Charles Louis Montesquieu citáty

„Láska a přátelství jsou dvě různé věci, aspoň nevím, že by přátelství někoho přivedlo do blázince.“

„Nic neshledávám tak obtížným, jako být duchaplný ve společnosti hlupáků.“

„Zákony jsou pavučiny, skrze něž velké mouchy proletí, kdežto malé se do nich zapletou.“

„Pakliže nás žena miluje, odpustí nám i naše nedostatky, pokud nás nemiluje, neodpustí nám ani naše přednosti.“

„S většinou lidí raději souhlasím, než bych jim naslouchal.“

„Francouzi o svých ženách téměř nemluví, bojí se totiž, aby o nich nemluvili před lidmi, kteří je znají lépe než oni sami.“

„Všichni neodvážní lidé rádi vyhrožují, neboť cítí, že by hrozby udělaly dojem na ně samé.“

„Jsem toho názoru, že nejčestnějším povoláním je sloužit veřejnosti a prospívat mnoha lidem.“

„Lidé, kteří se rádi vzdělávají, nejsou nikdy nečinní.“

„Kdyby si člověk jen přál být šťastný, bylo by to snadné, ale my si přejeme být šťastnější než ostatní lidé, což je obtížné, protože věříme, že ostatní jsou šťastnější, než jsou.“

„Kdo se žene za duchaplností, dohoní hloupost.“

„Zdá se mi, že i u těch nejhezčích žen jsou dny, kdy na nich vidím, jaké budou, až budou ošklivé.“

„Ženy a tlučhubové. Čím dutější je hlava, tím víc se snaží se vyprázdnit.“

„Je jisté, že povaha lásky a povaha přátelství jsou zcela odlišné: přátelství ještě nikdy nikoho nepřivedlo do blázince.“

„Kdo chce vládnout, nesmí hnát lid před sebou, ale kráčet před ním.“

„Nálada je vášeň ducha.“

„Štěstí vězí spíše ve všeobecném založení ducha a srdce, které se otevřou štěstí tak, jako mohou uchovat lidskou přirozenost, než v množství konkrétních šťastných momentů života. Spočívá spíše ve schopnosti přijímat tyto šťastné okamžiky. Nevězí v radosti, nýbrž v hravě lehké schopnosti přijímat radost, v odůvodněné naději nacházet radost kdykoli, ve zkušenosti, že necítíme žádné obecné znechucení nad věcmi, které zakládají štěstí druhých.“

„Co řečníkům schází na hloubce, to nahradí délkou.“

„Zbytečné zákony oslabují zákony nutné.“

„Šťastný národ, který má nudné dějiny.“

„Člověk musí mnoho studovat, aby málo věděl.“

„Jsem nemocen psaním knih, a stydím se, když je dopíši.“

„Velmi prudce zamilovaní bývají obvykle zamlklí.“

„Se svými dětmi jsem žil jako s přáteli.“

„Řečníci zpravidla to, co chybí na hloubce, nahrazují délkou.“

„Věčné nicnedělání je vlastně trest pekelný - zdá se však, že ho zatím mnozí pokládají za rajskou blaženost.“

„Ctižádost panovníka není nikdy tak nebezpečná jako duševní nízkost jeho rádců.“

„Peníze mají velkou cenu tehdy, když jimi pohrdáme.“

„Společnost je založena na vzájemné výhodě.“

„Někdo vám musí šlapat na paty. Člověk je jako pružina, která je tím silnější, čím víc ji stlačíme.“

„U Římanů zákony nemohly důvěřovat otrokům, protože otroci nemohli důvěřovat zákonům.“

„Evropa je stát složený z několika provincií.“

„Kapitál skromnosti přináší vždy vysoké úroky.“

„Duše panovníka je kadlubem, který dává tvar všem ostatním.“

„Člověk, který nemá vlastnosti generála ve třiceti letech, nebude je mít nikdy.“

„Existuje jen jedna věc, která může vytvořit pouto mezi lidmi, a tou je vděčnost... nemůžeme dát někomu jinému větší moc nad námi, než máme sami.“

