Citáty na téma libovůle (9 citátů) | Citáty slavných osobností

„Jedna nepravda ze sebe rodí tisíce jiných a jedna libovůle zruší na tisíce pravd.“

Karel Havlíček Borovský (1821–1856) český básník, literární kritik, novinář, politický spisovatel, satirik a spisovatel

Zdroj: Havlíček, Karel, Epištoly kutnohorské, Praha, Čas, 1896, 114, 96

O pravdě

„Jsou kupříkladu vlády, které se proti rozličným svým provinciím zcela jinak chovají, a sice tím spravedlivěji a šetrněji, čím probuzenější je národ, čím důrazněji jeví touhu po svobodě. Čím více se národ podrobuje ve všem do libovůle vlády, tím nešetrněji se s ním nakládá.“

Karel Havlíček Borovský (1821–1856) český básník, literární kritik, novinář, politický spisovatel, satirik a spisovatel

Přisuzované

O svobodě

„Trvání lidského života je bod, jeho podstata - neustálé proudění, smyslové vnímání je kalné, složení celého těla je náchylné k rozkladu, duše - čarovný kruh, náš osud - záhada, naše pověst - plod libovůle.“

Marcus Aurelius (121–180) císař Římské říše

O životě , O osudu , O duši

„Je pravda, že kam místo pracovitosti vtrhla zahálka a místo zdrženlivosti a spravedlnosti libovůle a pýcha, tam se vytrácí štěstí zároveň s dobrými mravy.“

Crispus Caius Sallustius (-86–-34 př. n. l.) římský historik, politik

O pravdě , O štěstí , O spravedlnosti

„Mezi důvtipem a analytickým smyslem je vlastně mnohem větší rozdíl, než mezi libovůlí fantazie a tvořivou imaginací, i když rozdíl velmi drobné povahy.“

Edgar Allan Poe (1809–1849) americký spisovatel

O fantazii , O povaze

„Umění se odlišuje od přírody jako tvoření od činnosti, a produkt nebo důsledek umění jakožto dílo od produktu přírody jakožto účinku. Přísně vzato bychom měli nazývat uměním jen vytváření ze svobody; tj. z libovůle, která vychází z rozumu. Neboť, ačkoliv produkt včel nazýváme uměleckým dílem, děje se to jen kvůli analogii s ním; jakmile si totiž uvědomíme, že svou práci nezakládají na žádné vlastní rozumové úvaze, řekneme hned, že je to produkt jejich přirozenosti a jako umění je to připisováno jen jejímu tvůrci. Když při prohlídce bažiny, jak se to tu a tam stane, narazíme na kus osekaného dřeva, neřekneme, že je to produkt přírody, nýbrž umění; jeho vytvářející příčina si myslela nějaký účel, kterému tento kus dřeva vděčí za svou formu. Jinak vidíme umění snad také ve všem, co je uzpůsobeno tak, že představa toho musela v jeho příčině předcházet před jeho skutečností, aniž by však touto příčinou mohl být její účinek myšlen; nazveme-li však něco vůbec uměleckým dílem, abychom je odlišili od nějakého přírodního účinku, rozumíme tím vždy dílo člověka.“

Immanuel Kant (1724–1804) německý filozof

O umění , O přírodě , O včelách , O svobodě

„(Právo je) souhrn podmínek, za nichž lze libovůli jednoho spojit s libovůlí druhého pod obecným zákonem svobody.
Metafysika mravů, AA VI.230.“

Immanuel Kant (1724–1804) německý filozof

O svobodě , O zákonech

„Máte za to, že Evropané způsobili na planetě větší devastaci než jiné civilizace? Pokud bychom to působení měli kvantifikovat, tak nejspíš ano, ale mimoevropské země to už dnes silně dohánějí. Ale Evropané mají odpovědnost i za to, co se děje mimo Evropu, protože vina je i tam, kde jsme něco zapomněli udělat anebo prostě neudělali, nejen tam, kde jsme sami něco zlého provedli. To je ostatně také jeden z dosud málo doceňovaných evropských morálních vynálezů. Souvisí to velmi hluboce s chápáním svobody: jsme skutečně svobodni jen tam, kde jsme ochotni na sebe vzít vinu i tam, kde jsme sami aktivně a osobně nic nezavinili. Kdo toho není schopen, nemůže být a ani není opravdu svoboden. Svoboda bez odpovědnosti přestává být svobodou a stává se libovůlí nebo svévolí. V tom smyslu jsme my, Evropané, odpovědní za to, že třeba v Africe dnes ozbrojené černé bandy terorizují a přímo masově likvidují jiné kmeny, které považují za nepřátelské: ty zbraně, jichž používají, pocházejí od nás – už jako vynález a technický prostředek, většinou i jako výrobky.“

Ladislav Hejdánek (1927) český filozof a profesor

Zdroj: Perspektiva člověka je svoboda, 2006 http://www.hejdanek.eu/digiarchiv.php?id_detail=253

O svobodě , O osobnosti , O zlosti

„Musil jsem probrati v tomto svém časopisu také otázku řeči mezinárodní, což mne vedlo k přijetí esperanta a k odmítnutí ida. To způsobilo, že idisté se mnou vedli dlouhou korespondenci týkající se ida a esperanta, z nichž zvláště brněnský Kajš mne hleděl získati pro ido. Já ovšem jsem byl příliš přesvědčen o nutnosti zůstat při Zamenhofově fundamentu, než abych byl mohl povoliti filologickým důvodům idistů, tím více, any důvody filologické na mne působily dojmem větší nebo menší libovůle. Nebylo v nich té průkaznosti, jakou působí úvahy matematické, nebo přírodovědné. Vše se opírá o analogii, která jest však použitelná jen při velmi bedlivém zkoumání všech okolností. Poznal jsem, že ve filologii se vše řídí více méně stávající autoritou toho kterého profesora. A já filologů-profesorů vystřídal tolik, každý z nich učil něčemu jinému, a proto má víra ve filology byla valně otřesena.“

Alexandr Sommer Batěk (1874–1944) český chemik, esperantista a pedagog

Esperanto, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924
Zdroj: [Sommer Batěk, Alexandr, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924, B. Kočí, Praha, 1925, 450, česky, 193, Roku 1908]

O víře