
„Spravedlnost je vlak, který má, bohužel, vždycky zpoždění.“
Sbírka citátů na téma železnice, vlak, nádraží, život.
„Spravedlnost je vlak, který má, bohužel, vždycky zpoždění.“
Zdroj: [Zeman, Miloš, Jak jsem se mýlil v politice, Ottovo nakladatelství, Praha, 2005, 344, 157, 80-7360-260-1, Dále jen Jak jsem se mýlil v politice]
„Jediný způsob, jak si být jist, že chytíme svůj vlak, je zmeškat ten, co jede před ním.“
Originál: (en) The only way of catching a train I have ever discovered is to be late for the one before.
Zdroj: Kalendář VZP 2003
Zdroj: G. K. Chesterton: Tremendous Trifles http://www.cse.dmu.ac.uk/~mward/gkc/books/Tremendous_Trifles.txt, Chapter XXXVII – The Prehistoric Railway Station
„Máme letadla, vlaky, automobily a lodě,… Co kdyby byl pátý režim?“
„Necestuji nikdy bez svého deníku. Člověk má mít ve vlaku vždycky něco vzrušujícího ke čtení.“
„Co je život jiného, než řada stanic, kde jsme zmeškali nebo chytili svůj vlak.“
Zdroj: [Šnejdárek, Josef, Co jsem prožil, Melantrich, Praha, 1939, 252]
„Spravedlnost je vlak, který má, bohužel, vždycky zpozdění.“
#hnev #strach #zlost #nejistota #zkouska #zivot #vlak #vyvoj #vyznam #uroven #chvile #nadechnout
„Zmeškaný vlak mrzí jen tehdy, když se jej snažíte doběhnout.“
Kniha Černá labuť
Originál: (sk) Rozhodoval som sa, či mám ísť do Povstania, alebo nemám a pamätám sa, že ma Fero Bokes odhovoril. Jemu sa to celé nevidelo. Bol som vo vlaku, ale v Trnave som vystúpil a radšej som sa vrátil nazad. Reku, počkám, ako to dopadne. A potom už sa nedalo ísť.
Zdroj: [Dve tváre kultúry a umenia slovenského štátu, sme.sk, 2014-03-13, 2014-05-31, http://kultura.sme.sk/c/7134766/dve-tvare-kultury-a-umenia-slovenskeho-statu.html]
„Až budou rozpleteny železniční uzly, vlaky přestanou mít zpoždění.“
z knihy: Huptych, M.: Žáček, J.: Nezabolí jazyk od dobrého slova. Antologie českého aforismu. Knižní klub 2004. S. 66-70.
tázal se učenec tento.—„Nic jiného nežene tento stroj,” pravil veliký ten strojník. „Jest to ono světlo, které před statisíci roky v zemi se nahromadilo, světlo, které byliny do sebe vssály a kterého měly zapotřebí k tomu, aby po čas rostění mohly uhlík do hutného stavu převoditi, a které teď, když tisíce let u vnitru zemském odpočívalo, bývá osvobozeno ohněm, by sloužilo ku velikým cílům člověčenstva, jako tento stroj.”
Zdroj: [Büchner, Ludwig, 1888, Síla a hmota, F. B. Zdrůbek, Aug. Geringer, Chicago, 26–27]