„Nevěřte nikdy prvému dojmu, protože ten je vždy správný.“

„Nebýt milován je neštěstí, ale je urážkou už nebýt milován.“

„Demokratické a aristokratické státy nejsou ve své podstatě svobodné. Politickou svobodu lze nalézt pouze v umírněných vládách, a ani v nich ji nelze nalézt vždy. Je tam jen tehdy, když nedochází ke zneužívání moci. Stálá zkušenost nám však ukazuje, že každý člověk, který má moc, má sklon ji zneužívat; jde tak daleko, dokud nenarazí na její meze. Není zvláštní, i když pravdivé, říkat, že ctnost sama potřebuje hranice?
Aby se tomuto zneužívání zabránilo, je třeba, aby podle uspořádání věcí moc přestala být mocí. Vláda může být ustavena tak, aby nikdo nebyl nucen dělat věci, k nimž ho zákon nezavazuje, ani nucen zdržovat se věcí, které zákon dovoluje.“

„Ze všech autorů se mi nikdo nelíbí víc než kompilátoři, kteří všude hledají střípky cizích děl, jež připojují ke svým jako spoustu zeleného drnu v zahradě. Vůbec nejsou lepší než skladníci v tiskárně, kteří se zabývají sazbou, jež dohromady tvoří knihu, k níž nepřispívají ničím jiným než ruční prací. Chtěl bych, aby původní spisovatelé byli respektováni, a připadá mi jako jistý druh znesvěcení brát tyto kusy ze svatyně, v níž přebývají, a vystavovat je opovržení, které si nezaslouží. Když člověk nemá co nového říci, proč nezavře pusu? Co je nám do tohoto dvojího zaměstnání?“

„Ve svobodném národě nezáleží na tom, zda jednotlivci uvažují dobře nebo špatně; stačí, že uvažují. Pravda vzniká ze srážky a odtud pramení svoboda, která je zabezpečením před účinky rozumování.“

„Je žalostné, že doba mezi tím, kdy jsme příliš mladí a kdy jsme zase příliš staří, je tak krátká.“

“There is only one thing that can form a bond between men, and that is gratitude…we cannot give someone else greater power over us than we have ourselves.”

“In a free nation, it matters not whether individuals reason well or ill; it is sufficient that they do reason. Truth arises from the collision and from hence springs liberty, which is a security from the effects of reasoning.”

“Of all kind of authors there are none I despise more than compilers, who search every where for shreds of other men's works, which they join to their own, like so many pieces of green turf in a garden: they are not at all superior to compositors in a printing house, who range the types, which, collected together, make a book, towards which they contribute nothing but the labours of the hand. I would have original writers respected, and it seems to me a kind of profanation to take those pieces from the sanctuary in which they reside, and to expose them to a contempt they do not deserve. When a man hath nothing new to say, why does not he hold his tongue? What business have we with this double employment?”

“Christians are beginning to lose the spirit of intolerance which animated them: experience has shown the error of the expulsion of the Jews from Spain, and of the persecution of those Christians in France whose belief differed a little from that of the king. They have realized that zeal for the advancement of religion is different from a due attachment to it; and that in order to love it and fulfill its behests, it is not necessary to hate and persecute those who are opposed to it.”

“Not to be loved is a misfortune, but it is an insult to be loved no longer.”

“Democratic and aristocratic states are not in their own nature free. Political liberty is to be found only in moderate governments; and even in these it is not always found. It is there only when there is no abuse of power. But constant experience shows us that every man who has power is inclined to abuse it; he goes until he finds limits. Is it not strange, though true, to say that virtue itself has need of limits?.
To prevent this abuse, it is necessary that, by the arrangement of things, power shall stop power. A government may be so constituted, as no man shall be compelled to do things to which the law does not oblige him, nor forced to abstain from things which the law permits.”

