Dante Alighieri citáty

strana 2

36 podmanivých slov o přírodě a lidské duši

„Žádná bolest se nesnáší hůř než vzpomínky na štěstí v době neštěstí.“

„Málo miluje ten, kdo ještě slovy musí vyjádřit, jak velice miluje.“

„Nejkrásnější věc, kterou Bůh stvořil, je žena a růže.“

„Být churav láskou - to je důvod zemřít.“

„Málo miluje, kdo umí slovy vyjádřit, jak moc miluje.“

„Němé díky za svou lásku je přesvědčivější než krásná slova a velké dary.“

„Jak dlouho zůstaneme mladí? Tak dlouho, dokud jsme milovaní.“

„Láska opanovala mou duši, která se s ní zasnoubila tak rychle a počala silou, kterou jí dávala má obrazotvornost nabývat nade mnou takové jistoty, že jsem musel bez výjimky plnit všechna její přání.“

„Mnou vchází se do trýznivého města,
mnou vchází se do věčné bolesti,
mnou vchází se k těm, jež Bůh věčně trestá.
Mnou dal Pán průchod spravedlnosti,
jsem z Boží moci, dílem lásky jdete,
jsem sklenuta nejvyšší moudrostí.
Všechno stvořené přede mnou v tom světě
je od věků. Já navždy potrvám.
Zanechte naděje, kdo vstupujete.“

„Dobré panování lásky, neboť odvrací mysl svého věrného od všech věcí nízkých. Nedobré je panování lásky, neboť čím větší věrností je jí oddán její věrný, tím větší a bolestnější jsou rozpoložení, jimiž musí projít.“

„Takový v smrti jsem, jak žil jsem dříve.“

„Nevinnost najdete jen v maličkých.“

„Naděje byť malá, zelená se.“

„Optimismus byl vždy zachráncem lidstva.“

„Filozofie je láskyplné zacházení s moudrostí.“

„Tu vyšli jsme a zřeli jsme zas hvězdy.“

„Cesta do ráje začíná v pekle.“

„Láska nás vedla ke smrti v téže chvíli.“

„Nejtemnější místa v pekle jsou vyhrazena těm, kteří zachovávají nestrannost v časech morální krize.“

„Jsem čtverhran, stojím, ať vržen jakkoli.“

„Občané tu nejsou kvůli konzulům, ale naopak.“

„Jeden čeká, že se doba změní. Jiný pevně ji chytí a hned jedná!“

„Zjistíš, jak trpce chutná cizí chléb a jak je perná cesta nahoru i dolů po cizím schodišti.“

„Zůstanu-li, kdo půjde? Půjdu-li, kdo zůstane?“

„Kde v půli život náš je se svou poutí, procházet musel jsem tak temným lesem, že pravý směr jsem nemoh uhodnouti.“

„Hledám to, co hledá každý člověk – mír a klid.“

„Ten, kdo je nejlépe způsobilý vládnout, může i druhé nejlépe uzpůsobit.“

„V půl naší zemské pouti když se vkročí, já octnul jsem se v tmavém, pustém lese, neb cesta pravá zmizela mi s očí.“

„A jako ten, kdo z mořské bouře hřmící
se zachrání, břeh zachytí a v divý
vln svár se bezdech točí zírající.“

„Nech naděje, čí noha sem se šine!“

„Morálka je krásou filosofie.“

„Noc, která od nás skrývá věci.“

„Můj tvůrce byl božský orgán.“
Fecemi la divina potestate.

„Odtud jsme vyšli vstříc hvězdám.“

„Růže a žena jsou nejkrásnější dary života.“

“Worldly renown is naught but a breath of wind, which now comes this way and now comes that, and changes name because it changes quarter.”

“If thou art, Reader, slow now to believe
What I shall say, it will no marvel be,
For I who saw it hardly can admit it.”

“But so much the more malign and wild does the ground become with bad seed and untilled, as it has the more of good earthly vigor.”

“Do not rest in so profound a doubt except she tell it thee, who shall be a light between truth and intellect. I know not if thou understand: I speak of Beatrice.”

“In that book which is
My memory…
On the first page
That is the chapter when
I first met you
Appear the words…
Here begins a new life.”

“To run over better waters the little vessel of my genius now hoists her sails, as she leaves behind her a sea so cruel.”

“Thou shalt prove how salt is the taste of another man's bread and how hard is the way up and down another man's stairs.”

“I came into a place void of all light,
which bellows like the sea in tempest,
when it is combated by warring winds.”

“Like the lark that soars in the air, first singing, then silent, content with the last sweetness that satiates it, such seemed to me that image, the imprint of the Eternal Pleasure.”

“Pride, Envy, and Avarice are
the three sparks that have set these hearts on fire.”

“Abandon all hope, you who enter here.”

“Now who art thou, that on the bench wouldst sit
In judgment at a thousand miles away,
With the short vision of a single span?”

“As sheep come issuing forth from out the fold
By ones and twos and threes, and the others stand
Timidly, holding down their eyes and nostrils,
And what the foremost does the others do,
Huddling themselves against her, if she stop,
Simple and quiet and the wherefore know not.”

“Heaven, to keep its beauty,
cast them out, but even Hell itself would not receive them
for fear the wicked there might glory over them.”

“In his arms, my lady lay asleep, wrapped in a veil.
He woke her then and trembling and obedient
She ate that burning heart out of his hand;
Weeping I saw him then depart from me.”

“And sweet to us is such a deprivation,
Because our good in this good is made perfect,
That whatsoe'er God wills, we also will.”

“The use of men is like a leaf
On bough, which goeth and another cometh.”

“The greatest gift which God in His bounty bestowed in creating, and the most conformed to His own goodness and that which He most prizes, was the freedom of the will, with which the creatures that have intelligence, they all and they alone, were and are endowed.”

“Here one must leave behind all hesitation;
here every cowardice must meet its death.”

“Morality is the beauty of Philosophy.”

“A fair request should be followed by the deed in silence.”

“Against a better will the will fights ill,…”

“From that point
Dependent is the heaven and nature all.”

“Behold the grass, the flowerets, and the shrubs
Which of itself alone this land produces.”

“And you, the living soul, you over there
get away from all these people who are dead.”

“The night that hides things from us.”

“Through me the way into the suffering city,
through me the way to eternal pain,
through me the way that runs among the lost.”

“Lying in a featherbed
will not bring you fame, nor staying beneath the quilt,
and he who uses up his life without achieving fame
leaves no more vestige of himself on Earth
than smoke in the air or foam upon the water.”

“To the right hand I turned, and fixed my mind
Upon the other pole, and saw four stars
Ne'er seen before save by the primal people.”