Dante Alighieri citáty

strana 4

36 podmanivých slov o přírodě a lidské duši

„Žádná bolest se nesnáší hůř než vzpomínky na štěstí v době neštěstí.“

„Málo miluje ten, kdo ještě slovy musí vyjádřit, jak velice miluje.“

„Nejkrásnější věc, kterou Bůh stvořil, je žena a růže.“

„Být churav láskou - to je důvod zemřít.“

„Málo miluje, kdo umí slovy vyjádřit, jak moc miluje.“

„Němé díky za svou lásku je přesvědčivější než krásná slova a velké dary.“

„Jak dlouho zůstaneme mladí? Tak dlouho, dokud jsme milovaní.“

„Láska opanovala mou duši, která se s ní zasnoubila tak rychle a počala silou, kterou jí dávala má obrazotvornost nabývat nade mnou takové jistoty, že jsem musel bez výjimky plnit všechna její přání.“

„Mnou vchází se do trýznivého města,
mnou vchází se do věčné bolesti,
mnou vchází se k těm, jež Bůh věčně trestá.
Mnou dal Pán průchod spravedlnosti,
jsem z Boží moci, dílem lásky jdete,
jsem sklenuta nejvyšší moudrostí.
Všechno stvořené přede mnou v tom světě
je od věků. Já navždy potrvám.
Zanechte naděje, kdo vstupujete.“

„Dobré panování lásky, neboť odvrací mysl svého věrného od všech věcí nízkých. Nedobré je panování lásky, neboť čím větší věrností je jí oddán její věrný, tím větší a bolestnější jsou rozpoložení, jimiž musí projít.“

„Takový v smrti jsem, jak žil jsem dříve.“

„Nevinnost najdete jen v maličkých.“

„Naděje byť malá, zelená se.“

„Optimismus byl vždy zachráncem lidstva.“

„Filozofie je láskyplné zacházení s moudrostí.“

„Tu vyšli jsme a zřeli jsme zas hvězdy.“

„Cesta do ráje začíná v pekle.“

„Láska nás vedla ke smrti v téže chvíli.“

„Nejtemnější místa v pekle jsou vyhrazena těm, kteří zachovávají nestrannost v časech morální krize.“

„Jsem čtverhran, stojím, ať vržen jakkoli.“

„Občané tu nejsou kvůli konzulům, ale naopak.“

„Jeden čeká, že se doba změní. Jiný pevně ji chytí a hned jedná!“

„Zjistíš, jak trpce chutná cizí chléb a jak je perná cesta nahoru i dolů po cizím schodišti.“

„Zůstanu-li, kdo půjde? Půjdu-li, kdo zůstane?“

„Kde v půli život náš je se svou poutí, procházet musel jsem tak temným lesem, že pravý směr jsem nemoh uhodnouti.“

„Hledám to, co hledá každý člověk – mír a klid.“

„Ten, kdo je nejlépe způsobilý vládnout, může i druhé nejlépe uzpůsobit.“

„V půl naší zemské pouti když se vkročí, já octnul jsem se v tmavém, pustém lese, neb cesta pravá zmizela mi s očí.“

„A jako ten, kdo z mořské bouře hřmící
se zachrání, břeh zachytí a v divý
vln svár se bezdech točí zírající.“

„Nech naděje, čí noha sem se šine!“

„Morálka je krásou filosofie.“

„Noc, která od nás skrývá věci.“

„Můj tvůrce byl božský orgán.“
Fecemi la divina potestate.

„Odtud jsme vyšli vstříc hvězdám.“

„Růže a žena jsou nejkrásnější dary života.“

“This miserable state
is borne by the wretched souls of those
who lived without disgrace and without praise.”

“When I had journeyed half of our life's way,
I found myself within a shadowed forest,
for I had lost the path that does not stray.”

“I saw within Its depth how It conceives
all things in a single volume bound by Love,
of which the universe is the scattered leaves.”

“I am he who held both the keys of the heart of Frederick, and who turned them, locking and unlocking so softly.”

“To be rude to him was courtesy.”

“How long in woman lasts the fire of love,
If eye or touch do not relight it often.”

“O Sun, that healest all distempered vision,
Thou dost content me so, when thou resolvest,
That doubting pleases me no less than knowing!”

“And his will is our peace; this is the sea
To which is moving onward whatsoever
It doth create, and all that nature makes.”

“Time moves and yet we do not notice it.”

“For to lose time irks him most who most knows.”

“Necessity brings him here, not pleasure.”

“Thence we came forth to rebehold the stars.”

“A thing done has an end!”

“La moralitade è bellezza de la filosofia.”