděme se s ní projít. Pečujme dnes o ni. Nezkoušejme ji utišit nebo od ní utéct, tím jen získá víc moci.
Pomalu a jemně se nořme do vlastní bezmocnosti jako do teplé koupele po celodenní pouti.
Do menší či větší míry může být vše mimo kontrolu, ale dobrá zpráva je:
Naše bezmoc může být branou k hlubšímu odevzdání.
Ve středu naší úzkosti můžeme nalézt větší pokoj a sílu, odvahu pohlédnout životu do tváře a jít dál - třesoucí se, ale nebojácní.“

„Viděl jsem na vlastní oči, jak snadno lze přehlédnout nespravedlnost, když jsou oběti bezmocné a zranitelné, pokud nemají nikoho, kdo by mluvil v jejich zájmu ani žádný jiný způsob, jak být zastupovány před státní mocí. Zvířata jsou přesně v této pozici.“

„Z tvé zranitelnosti vzejde tvá síla.“

„Neštěstí činí zranitelným a neustálé utrpení nespravedlivým.“

„Fotbal nemůže být zas taková věda, když jej na hřišti provádějí obyčejní lidé, a ne nějaké na dálku řízené figury. Stačí jen hráče pořádně vyhecovat, poznat, co hraje soupeř, kde je zranitelný a podle toho pak vymyslet nějaký plán a nejvhodnější sestavu.“

„Milujeme-li, jsme zranitelní. Milujte cokoliv, a vaše srdce se bude určitě trápit a nejspíš bude zlomeno. Chcete-li si být jisti tím, že si je zachováte nedotčené, nesmíte je dát nikomu, dokonce ani zvířeti. Pečlivě si své srdce obalte koníčky a drobnými požitky. Vyhněte se všem závazkům. Bezpečně je uzamkněte v klenotnici nebo v rakvi svého sobectví. Ale v této klenotnici - bezpečné, temné, nehybné, bez přístupu vzduchu - se změní. Nebude zlomeno; stane se nezlomitelným, neproniknutelným, nevykupitelným. Alternativou tragédie, nebo přinejmenším toho, že budete tragédii riskovat, je zatracení. Jediným místem mimo nebe, kde můžete být dokonale bezpečni před všemi nebezpečími a zmatky lásky, je peklo.“

„Dřív mi přišlo přitažlivé tělo a hezký obličej. Postupem času a uvědoměním, co je skutečně důležité a skutečné vnímám půvab jinak. Dnes shledávám vyzrálost, zranitelnost, autenticitu a především to, když má někdo mozek, jako velice atraktivní.“

„Je velkorysá, zranitelná, rozdává lásku a zároveň je drsná.“

„Milovat znamená být zranitelný. Milujte cokoli a vaše srdce bude určitě pomačkané a možná zlomené.“

„Byl jste někdy zamilovaný? Hrozné, že? Člověk je pak tak zranitelný.“

„Upřímnost a otevřenost vás činí zranitelnými. Přesto buďte upřímní a otevření!“

„Zranitelná pata ještě nedělá Achillea.“

„Nemysli si, že tě nepřítel obdivuje. On jen hledá zranitelné místo.“

„Do jejího života se ponenáhlu vetřela zranitelnost jako nevítaný host, který sa bez jejího svolení zabydlel u ní doma, doprovázel ji do práce, a dokonce jí vcházel do snů. /Králové bourbonu/“

„Duch (Átman) je nezranitelný, není možné ho spálit, zmáčet či usušit. On je věčný, všeprostupující, neměnný, nehybný a trvalý.“

„Občas je dobré, když se cítíte trapně. Občas je dobré, když ostatním připadáte zranitelní. Občas je to nutné, protože díky tomu v sobě následující den objevíte dosud nepoznanou část sebe sama.“

„Žena, která je plná něžného milosrdenství a jemné zranitelnosti, je mocná a krásná.“

