Citáty o lidech
strana 79
Každý krok proti proudu mění svět. Ale čím víc nás jde stejným směrem, tím víc ten proud přestane být výjimečný – a stane se novým běžným směrem.
„Lidé jsou rádi hloupí, ale nedělejte jim to jednoduché. Hádejte se a hádejte se s nimi.“
Zdroj: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/zive-otevreni-tajemne-obalky-tgm_2509181000_nel
V tomto směru jsou mnozí opravdu hloupí – přehlížejí lásku, podporu a skutečnou hodnotu člověka.
„Škola z nás nemá dělat poslušné panáčky, ale vzdělané lidi.“
Tento citát je inspirován myšlenkami Einsteina, který zdůrazňoval, že pravé vzdělání nespočívá v biflování a poslušnosti, ale v rozvíjení schopnosti samostatně přemýšlet a chápat svět kolem sebe.
Je to realita, kterou si uvědomíš až tehdy, když stojíš vedle svých rodičů a vidíš jejich ztrátu – a uvědomíš si, že jejich bolest je hlubší než ta tvoje.
„Lidé chápou atomy a vesmír — a přesto nechápou jeden druhého.“
Lidstvo rozložilo atom, zmapovalo vesmír a dokázalo přepsat zákony přírody.
Ale stále nedokážeme pochopit jeden druhého.
Není nic tragičtějšího, než druh, který rozumí hvězdám, ale ne vlastnímu srdci.
Zdroj: Facebook autora
„Každý génius byl nejdřív považován za blázna.“
Lidé totiž vždy odmítají to, čemu nerozumí.
„Věřím v Boha řádu — ne v Boha, kterého lidé postavili z prázdných slov.“
Věř raději řádu vesmíru než lidským představám.
„Věřte raději zákonům vesmíru — věřit lidem je naivní představa.“
Něco začíná, něco končí. Semínko vyroste v jabloň a jednoho dne uschne. I nejmocnější lev nakonec padne. Tak to má být.
Lidé se smrti bojí, ale je to nevyhnutelné. Kdo nepochopil život se bojí smrti — a jen hlupák důvěřuje lidem. To pochopí i laik.
„Svět odměňuje sílu, nikoli dobro. Ale lidé odměňují bezcitnost, nikoli laskavost.“
Lidé jsou ještě tragičtější než řád tohoto světa.
„Život je férový, ale lidé ne. Proto je na světě tolik krutosti.“
Život je férový v tom nejkrutějším smyslu — dá ti existenci a jednou ti ji vezme. Rovná pravidla. Žádné výjimky.
Ale lidé? Ti mají taky pravidla… jen si s nimi dělají co chtějí. Přepisují je podle toho, co se jim zrovna hodí.
A právě proto existují věci a slova, které by vůbec neměly existovat:
mučení dětí, znásilněné ženy, lidé prodaní jako maso, vojáci pálící vesnice, politici kterým teče krev z rukou, děti umírající na ulici s nafouklým břichem, zatímco miliardáři vyhazují jídlo do koše.
Psi přivázaní o řetěz, kteří čekají na smrt. Zvířata zabíjená pro zábavu.
Matky, které bijí vlastní děti. Otcové, kteří je zneužívají.
Doktoři, kteří nechají člověka umřít, protože nemá pojištění.
Lidé, kteří se smějí utrpení druhých.
Dav, který fandí násilí, ale otočí hlavu, když vidí bolest.
Svět není krutý — krutí jsme my.
A dokud to lidé nepochopí, bude se ta krutost dál množit jako virus.
A největší ironie?
Ten virus jsme my sami.
Společnost, která toleruje hektolitry alkoholu, ale morálně panikaří u jiných látek, by si měla ujasnit, jestli jí jde o zdraví - nebo o tradici.