Citáty na téma déšť

„Hudba - jako déšť, kapka za kapkou proniká do srdce a oživuje jej.“

„Někteří lidé cítí déšť. Ostatní jen zmoknou.“

„Říkáte, že milujete déšť, ale schováváte se pod deštníkem. Říkáte, že milujete slunce, ale když svítí, hledáte úkryt. Říkáte, že milujete vítr, ale když přijde, zavíráte okna. Proto se bojím, když mi říkáte, že mě milujete.“

„Déšť je smutný, protože nám připomíná čas, kdy jsme byli rybami.“

„V životě by měl člověk jednoho dne spatřit věci jakoby poprvé a vídat je tak stále. Les, řeku, prázdniny, kvetoucí třešně, déšť, hvězdnou oblohu, štěňata, všechno. Jakoby poprvé přistupoval k tomu všemu. I k vlastní ženě.“

„Myslel jsem na to, že kdyby lidi byli déšť, já bych byl mrholení a ona hurikán.“

„Hněv žen je jako déšť v lese. Padá dvakrát.“

„Slunce nás potěší, déšť nás osvěží, vítr nás povzbudí, sníh nás rozradostní. Neexistuje totiž špatné počasí, jsou jen různé druhy dobrého počasí.“

„Naděje.
Je to jako kapka medu, jako pole tulipánů, které na jaře rozkvete. Jako ranní déšť, jako pošeptaný slib, jako bezmračná obloha, jako dokonalá tečka na konci věty.“

„Ztrácíme obrovské množství energie tím, že se snažíme zakrýt to, kým jsme, a skutečnost, že na dně každého našeho postoje je potřeba být milován, a na dně každého našeho hněvu je rána, která potřebuje uzdravení, a na dně každého smutku je obava, že na to nemáme dost času.

A když se zdráháme jednat upřímně a v pravdě, nevědomě sklouzneme do jakéhosi ochranného způsobu bytí, které nám brání v tom, abychom skutečně cítili svět. A tato tenká, neviditelná vrstva je začátkem naší osamělosti, která, pokud ji nesejmeme, snižuje naše šance na život v radosti.

Je to jako bychom měli rukavice pokaždé, když se něčeho dotýkáme, a pak, jako bychom zapomněli, že jsme si je sami nasadili, si stěžujeme, že necítíme nic doopravdy skutečného. Nejde tedy o to, každý den se obléct tak, abychom mohli čelit tomuto světu, ale svléct si rukavice, aby klika mohla být studená, déšť mokrý a polibek na rozloučení aby cítil rty jiné bytosti, měkký a neopakovatelný.“

„Ví Bůh, že se nikdy nemusíme stydět za slzy, neboť to je déšť na oslepující prach země, který pokrývá naše tvrdá srdce.“

„Jen hlupák spojuje déšť se smutkem… vždyť bez deště by nebyl život.“

„Vždycky jsem plnila vůli Boží. Doufám proto, že po smrti bude Bůh také plnit má přání. Chci trávit své nebe tím, že budu na zemi neustále pomáhat jiným. Po své smrti sešlu na zemi déšť růží.“

„Déšť dává trávě růst, víno hovoru.“

„Dávno mrtvá věštkyně mi řekla, že jsem se narodil s darem deště. Už vím, jak to myslela. Její slová nebyla kletba, nebyla to ani slova požehnání. Stejně jako déšť jsem vnesl do života mnoha lidí tragédii, častěji však déšť přináší úlevu, čistotu a obnovu. Smývá naši bolest a připravuje nás na další den, a dokonce i na další život.“

„Mraky přicházejí do mého života plovoucí od jiných dnů nikoli, aby vylévaly déšť nebo přinášely bouře, ale aby dávaly barvu mému západu slunce.“

„Sníh je déšť, který zaspal.“

„Někteří lidé cítí déšť, někteří jen zmoknou.“

„Déšť jsou housle pro básníka.“

„Přátelství zvniká jako déšť, a mizí jako slunce za obzorem.“

„Déšť přejde, hosté odejdou.“

„To jen člověk spojil déšť se smutkem.“

„Miluju déšť, protože nepláču sama“

„Někdy máme dny, kdy je déšť zajímavější než myšlenky člověka.“

„Déšť jsou slzy z nebe.“

„Ale nejraději snili o tom, že se znávali v elementárních plynných podobách, které se navzájem pronikají, zaplétají se do sebe a opět se rozplétají jako závity snu nebo dýmu: jistě se znávali jako bílá oblaka splývající spolu vysoko pod nebeskou klenbou, jako hravé vlnky, jako déšť padající na zem, jako rosa v trávě nebo jako semena z pampelišek, volně plujících vzduchem.“