„Na zlomeček věčnosti oběma lodím nic nebránilo ve volné střelbě na protivníka a v tom okamžiku dva různé počítače odstartovaly své palebné plány.
Žádný lidský smysl nedokázal postřehnout, co se odehrálo potom; žádný lidský mozek by si to neuměl přebrat. Vzájemná vzdálenost činila dvacet tisíc kilometrů a řízené střely, lasery a grasery dštily zkázu přes tu miniaturní propast vakua jako rozzuření démoni.
Ahmed zavrávoral, když jeho bočním štítem bez námahy prošel první graserový svazek. Jeho boky byly opatřeny metrovým pancířem z nejtvrdší slitiny keramiky a kompozitu, jakou se člověk doposud naučil odlévat, a přesto se jí graser prodral pohrdavě snadno. Od strašlivé rány se rozlétly obrovské úlomky a vzájemný pohyb lodi změnil to, co by bývalo kruhovým otvorem, v dlouhou zející trhlinu. Paprsek rozpáral bok lodi, jako když vyvrhovací nůž rozpáře žraloka, a z rány vytryskl vířící cyklon vzduchu, trosek a lidských těl.
Ale to byl pouze jeden z osmi takových graserů. Všechny do jednoho zaznamenaly přímé zásahy a na bitevním křižníku nikoho ani ve snu nenapadlo, že by přestavěná obchodní loď mohla nést takové zbraně. Zatímco si zuřivý úder Poutníka s křižníkem pohrával, komunikační obvody zahlcovala kakofonie výkřiků bolesti, šoku i hrůzy a potom se přihnaly řízené střely Q lodě a znovu a znovu křižník probodávaly jednorannými lasery, aby dokončily strašlivé dílo graserů. Zbraňová stanoviště se rozlétala na kusy, výboje bláznivě sršely a kabely syčely, pukaly a explodovaly. Příďová místnost gravitoru vybuchla, když jeden graser zasáhl naplno generátory, a tlaková vlna změnila sto metrů pancéřovaného trupu v pokroucené trosky. Všechny tři fúzní jednotky se automaticky nouzově zastavily a po celé lodi se zavírala vzduchotěsná vrata. Ale v příliš mnoha případech neměla ta vrata v čem zadržovat vzduch, neboť grasery Poutníka se propálily naskrz celým trupem a křižník se převaloval v prostoru jako umírající bezmocný vrak. Ale nezahynul sám. Poutník vypálil o zlomek sekundy dříve než Ahmed - ale jen o zlomeček a na rozdíl od Ahmeda neměl žádný pancíř a žádná hermeticky uzavíratelná oddělení. Byla to obchodní loď, jenom tenká slupka kolem obrovského prázdného prostoru pro náklad, a to nemohla žádná přestavba změnit. Zbraně, které přežily, aby se mohly zakousnout do jeho trupu, byly mnohem lehčí než ty, jež rozpáraly Ahmeda, ale proti tak zranitelnému cíli byly děsivě účinné.
Celý pravobok od přepážky třicet jedna dozadu po přepážku šedesát pět byl na padrť. Prázdné doky LAC se rozlétly jako rozšlápnuté sklenice. Zásobníky dva a čtyři byly roztrhány na kusy, stejně jako všechny výmetnice kromě čísla dva. Šest z osmi graserových stanovišť vybuchlo a prakticky celá jejich obsluha zahynula. Jeden laser se prořízl až k jádru lodě, zničil fúzní reaktor jedna a prorazil palubní vězení, z něhož už Randy Steilman a jeho druhové nikdy neměli vyjít před soud, a další se prořízl až na samotnou velitelskou palubu. Můstek zametla tlaková vlna, přepážky a podélníky se trhaly jako papír a zuřící hurikán vytrhl Jennifer Hughesovou navzdory tlumícímu postroji z křesla a odnesl ji do prostoru mimo loď. Její tělo už nikdo nikdy nenajde, ale na tom sotva záleželo, protože svištící příval atmosféry s ní udeřil o okraj trhliny v trupu a na místě jí roztříštil přilbu. John Kanehama zaječel do interkomu, když ho jako oštěp probodla dlouhá letící tříska slitiny. Staršího seržanta O’Haleyho přesekl vejpůl plochý úlomek, dlouhý jako on sám, a Aubrey Wanderman se pozvracel do přilby, když tentýž úlomek prolétl mezi osazenstvem jeho stanoviště a roztrhal Carolyn Wolcotovou a poručíka Jansena.
Tento výjev z pekla se po obrovském trupu Poutníka opakoval znovu a znovu. Další výbuchy a odletující trosky zasahovaly lidi, které minula palba Ahmeda, jako by se umírající loď mstila posádce za to, do čeho ji přivedla, a HMS Poutník se potácivě převaloval pryč s nefunkčním pohonem, zničeným hypergenerátorem a s osmi sty mrtvými a umírajícími lidmi v rozbitých odděleních.“

