Virginia Woolf citáty

strana 9

„Není třeba spěchat. Není třeba se třpytit. Není třeba být nikým jiným než sám sebou.“

„Existuje zvláštní schopnost měnit fakta silou představivosti.“

„Mám hluboce skrytou a nevyřčenou touhu po něčem, co přesahuje každodenní život.“

„Někteří lidé chodí ke kněžím, jiní k poezii, já ke svým přátelům.“

„Chtěla jsem psát o smrti, ale jako obvykle se do toho zamíchal život.“

„Kdo nás okrádá o naše sny, okrádá nás o život.“

„..život je to, co člověk vidí v lidských očích..“

„Život je těžký, člověk potřebuje hroší kůži - a tu nemá“

„Po většinu běhu dějin „Anonym“ byla žena.“

„Odvažoval bych se hádat, že Anon, který napsal tolik básní, aniž by je podepsal, byla často žena.“

„Neboť vzpomínáme prostřednictvím naší matky, jsme-li ženou.“

„Knihy jsou zrcadly duše.“

„Přišla na to, že jediné, co stojí za to - je říkat, co člověk cítí. Chytrost je hloupost. Člověk musí prostě říci, co cítí.“

„Psaní je jako sex. Nejdřív to uděláš pro lásku, pak to uděláš pro své přátele a pak to uděláš za peníze.“

„Všechny citové extrémy jsou spojené s šílenstvím.“

„Zničili jsme cosi svou přítomností, možná svět.“

„Láska je celou ženinou existencí.“

„Oči druhých jsou naše vězení; jejich myšlenky naše klece.“

„Ke změnám docházelo neustále a možná to nikdy nepřestane.“

„Co kdybych ti řekl, že nejsem schopen tolerovat své vlastní srdce?“

„Uzamkněte své knihovny, pokud chcete; ale není tam žádná brána, žádný zámek, žádný šroub, který byste mohli postavit proti svobodě mé mysli.“

„Jsme stvořeni tak, že musíme brát smrt v malých dávkách denně jinak by jsme nemohli pokračovat v bytí?“

„Když vezmete v úvahu věci jako hvězdy, zdá se, že na našich záležitostech moc nezáleží, že?“

„Chci napsat román o Tichu; řekl: věci, které lidé neřeknou.“

„… bohatství je, pokud jsme klidní v srdci chaosu.“

„Ten velký katedrální vesmír, který byl dětství.“

„Na okamžik prozkoumejte obyčejnou mysl v obyčejný den.“

„Jeho forma v sobě spojila sílu muže a ženskou milost.“

„… Ale krása musí být denně zlomena, aby zůstala krásná…“

„Paní Dallowayová řekla, že si koupí květiny sama.“

„Čím je člověk starší, tím víc má rád nemravnost.“

„A ty si přeješ být básníkem; a ty si přeješ být milencem.“

„Kolikrát lidé použili pero nebo štětec, protože nedokázali zmáčknout spoušť?“

“Like most uneducated Englishwomen, I like reading--I like reading books in the bulk.”

“But I pine in Solitude. Solitude is my undoing.”

“Language is wine upon the lips.”

“I like books whose virtue is all drawn together in a page or two. I like sentences that don't budge though armies cross them.”

“Money dignifies what is frivolous if unpaid for.”

“I am drowning, my dear, in seas of fire.”

“When I am grown up I shall carry a notebook—a fat book with many pages, methodically lettered. I shall enter my phrases.”

“It appeared that nobody ever said a thing they meant, or ever talked of a feeling they felt, but that was what music was for.”

“She was like a crinkled poppy; with the desire to drink dry dust.”

“Our friends - how distant, how mute, how seldom visited and little known. And
I, too, am dim to my friends and unknown; a phantom, sometimes seen, often
not. Life is a dream surely.”

“I feel certain that I'm going mad again, I feel we can't go thru another of those terrible times. And I shan't recover this time. I begin to hear voices”

“They came to her, naturally, since she was a woman, all day long with this and that; one wanting this, another that; the children were growing up; she often felt she was nothing but a sponge sopped full of human emotions.”

“for women live much more in the past… they attach themselves to places;”

“No sooner have you feasted on beauty with your eyes than your mind tells you that beauty is vain and beauty passes”

“Are we so made that we have to take death in small doses daily or we could not go on with the business of living?”

“One must love everything.”

“Among the tortures and devastations of life is this then — our friends are not able to finish their stories.”

“There are moments when one can neither think nor feel, she thought, and if one can neithre feel nor think, where's one?”

“In any case life is but a procession of shadows, and God knows why it is that we embrace them so eagerly, and see them depart with such anguish, being shadows.”

“to teach without zest is a crime.”

“Would there be trees if we didn't see them?”

“It is fatal to be a man or woman pure and simple: one must be a woman manly, or a man womanly.”

“Love and religion! thought Clarissa, going back into the drawing room, tingling all over. How detestable, how detestable they are!”

“How then did it work out, all this? How did one judge people, think of them? How did one add up this and that and conclude that it is liking one felt, or disliking?”

“Oh, I am in love with life!”

“We're all in the dark. We try to find out, but can you imagine anything more ludicrous than one person's opinion of another person? One goes along thinking one knows; but one really doesn't know”

“After that, how unbelievable death was! - that is must end; and no one in the whole world would know how she had loved it all.”

“Like" and "like" and "like"--but what is the thing that lies beneath the semblance of the thing?”

“She had read a wonderful play about a man who scratched on the wall of his cell and she had felt that was true of life — one scratched on the wall.”