Georg Christoph Lichtenberg citáty

„Bezpečným znakem dobré knihy je, že se nám líbí o to víc, o co jsme starší.“

„Byl takový liják, že se všechny svině očistily a všichni lidé zasvinili.“

„Chceš-li žít, zvykni si na mizerné počasí a nespravedlnost lidí.“

„Jak šťastní by byli někteří lidé, kdyby se starali o věci druhých tak málo jako o svoje.“

„Kniha měla ten účinek, jaký obvykle dobré knihy mívají - hlupáci po ní zhloupli, moudří zmoudřeli a zbývající tisíce se nezměnily.“

„Mnozí lidé čtou jen proto, aby nemuseli přemýšlet.“

„Z lidí se stávají vojáci prostě proto, že se k ničemu jinému nehodí.“

„Nejlépe poznáme člověka podle vtipu, který jej pohoršil.“

„Lidé, kteří nemají nikdy čas, pracují nejméně.“

„Je teď tolik všelijakých předpisů, jaký má člověk být, že udělá nejlépe, když zůstane takový, jaký je.“

„Člověk je tak zdokonalitelný, že se může stát bláznem z rozumu.“

„Přemoudřelost je jeden z druhů moudrosti hodný největšího opovržení.“

„Vtip je vynálezce a rozum pozorovatel.“

„Nemáme žádná slova, jak mluvit s opicemi o moudrosti. Moudrý je už ten, kdo moudrému rozumí.“

„Jsou lidé, kteří předpokládají, že vše, co se dělá s vážnou tváří, je rozumné.“

„Když se hlava srazí s knihou a ozve se dutý zvuk, je to vždycky chyba té knihy?“

„Nic tak nepřispívá ke klidu duše, jako když člověk nemá žádné názory.“

„Na světě je vždy o jednoho hlupáka víc, než si každý myslí.“

„Jaká škoda, že pít vodu není hřích. Jak by nám chutnala!“

„Nejnebezpečnější nepravdy jsou pravdy mírně překroucené.“

„Hluboké, často neuvážené úctě k starým zákonům, starým zvykům a starému náboženství děkujeme za všechno zlo na světě.“

„Člověk může právě tak snít, aniž spí, jako spát, aniž sní.“

„To jediné, co na něm bylo mužského, nemohl přes svůj blahobyt vidět.“

„Láska je slepá, ale manželství jí vrací zrak.“

„Kniha je zrcadlo. Když do něj nakoukne opice, nemůže z něho vykouknout apoštol.“

„Člověk miluje společnost, i kdyby to byla jen společnost čadící svíce.“

„Člověk má lidi soudit, ne podle jejich názoru, ale podle toho, co z nich názory udělaly.“

„Hrob je stále přece jen nejlepší opevnění proti útokům osudu.“

„Blázen, který se domýšlí, že je kníže, neliší se od knížete opravdového ničím, než že onen je negativní kníže a tento negativní blázen; pozorujeme-li je bez jejich odznaků, jsou stejní.“

„Lidé nemající nikdy čas dosáhnou nejméně.“

„Nejlepší je to rýnské víno, v němž je co nejméně Mosely a Rýna.“

„Zvláštní, že lidé tak rádi bojují za své náboženství, a tak neradi podle něho žijí.“

„Se zvykem je to leckdy zlá věc: Působí, že se bezpráví považuje za právo a blud za pravdu.“

„Dneska máme už knihy o knihách a popisy popisů.“

„Dlouhé štěstí ztrácí již svým prostým vytrváním.“

„Krásné ženy se dneska přičítají ke schopnostem svých manželů.“

„Známkou dobré knihy je, že se tím více líbí, čím starší se člověk stává.“

„Zapochybuj o všem alespoň jednou, i kdyby to byla věta: Dvakrát dvě jsou čtyři.“

„Člověk by skoro věřil, když tak vidí, jak tituly ztrácejí cenu, že je na světě více cti; tak jako klesá cena peněz, když je více zlata.“

„Bohatství se získává i ukládáním šestákových pravd.“

„Člověk zamilovaný sám do sebe má tu výhodu, že má málo soků.“

„Jsou lidé, kteří mají tak málo odvahy něco tvrdit, že si netroufají říci, že fouká studený vítr, byť ho jakkoliv cítili, jestliže předtím neslyšeli, že to řekli jiní.“

„Zdravý učenec: člověk, u něhož přemýšlení není nemoc.“

„Krásné ženy se dnes započítávají k talentu svých mužů.“

„Číst znamená půjčovat si, brát z čteného myšlenky, odnášet.“

„Kdyby se lidé náhle stali ctnostnými, mnoho tisíc lidí by zemřelo hladem.“

„Vyřezaní světci udělali pro svět mnohem více než živí.“

„Kdyby muži nebyli víc než jen hlava, ženy by nemusely být víc než oči.“

„Každý člověk má také svou morální zadnici, kterou neukáže leč v nouzi, a kterou přikrývá tak dlouho, jak možno kalhotami dobrého mravu.“

„Tvrzení, že člověk je nejušlechtilejší stvoření na světě, si lze vysvětlit tím, že mu to žádně jiné stvoření nevyvrátilo.“

„Neschopní nadšenci. To jsou opravdu nebezpeční lidé.“

„Napodobování a obdiv se rozšířily nejprve na krásná těla a pak se šířily stále dál až na krásné duchy. Ti přivedli dovednost, jak vyprazdňovat slušně ve společnosti hlavu, aby to vypadalo, že je ještě plná, tak daleko a k takové soustavnosti, jak jen to šlo.“

„Leden je měsíc, kdy dobrým přátelům přednášíme svá přání, ostatní jsou měsíce, kdy nebývají splněna.“

„Člověk je zvíře, které není ničím samo o sobě, ale může být vším.“

„Někteří lidé si myslí, že rozumné je všechno, co se dělá s vážnou tváří.“

„Drazí-li se kniha s hlavou a zaduní to, je to vždy vinou knihy?“

„Slabosti nám přestávají škodit, jakmile je známe.“

„Pochybování nesmí být nic víc než ostražitost, jinak může být nebezpečné.“

„Přesvědčit chytré lidi, že jsme tím, čím nejsme, je ve většině případů těžší, než být skutečně tím, čím se chcete zdát.“

„Nejnebezpečnější lidé jsou nadšenci bez schopností.“

„Hrdost, ušlechtilá vášeň, není slepá k vlastním chybám, ale pýcha ano.“

„Jsem přesvědčen, že se člověk v jiných lidech nejen miluje, ale i nenávidí.“

„Názorně si představovat, že nikdo není dokonale šťasten, je snad nejbližší cesta, jak být dokonale šťasten.“

„Člověk je snad napůl duch a napůl hmota, tak jako je polyp napůl rostlina a napůl živočich. Na hranicích leží vždycky nejpodivnější tvorové.“

„Spálené knihy, nu budiž, ale spálené pečeně?“

„Dvě duše, které se spojí, sespojují se nikdy docela tak, aby mezi nimi ještě nezůstal výhodný rozdíl, který činí sdílnost tak příjemnou.“