“In every government there are three sorts of power: the legislative; the executive in respect to things dependent on the law of nations; and the executive in regard to matters that depend on the civil law.
By virtue of the first, the prince or magistrate enacts temporary or perpetual laws, and amends or abrogates those that have been already enacted. By the second, he makes peace or war, sends or receives embassies, establishes the public security, and provides against invasions. By the third, he punishes criminals, or determines the disputes that arise between individuals. The latter we shall call the judiciary power, and the other, simply, the executive power of the state.
When the legislative and executive powers are united in the same person, or in the same body of magistrates, there can be no liberty; because apprehensions may arise, lest the same monarch or senate should enact tyrannical laws, to execute them in a tyrannical manner.
Again, there is no liberty if the judiciary power be not separated from the legislative and executive. Were it joined with the legislative, the life and liberty of the subject would be exposed to arbitrary control; for the judge would be then the legislator. Were it joined to the executive power, the judge might behave with violence and oppression.
There would be an end of every thing, were the same man, or the same body, whether of the nobles or of the people, to exercise those three powers, that of enacting laws, that of executing the public resolutions, and of trying the causes of individuals.
The executive power ought to be in the hands of a monarch, because this branch of government, having need of dispatch, is better administered by one than by many: on the other hand, whatever depends on the legislative power, is oftentimes better regulated by many than by a single person.
But, if there were no monarch, and the executive power should be committed to a certain number of persons, selected from the legislative body, there would be an end of liberty, by reason the two powers would be united; as the same persons would sometimes possess, and would be always able to possess, a share in both.”

“I have read descriptions of Paradise that would make any sensible person stop wanting to go there.”

“Raillery is a mode of speaking in favor of one's wit at the expense of one's better nature.”

“People here argue about religion interminably, but it appears that they are competing at the same time to see who can be the least devout.”

“History is full of religious wars; but, we must take care to observe, it was not the multiplicity of religions that produced these wars, it was the intolerating spirit which animated that one which thought she had the power of governing.”

“I can assure you that no kingdom has ever had as many civil wars as the kingdom of Christ.”

“[The Ottoman Empire] whose sick body was not supported by a mild and regular diet, but by a powerful treatment, which continually exhausted it.”

“You have to study a great deal to know a little.”

“One must give one power a ballast, so to speak, to put it in a position to resist another.”

“The laws of Rome had wisely divided public power among a large number of magistracies, which supported, checked and tempered each other. Since they all had only limited power, every citizen was qualified for them, and the people — seeing many persons pass before them one after the other — did not grow accustomed to any in particular. But in these times the system of the republic changed. Through the people the most powerful men gave themselves extraordinary commissions — which destroyed the authority of the people and magistrates, and placed all great matters in the hands of one man, or a few.”

“Life was given to me as a favor, so I may abandon it when it is one no longer.”

“There is no greater tyranny than that which is perpetrated under the shield of the law.”

“[The Pope] will make the king believe that three are only one, that the bread he eats is not bread…and a thousand other things of the same kind.”

“If I knew of something that could serve my nation but would ruin another, I would not propose it to my prince, for I am first a man and only then a Frenchman, because I am necessarily a man, and only accidentally am I French.”

“I have always observed that to succeed in the world one should appear like a fool but be wise.”

“A man should be mourned at his birth, not at his death.”

“I acknowledge that history is full of religious wars: but we must distinguish; it is not the multiplicity of religions which has produced wars; it is the intolerant spirit animating that which believed itself in the ascendant.”

“The success of most things depends upon knowing how long it will take to succeed.”

“Horace and Aristotle told us of the virtues of their fathers, and the vices of their own time, and authors down through the centuries have told us the same. If they were right, men would now be bears.”

“Do you think that God will punish them for not practicing a religion which he did not reveal to them?”

“I write to thee on this subject, [friend], because I am angry at a book which I have just left, which is so large, that it seems to contain universal science, but it hath almost split my head, without teaching me anything.”

“There are only two cases in which war is just: first, in order to resist the aggression of an enemy, and second, in order to help an ally who has been attacked.”

“And yet there is nothing so badly imagined: nature seems to have provided, that the follies of men should be transient, but they by writing books render them permanent. A fool ought to content himself with having wearied those who lived with him: but he is for tormenting future generations; he is desirous that his folly should triumph over oblivion, which he ought to have enjoyed as well as his grave; he is desirous that posterity should be informed that he lived, and that it should be known for ever that he was a fool.”