„Umyjete-li si auto, abyste tak přivolali déšť, není to nic platné, stejně nezaprší.“

„Tvář, ta musí snášet
mráz,
déšť,
jinovatku.
Zato ty si hovíš pěkně v teple,
zadku!“

„Poprvé je nám láska svěřena jako jarní déšť.“

„Severní vítr přihání déšť a hněvivý obličej pokoutní řeči.“

„Jsem tak často obviněn z pochmurnosti a melancholie. A myslím, že jsem nejspíš nejveselejším mužem v okolí. Nepovažuji se za pesimistu. Myslím na pesimisty jako na někoho, kdo čeká na déšť. A cítím se promoklý na kost.“

„To, co musíme snášet – jako křivdy, příkoří, horko i zimu, vítr i déšť, únavu, atd. – obětujme Pánu Bohu s ochotným srdcem, a tím způsobem se to stane ctností a zásluhou pro naši duši.“

„Miluju déšť protože když prší tak nikdo nevidí že pláču😢🥺“

„Představte si, že by mraky zadržovaly svůj déšť jako my své emoce… vždyť by byly stále černější a černější a nakonec by se úplně roztrhly a vytvořily ohromnou pohromu- takhle občas zaprší a je to dokonce prospěšné, tak i vy se nebojte svoje emoce připustit a nechat je proběhnout.“

„Ten déšť je jako hudba, taková tichá, ta ani nezní, ta jen z dálek vzdychá.“

„Nebe, duha, déšť, rosa. Jitřenka, Měsíc, Mars. Nekonečná obloha hvězd, rozzářená nad mojí hlavou. A přesto mé oči vnímají jenom tebe.“

„Někdo říká, že miluje déšť proto, že skryje jejich slzy. Lépe zní to, že někteří lidé cítí déšť a jiní jen zmoknou. To už má celkem hloubku. Ale za mě je na dešti krásné hlavně to, že ať je jakkoli silný a jakkoli dlouhý, vždy se můžeme spolehnout, že přestane. Po dešti přichází ten svěží vzduch, občas duha a někdy rovnou i slunce. Deště jsou nutné pro růst přírody i existenci samotnou. Doufám, že je zřetelné, že tu není řeč o dešti.“

„Vděčnost je světlem pravdy a radostné srdce kvete v každém počasí. Ať už Bůh vydá slunce či déšť a každé období roku, je to On, který dává květinám a stromům a každé bytosti vzrůst.“

„Nejdrobnější a nejniternější nesnáze jsou nejdotěrnější, a jako vám oči nejvíc unaví a popsují drobná písmenka, tak vás nejvíc rozdráždí ty největší malichernosti. Déšť nepatrných trampot je horší pohromou než sebekatastrofálnější jediná.“

„Světlo ve fotografii, v černobílý fotografii, to je tak trochu, neříkám nevyzpytatelný, ale podivný kouzlo. Když jsem byl mladej, tak jsem byl mladej, tak jsem bez slunce nefotografoval. Myslel jsem si naivně, že to bez něj nejde. Samozřejmě že jsem později přišel na to, že to tak jednostranné bejt nemůže. Vono difúzní světlo vám navodí víc atmosféry, než to sluneční. Ve slunci to je efekt, který někdy může vyjít a jindy nemusí. Ale v difúzním světle se vám věci projeví asi tak, jako byste si na ně mohli máknout. Takže třeba takovej deštivej den, to je bašta! Dřív, když byl deštivej den, tak jsem od toho odešel. Řekl jsem si, že se to dělat nedá. Víte, světlo vás to naučí. Když to nebudete lámat přes koleno. Heleďte, slunce někdy tý fotografii prospívá. A někdy prospívá třeba déšť! Vona tam hraje velkou úlohu ta atmosféra toho světla.“

„Výmluvný politik vydává úmorné sucho za rafinovanou přípravu na déšť.“

„V hodině neštěstí nebuď bez naděje, neboť křišťálový déšť padá z černých mraků.“

„Řeči jsou jako déšť, ale pouze činy můžou být klidnou řekou, nebo rozbouřeným mořem.“

„Řeči jsou jako déšť, ale pouze činy můžou být klidnou řekou, nebo rozbouřeným mořem.“

„Doufám, že po smrti bude Bůh také plnit má přání. Po své smrti sešlu na zemi déšť růží.“

„Země, která často přijímá déšť a rodí užitečnou rostlinu těm, kdo ji obdělávají, má účast na Božím požehnání.“

„Co je ještě horší než sucho je mračno zataženo hřmění a žádný déšť a dusno.“

„Mé srdce krvácí jak teče déšť a kape rosa,
mé srdce zvuku poztrácí když trápí se,
když život smyslu poztrácí, vytrácí se.“