Dante Alighieri citáty

strana 3

36 podmanivých slov o přírodě a lidské duši

„Žádná bolest se nesnáší hůř než vzpomínky na štěstí v době neštěstí.“

„Málo miluje ten, kdo ještě slovy musí vyjádřit, jak velice miluje.“

„Nejkrásnější věc, kterou Bůh stvořil, je žena a růže.“

„Být churav láskou - to je důvod zemřít.“

„Málo miluje, kdo umí slovy vyjádřit, jak moc miluje.“

„Němé díky za svou lásku je přesvědčivější než krásná slova a velké dary.“

„Jak dlouho zůstaneme mladí? Tak dlouho, dokud jsme milovaní.“

„Láska opanovala mou duši, která se s ní zasnoubila tak rychle a počala silou, kterou jí dávala má obrazotvornost nabývat nade mnou takové jistoty, že jsem musel bez výjimky plnit všechna její přání.“

„Mnou vchází se do trýznivého města,
mnou vchází se do věčné bolesti,
mnou vchází se k těm, jež Bůh věčně trestá.
Mnou dal Pán průchod spravedlnosti,
jsem z Boží moci, dílem lásky jdete,
jsem sklenuta nejvyšší moudrostí.
Všechno stvořené přede mnou v tom světě
je od věků. Já navždy potrvám.
Zanechte naděje, kdo vstupujete.“

„Dobré panování lásky, neboť odvrací mysl svého věrného od všech věcí nízkých. Nedobré je panování lásky, neboť čím větší věrností je jí oddán její věrný, tím větší a bolestnější jsou rozpoložení, jimiž musí projít.“

„Takový v smrti jsem, jak žil jsem dříve.“

„Nevinnost najdete jen v maličkých.“

„Naděje byť malá, zelená se.“

„Optimismus byl vždy zachráncem lidstva.“

„Filozofie je láskyplné zacházení s moudrostí.“

„Tu vyšli jsme a zřeli jsme zas hvězdy.“

„Cesta do ráje začíná v pekle.“

„Láska nás vedla ke smrti v téže chvíli.“

„Nejtemnější místa v pekle jsou vyhrazena těm, kteří zachovávají nestrannost v časech morální krize.“

„Jsem čtverhran, stojím, ať vržen jakkoli.“

„Občané tu nejsou kvůli konzulům, ale naopak.“

„Jeden čeká, že se doba změní. Jiný pevně ji chytí a hned jedná!“

„Zjistíš, jak trpce chutná cizí chléb a jak je perná cesta nahoru i dolů po cizím schodišti.“

„Zůstanu-li, kdo půjde? Půjdu-li, kdo zůstane?“

„Kde v půli život náš je se svou poutí, procházet musel jsem tak temným lesem, že pravý směr jsem nemoh uhodnouti.“

„Hledám to, co hledá každý člověk – mír a klid.“

„Ten, kdo je nejlépe způsobilý vládnout, může i druhé nejlépe uzpůsobit.“

„V půl naší zemské pouti když se vkročí, já octnul jsem se v tmavém, pustém lese, neb cesta pravá zmizela mi s očí.“

„A jako ten, kdo z mořské bouře hřmící
se zachrání, břeh zachytí a v divý
vln svár se bezdech točí zírající.“

„Nech naděje, čí noha sem se šine!“

„Morálka je krásou filosofie.“

„Noc, která od nás skrývá věci.“

„Můj tvůrce byl božský orgán.“
Fecemi la divina potestate.

„Odtud jsme vyšli vstříc hvězdám.“

„Růže a žena jsou nejkrásnější dary života.“

“Pure and disposed to mount unto the stars.”

“For always the man in whom thought springs up over thought sets his mark farther off, for the one thought saps the force of the other.”

“The dames and cavaliers, the toils and ease
That filled our souls with love and courtesy,
There where the hearts have so malicious grown!”

“Between his legs were hanging down his entrails;
His heart was visible, and the dismal sack
that maketh excrement of what is eaten.”

“At once I understood,
and I was sure this was that sect of evil souls who were
hateful to God and to His enemies.”

“With the colour that paints the morning and evening clouds that face the sun I saw then the whole heaven suffused.”

“Love with delight discourses in my mind
Upon my lady's admirable gifts…
Beyond the range of human intellect.”

“No and Yes within my head contend.”

“Day was departing, and the embrowned air
Released the animals that are on earth
From their fatigues.”

“It was now the hour that turns back the longing of seafarers and melts their heart the day they have bidden dear friends farewell and pierces the new traveller with love if he hears in the distance the bell that seems to mourn the dying day.”

“I looked, and I beheld the shade of him
Who made through cowardice the great refusal.”

“A great flame follows a little spark.”

“Love and the gracious heart are a single thing…
one can no more be without the other
than the reasoning mind without its reason.”

“Unless, before then, the prayer assist me which rises from a heart that lives in grace: what avails the other, which is not heard in heaven?”

“The hottest places in hell are reserved for those who in times of great moral crisis maintain their neutrality.”

“He listens well who takes notes.”

“I wept not, I within so turned to stone.”

“Love, which is quickly kindled in the gentle heart,
seized this man for the fair form that was
taken from me, and the manner afflicts me still.
Love, which absolves no one beloved from loving,
seized me so strongly with his charm
that, as thou seest, it does not leave me yet.”

“The sword above here smiteth not in haste
Nor tardily, howe'er it seem to him
Who fearing or desiring waits for it.”

“By its seed each herb is recognized.”

“Weeping itself there does not let them weep,
And grief that finds a barrier in the eyes
Turns itself inward to increase the anguish.”

“Each one confusedly a good conceives
Wherein the mind may rest, and longeth for it;
Therefore to overtake it each one strives.”

“Hope nevermore to look upon the heavens;
I come to lead you to the other shore,
To the eternal shades in heat and frost.”

“And one his limb transpierced, and one lopped off, should show, it would be nothing to compare with the disgusting mode of the ninth Bolgia. A cask by losing centre-piece or cant was never shattered so, as I saw one rent from the chin to where one breaketh wind. Between his legs were hanging down his entrails; his heart was visible, and the dismal sack that maketh excrement of what is eaten. While I was all absorbed in seeing him, he looked at me, and opened with his hands his bosom, saying: "See now how I rend me; How mutilated, see, is Mahomet; in front of me doth Ali weeping go, cleft in the face from forelock unto chin; and all the others whom thou here beholdest, disseminators of scandal and of schism while living were, and therefore are cleft thus.”

“Give us this day the daily manna, without which, in this rough desert, he backward goes, who toils most to go on.”

“For all the gold that is beneath the moon,
Or ever has been, of these weary souls
Could never make a single one repose.”

“Less than a drop of blood remains in me that does not tremble; I recognize the signals of the ancient flame.”

“O conscience, upright and stainless, how bitter a sting to thee is little fault!”

“Love hath so long possessed me for his own
And made his lordship so familiar.”