Citáty na téma přístupnost

„Pravda je přístupná všem, ještě nikdo ji neuchvátil pro sebe.“

„Neochota lidí pracovat na společném díle neplyne z vrozené neochoty k práci, ale je pouhým následkem chybných kulturních zařízení, jejichž působením se lidé stali zatrpklými, mstivými a nepřístupnými“

„Ženy jsou hloupé. Jakmile jim láska jednou pomate hlavu, pak už ničemu nerozumějí, nejsou přístupné rozumnosti, řídí se jen láskou. Jen a jen láskou.“

„Pro mužnou odvahu není žádná cesta nepřístupná.“

„Hudba není iluze, je to zjevení. A její vítězná síla spočívá v tom, že zjevuje krásu, která nám není přístupná v žádné jiné sféře, a jež nás smiřuje se životem. Radost z hudby není v žádném případě fyziologický jev, i když se pochopitelně nervy jako tělesné orgány na vnímání hudebních dojmů podílejí. (Čajkovskij Naděždě von Meck 5. 12. 1877).“

„Džíp s náhonem na všechna čtyři kola slouží jenom k tomu, aby se zůstal viset na těch nejméně přístupných místech.“

„Dobývat ženy je jediné dobrodružství, přístupné slabochům.“

„Nepřístupnost žen je jen vytříbený doplněk jejich půvabu.“

„Říše hvězd je našemu poznání méně přístupná než skutečné činy lidských bytostí.“

„Pro Aristotela, který se zabýval klasifikováním, pořádáním a analyzováním světa na jeho neredukovatelné a nejzazší kategorie, objekty, příčiny a atributy, se představa neklasifikovatelné prázdnoty, všech vlastností zbavené díry v přirozené stavbě bytí, izolované od příčiny a následku a odloučené od všeho, co je přístupné smyslům, musela jevit jako nebezpečná choroba, bohaprázdné šílenství, které nechává člověka napospas nevykořenitelnému horroru vacui.“

„Odvrhneme od sebe veškeré sobectví, nebudeme shromažďovat ani statky, ani poznatky, ani milence, ani přátele, ani zásady, ani sebe samé: následkem toho se otevře naše mysl, uvolní se vůči člověku i zvířeti a bude tak přístupná, že už vůbec nebudeme moci zůstat sami sebou a zachováme se pouze ve spojení s celým světem!“

„A ohýbat snaž se, dokud jsou přístupné děti a dokud tvárnit se dají.“
VIAMQUE INSISTE DOMANDI, DUM FACILES ANIMI IUVENUM, DUM MOBILIS AETAS

„Hudba by měla změnit svůj charakter, měla by se stát přímou, prostou, velkolepou: lid kašle na techniku a mudrování. Pokusil jsem se o to v Janě na hranici. Snažil jsem se být přístupný člověku z ulice a zároveň zajímavý pro hudebního znalce.“

„Rap? To je opravdu nevkusné… jak tomu vůbec můžete říkat hudba? Já mám rád hudbu. Mám rád všechny její žánry. Opravdu. Mám rád Brooka Bentona, miluju jeho zpěv. Nebo Raye Charlese. V tomhle jsem opravdu maximálně přístupný. Ale nazývat rap hudbou a dávat jej tak do společnosti těchto pánů? Ne, ne, ne! Musíte pro to najít nějaké jiné označení.“

„Starý oceáne, jsi symbolem identity: vždy vyrovnaný sám se sebou. Ve své podstatě se nikdy neměníš, a pokud jsou tvé vlny někde rozzuřené, dál odtud, na jiném místě, jsou v naprostém klidu. Nejsi jako člověk - který se zastaví na ulici, aby viděl, jak se dva buldoci navzájem koušou do zátylku, ale nepočká, až skončí pohřeb. Muž, který je ráno přístupný a večer nepříčetný. Který se dnes směje a další den pláče. Zdravím tě, starý oceán!“

„Díky blažené přírodě, že učinila nezbytné věci snadno přístupnými, nesnadné věci pak nikoli nezbytnými.“

