Citáty na téma mužnost

„Jen činem roste mužnost, otálením strach.“

„Až budu starší, budu ten mužně plešatící typ. Ledaže bych byl jedním z těch uslintaných dědků, co běhaj s nákupní taškou po kavárnách a vykřikují o socialismu.“

„Pro mužnou odvahu není žádná cesta nepřístupná.“

„Mezi dětstvím, jinošstvím, dospíváním a mužným věkem (dospělostí) mají ležet ostré hranice zkoušek, smrti, činů, obřadů, příběhů, písní a soudů.“

„Necítit své neštěstí není lidské a neumět je snášet není mužné.“

„Mužnost sílí utrpením - Virescit vulnere virtus“

„Zejména malý národ má svatou povinnost vychovávat si pokolení silné a mužné - silné a mužnost ducha, těla jen čistota zabezpečuje.“

„Strach roste otálením, mužnost odvahou.“

„Pokud jde o mužnost, dávám Warrenovi Beatymu na desetibodové stupnici plných patnáct bodů.“

„Je nemužné dát se na útěk před sudbou.“

„Ctnost mužně odolává ranám neštěstí.“

„Duch vůdcův vede vojsko k mužné chrabrosti.“

„V mužném věku rozepjal se jeho výtvarný projev k dramatičnosti, vniternosti a vzletu rodu barokního. Jeho dílo má v sobě kus dravosti, je v něm nejen radost, nýbrž i soužení a trýzeň z tvoření.“

„Kdybychom se chtěli omezit na to, že budeme pokládat Saint-Exupéryho výlučně za spisovatele angažovaného v nebezpečném povolání a za mistra hrdinského činu, kterým v životě, v díle i ve smrti vskutku byl, pak by Malý princ, tato prostá píseň s melancholií a něhou, byla jen omylem, vybočením, okamžikem pochybností a únavy na vzestupu duše k vrcholům mužné moudrosti - zatímco je pointou patnácti let meditací, postupu ducha směrem k radosti a k umění pojímanému v jeho plnosti.“

„Byl jednou z těch velmi mužných osobností, extrémně vzácným fenoménem těchto dní, který uměl tolerovat velkou ženskou osobnost v loajálním a šťastném přátelství, aniž by v jejím růstu a vývoji pociťoval omezování vlastního ega.“

„Josef Toufar nebyl žádný suchar ani moralizátor, nýbrž přímočarý, otevřený člověk, který svým mužným, sedláckým vystupováním i vtipností překračoval církevní ghetto.“

„Muži umělci jsou umělci, ženy umělkyně jsou ženy. Takhle věci fungují a bylo to tak vždycky. Literatura je ještě více macho-umění než ostatní. Existuje hranice mezi sentimentální literaturou a mužnou literaturou, na kterou by mělo být pamatováno. Muži spisovatelé mají svou plodnost velmi zakotvenou a je to hrůza, pokud žena prodá více knih než oni.“

„Možná jsem příliš mužný. Režiséři obsazují podle toho, jak se jim kdo hodí pro určité role. A já asi nevypadám jako lamač srdcí a ideál.“

„Zdá-li se vám, že chcete něco jiného [než šálu], pak si nechte narůst vous! [Je to] obyčej nanejvýš přirozený, biblický, mužný a prospěšný.“

„Vy jste nás naučil pracovat. Vás neučil nikdo. Vaší školou byl Karlův most, vašimi učiteli Braun a Brokoff, jak jste sám říkával. Byl jste přísný, žádal jste od nás mnoho, zejména to, co jsme pochopili teprve po letech. Poctivost a vůli k práci, vytrvalost a tvrdost v boji za umění. Teprve v letech mužných pochopili jsme a docenili to, čemu se mnohdy mládí vzpíralo. Byl jste osudem našeho umění, neboť jste stvořil české sochařství, které před vámi sto let nebylo. Zdvihl jste je z ponížení řemesla k umění, ba učinil jste víc: svým dílem vsadil jste české sochařství do rámce umění světového. Sám, bez opory a tradice, bez příkladu, dosáhl jste cíle, jenž jindy bývá dosažitelný jen úsilím celých generací.“

„Dovolte mně, abych toto slavné vojsko tohoto státu a zvláště legionáře podrobil hlubší úvaze. My všichni víme z jakých podnětů legionáři vznikli a víme také, že po převratu, když vracely se jejich hrdinné šiky domů do svobodné vlasti, byly pozdravovány zde od pánů zástupců revolučního tribunálu jako hrdinové a byli stavěni za věhlasný příklad mužnosti na venek i uvnitř. Zvláště my pak věděli, jak to vypadá ve skutečnosti s tou jejich kázní, kteří měli jsme štěstí bydleti v krajích, které musely býti obsazeny, přirozeně však bez odporu. Tam poslali ty hrdiny, aby ukázali znovu své hrdinství, a to, co prokázali za hrdinné skutky, to jest ostuda, která na tomto státním lidu ulpěla a stále bude lpěti. Jest svrchovaně na čase, aby se nalezl na české straně některý muž, který by z tohoto místa, byť i ne s hlediska nestranného a objektivního, vládě ukázal tyto poměry a žádal rozpuštění nynějšího vojska, legionářských svazů a pod. To připadá vám ovšem za těžko, protože takový Kramář, Masaryk a jak se všichni ti páni jmenují, kteří povolali si tyto cizince jako přátele a hosty, nemohou je nyní jen tak vypoklonkovati.“

„Člověk, který činí vše, co vede ke štěstí, závislým na sobě, a ne na druhých lidech, přijal ten nejlepší plán pro šťastný život. To je člověk střídmý, člověk mužného charakteru a moudrý.“