„Láska je jak plamen svíčky, mocná a tak lehce zranitelná, avšak bez kyslíku se stává iracionální, tak jako svíčka potřebuje kyslík, tak i člověk potřebuje lásku.“

„Myslela jsem, že neschopnost milovat znamená čistotu, strach z ublížení, zranitelnost, teď už vím, že je to jen strach z ublížení vlastního já, svého ega. Kdo má strach milovat, ten neví, co je to bezpodmínečná láska, co je to být, tudíž přijmout nedokonalost, především sebe i ostatních, tudíž životní prohru. Kdo ovšem přijme tuto životní prohru, ten získá tu největší životní výhru, tudíž lásku, především sebelásku. Potom se spojí celý vesmír a vznikne dokonalost v totální nedokonalosti. Potom není potřeba nic víc k tomu být skutečně šťastný.“

„Proč se se mnou život vláčí, jako kdybych měl upadnout a už se neprobudit? Proč mám takové nutkání skrčit se u rohu místnosti a plakat? Proč se cítím tak mizerně, i když jsem udělal všechno správně? Proč je to vždy moje chyba? Proč musím přemýšlet, proč nemůžu spát? Proč někoho vůbec miluji? Proč si je pouštím vůbec k srdci? Proč jsem okolo lidí tak zranitelný a ukazuji jim své emoce a slabiny, kterých nakonec využijí?“

„Achilles se proslavil kvůli své zranitelné patě. Znám spoustu bezejmenných, zranitelných od hlavy až k patě.“

„Achilles hleděl nepřátelům přímo do tváře. Měl zranitelnou patu.“

„Nikdo není tak snadno zranitelný vínem jako já.“

„Každý skutečný vztah vyžaduje čas, jistou otevřenost, zranitelnost a ochotu nechat se ovlivnit a změnit.“

„Rakousko, kdysi považované za jednu z nejsilnějších a nejlépe řízených zemí v Evropě, se stalo zranitelným vlivem své polohy uprostřed Evropy: kdykoli se kontinent zatřásl, dolehla sem odezva. Mnohojazyčný ráz říše ji též činil snadným terčem sílící vlny nacionalismu, síly, která byla ještě o generaci dříve v podstatě neznámá.“

„Lidi, kteří neměli nikdy moc peněz jsou pak mnohem víc zranitelní, když mají najednou víc než dost.“

„Ján Kuciak byl zavražděn, protože byl v pátrání po roli mafií na Slovensku osamocený. Položme si otázku, proč jsou novináři - od Giancarla Sianiho přes Annu Politkovskou a Antonia Russa až po Daphne Caruanovou Galiziovou - natolik zranitelní, že někdo může kvůli byznysu zvažovat jejich likvidaci.“

„I chytrý záchod může být bezpečnostní riziko. Svět je zranitelný a nebezpečný.“

„Svět je hodně zranitelný a čím dál méně bezpečný. Když najdete nějakou zranitelnost systému, je to euforie, jako se dostat do Bílého domu“

„Ve veřejném prostoru jsou dokonce aktéři, kteří tvrdí, že pokud někdo lže, ale věří tomu, tak to nevadí. Tady ale moderní a svobodná společnost končí. Jsme zranitelní, nemáme se jak bránit, a kdo bude lhát nejsuverénněji, ten vyhraje.“

„Pro mě osobně je nejdůležitější, je to moje poslání v konzervativní straně, abych v našich školách zajistil stejné příležitosti pro všechny děti, zejména pro ty nejsnáz zranitelné, ať už žijí kdekoli, ať už jejich rodiče mají sebenižší příjmy.“

„Covid odhalil naši obrovskou zranitelnost, jak tělesnou, tak psychickou.“

„I tu imunitu musíte trénovat, bez toho se staneme zranitelní.“

„Lidský organismus si musí přivykat na nedostatečnost, jinak se stane křehkým a zranitelným.“

„Nevěřím, že utrpení samo o sobě učí. Kdyby utrpení samo o sobě učilo, celý svět by byl moudrý, protože všichni trpí. K utrpení je nutné přidat smutek, pochopení, trpělivost, lásku, otevřenost a ochotu zůstat zranitelný.“

„Nezranitelný je ten, koho nikdo nechce zranit.“

„Být zranitelný je důležité, tím se člověk liší od stroje.“

„Jakmile si všimnete, že se zlobíte, musíte zpomalit a postarat se o zranitelnost, bolest, strach a vnímanou bezmoc, které se pod hněvem skrývají.“