„Má rezervovanost je formou domýšlivosti, nikoli skromnosti. Chci se činit nepřístupným.“

„Zaměstnání mé na ústavu geologickém to neslo s sebou, že jsem za čas osmiletého pobytu svého v Indii měl hodnou příležitost navštíviti vedle krajin poměrně dosti lehce přístupných též takové, které ačkoli zcela neznámy nejsou, přece obyčejný neb profesionální turista nevyhledává, jelikož jest věcí obtížnější se k nim dostati a po nich cestovati.“

„Odvážil jsem se něčeho vrcholně nezodpovědného! Vytvořil jsem román nepřístupný cizincům vzhledem k jeho jazykové obtížnosti, jenž je zároveň úmyslnou provokací polské emigrace, jediného čtenářstva, na které bych se mohl spolehnout!“

„V každém člověku – i v tom nejhorším – je místo přístupné dobru. Nejdůležitější povinností vychovatele je hledat a využít toto místo.“

„Stand-up je způsob, jak říct něco důležitýho přístupnou formou.“

„Ve jménu Boha, Nejvznešenějšího, Nejsvětějšího. Posvátnému a slavnému dvoru Pána svrchovaného, Jenž v mystériu Podstaty Své vlastní božské od věčnosti dlí a po věčnost nadále dlíti bude, Jenž ve věčnosti Své nesrovnatelné od nepaměti přebývá a navěky nadále přebývati bude, povznesen nad dosah a obzor všech bytostí stvořených, chvála a sláva veškerá náleží. Znamením Zjevení Jeho nesrovnatelného, tak jak Jím utvořeno a do skutečnosti všech bytostí otisknuto bylo, nic jiného není nežli bezmocnost jejich Jej poznati. Světlo, jímž věci všechny zalil a zalévá, ničím jiným není nežli září Já Jeho vlastního. On Sám po všechen čas nad jakéžkoliv spojení s tvory Svými povýšen jest. On stvoření veškeré způsobem takovým utvořil, že by bytosti všechny, schopnostmi svými vrozenými, před Bohem v Den vzkříšení dosvědčiti mohly, že On druha žádného, ni Sobě rovného nemá a od jakéhožkoliv podobenství, podobnosti či srovnání oproštěn jest. On ve slávě transcendentní bytí Svého božského jediným a nesrovnatelným vždy byl, jest a navždy bude a v ušlechtilosti Panstva Svého svrchovaného nepopsatelně mocným vždy jest. Nikdo nikdy schopen nebyl náležitě Jej rozpoznati, ni člověk žádný nikdy neuspěje Jemu porozuměti tak, jak opravdu vhodné a patřičné jest, neboť jakážkoliv skutečnost, na niž se termín „bytí“ použíti dá, svrchovanou Vůlí Všemohoucího stvořena byla, Jenž ji září Já Svého vlastního zalil, která z postavení Jeho nejmajestátnějšího vyzařuje. On navíc dovnitř skutečností všech věcí stvořených emblém rozpoznání Svého vložil, by jistojistě každý věděti mohl, že On Počátkem i Koncem jest, Projeveným i Skrytým, Tvůrcem i Udržovatelem, Všemohoucím a Vševědoucím, Tím, Kdož věci všechny slyší a vnímá, Tím, Kdož v moci Své neporazitelným jest a v totožnosti Své vlastní jako svrchovaný stojí, Tím, Kdož oživuje i zemříti dá, Všemocným, Nepřístupným, Nejvznešenějším, Nejvyšším. Každé zjevení Podstaty Jeho božské znamením jest ušlechtilosti slávy Jeho, vznešenosti posvátnosti Jeho, nepřístupných výšin Jednosti Jeho a velebením majestátu a moci Jeho. Počátek Jeho počátku žádného nemá krom prvosti Jeho vlastní a konec Jeho konce žádného nezná vyjma poslednosti Jeho vlastní.
Báb
I, 1
Výňatky z perského Bayánu“