Citáty na téma ocas

„Každá liška chválí svůj ocas.“

„Miluji Wagnera, ale pokud jde o hudbu, dávám přednost kočce pověšené za ocas u okna, když se snaží zachytit drápky na skleněných tabulkách.“

„Postupuj pomalu, ať se omylem nekousneš do ocasu.“

„Můj pancíř je jako deset štítů na sobě, moje zuby jsou meče, moje drápy oštěpy, úder mého ocasu hrom, moje křídla uragány a můj dech smrt!“

„K radosti dětí byly kočky opatřeny ocasy.“

„Zdáli vztekle štěká hafan mnohý, zblízka vtáhne ocas mezi nohy.“

„Můj pravý přítel má 4 nohy, ocas, hřívu, a naslouchá mi lépe než celý svět! Je jen můj a zrání mě jen když umře!“

„Za peníze si můžeš koupit docela dobrého psa, ale nekoupíš si zavrtění jeho ocasu.“

„Pojedu tedy na Tahiti a zemřu tam. Moje umění, které milujete, je jenom semeno a doufám, že je na Tahiti v primitivní, divoké půdě vypěstuji. Slávu ať mají jiní, já potřebuji klid. Francouzský Gauguin je mrtev, už o něm neuslyšíte. V Evropě mě bezpochyby čeká se svým hadím ocasem smrt, ale na Tahiti ji vidím jako kořeny, z kterých opět vykvetou všechny květiny.“

„Bohové dali koním hřívu, kštici a ocas, aby je učinili krásnými.“

„Jak uvidíš uši vlka, následuje určitě i ocas.“

„Housle = nástroj na k lechtání vnitřního ucha pomocí tření koňského ocasu o vnitřnosti berana.“

„A dobro nemůže stáhnout ocas a dát se na útěk. To by bylo proti pravidlům.“

„A oni mě potřebovali-jako kometa potřebuje ocas.“

„Psu ocas nenarovnáš.“

„Housle jsou nástroj na lechtání uší tím, že se kočičí vnitřnosti třou koňským ocasem.“

„U většiny zvířat nemá ocas opodstatnění: je to spíš rozmar přírody.“

„Kometa: další případ, kdy vznešenost závisí na délce ocasu.“

„Povšimněme si, že prase je zakončeno virgulí, které se lidově říká ocas.“

„Ano, vím, že musíme takříkajíc stáhnout ocas, ale já tenhle stav národní kinematografie nepovažuji za normální.“

„Přátelé ve štěstí, přátelé na světě jsou jako pes, který potud, dokud poutník sedí u stolu a drží v ruce kost, vrtí ocasem, aby mu ukázal, jak ho má rád, a když má poutník ruce prázdné, už ho nezná.“

„Kekulému se zdá o Velkém hadovi, který drží v tlamě svůj vlastní ocas, snící Had, který obklopuje Svět. Ale ta lakota, ten cynismus, se kterou tento sen bude využit. Had, který oznamuje „Svět je uzavřená věc, cyklická, rezonující, věčně se vracející,“ bude doručen do Systému, jehož jediným cílem je narušit Cyklus. Systém, který bere a nevrací, který požaduje, aby se „produktivita“ a „zisky“ v čase neustále zvyšovaly, odčerpává ze zbytku světa obrovské množství energie, aby udržel svůj maličký zoufalý podíl na zisku: a ne jen většina lidstva – ale i většina Světa, zvířat, rostlin a minerálů je v tomto procesu odhozena jako odpad. Systém může a nemusí rozumět tomu, že si pouze kupuje čas. A že čas je především příliš umělý zdroj, který nemá cenu pro nikoho jiného kromě Systému, jenž dříve nebo později musí ztroskotat a zahynout, až jeho závislost na energii překročí množství, které mu svět může poskytnout, a stáhne s sebou nevinné duše na celém řetězci života.“

„V roce 1945 přišlápli a ulomili republice Podkarpatskou Rus jako ještěrce ocas. Nikdy už nedoroste. A nikdo na světě se nad tím nepozastavil.“

„Copak živočich nemůže být hodný nekonečné lásky, a přitom postrádat rozum a užitečnost? Já věřím, že může. Vím, že takový skutečně je. A kdokoliv, kdo kdy ze země zvedl kotě, štěně či ptáče a ucítil v dlani, jak živoucí jsou, porozumí, co mám na mysli, pokud sám není zvířečtější než všechna zvířata. Měkká, hřejivá, načechraná kulička z předoucího kožíšku, která si s rozkoší protahuje sametové tlapky, zatím co její hluboké modrozelené oči vyzařují důvěru v přítele, jenž si ji odnáší domů; stvoření radostně vrtící ocasem a olizující vaši ruku, jakmile pocítí, že je máte rádi; opeřené tělíčko s třepotajícími se křidélky a vyděšeným srdíčkem, které cítíte tlouci mezi prsty; a všichni ostatní tvorové na zemi, divocí či krotcí – jsou hodni lásky sami o sobě, aniž by nutně museli být rozumní či užiteční. Jsou hodni lásky prostě proto, že žijí.“