Citáty na téma pouť

Sbírka citátů na téma pouť, život, cesta, církev.

Citáty na téma pouť

„CESTA POKORY
Cesta probuzení není cesta pro slabé povahy.
Učí nás pokoře. Ó ano! Srazí nás na kolena. Mnohokrát.
To, co jsme si o sobě mysleli, že víme, se chvílemi rozpustí do nicoty.
Naše nejzářivější vhledy, úžasné znalosti, naše životní práce, to vše se může rozpadnout v prach.
Někdy bez varování.
Bude od nás vyžadováno, abychom začali znovu, a znovu, a znovu.
A zase znovu.
(Zmínil jsem už, že to není cesta pro slabé povahy?)
Ó ano! Samozřejmě, že se také dotkneme blaženosti a radosti z bytí!
Budou dny, kdy se budeme smát tomu, jak jsou věci prosté.
Ale také se od nás bude chtít, abychom čelili svým nejhlubším strachům, podívali se do tváře temnotě a tmě, kterou v sobě máme. Abychom se vydali na místa, kde žijí naše nemilované části.
Zavede nás to do krajiny zármutku, o kterém jsme ani neměli tušení. Vypláčeme miliony slz za opuštěné, osamělé děti - v sobě i ve světě.
Budeme zuřit a spílat nebesům, svým rodičům, všem učitelům, za to, že nemám nedali to, co jsme potřebovali. Lžím, kterými jsme byli krmeni. Všem, kteří tam pro nás nebyli, když jsme je nejvíc potřebovali.
Budou dny, kdy se budeme třást strachy.
Budou dny, kdy se půda pod našima nohama otevře, polkne nás a zase vyplivne.
Budou chvíle, kdy si pomyslíme, že jsme dosáhli cíle této cesty,
a vzápětí sami sebe objevíme opět na začátku.
Někdy budeme mít sto chutí to celé vzdát.
Někdy budeme mít pocit, že jsme za celou dobu nijak nepokročili.
Někdy možná budeme proklínat den, kdy jsme se na tuto cestu vůbec vydali.
A přesto - celou tu dobu - se hojíme, uzdravujeme.
Ano. Uzdravujeme.
Rozpouštíme, rozvazujeme miliony karmických let. Rozpouštíme podmiňování strachem. Setkáváme se s ryzostí života.
Navracíme se k přírodě, k Zahradě, k divočině, ve které jsme byli počati.
Není to vždy jednoduché. A není to vždy klidné.
Není to vždy ta spiritualita, kterou jsme čekali.
Není to vždy láska a světlo a radost a pozitivita a čisté, ničím nerušené Vědomí.
(To jsou jen sny vystrašených dětí.)
Ne. Toto je skutečné probouzení. Jdeme cestou skutečného života. Jsme unavení z nesmyslů a falešných příslibů.
Skrze pláč, vášeň i smích směřujeme k celistvosti.
Všechny naše staré sny se zhroutily. Ale ne my samotní.
Stále s námi mohou být hlasy strachu, hanby nebo pochybností, ale my už jsme větší než oni.
Stále mohou být dny, kdy si připadáme velmi malí, ale také jsou dny, kdy cítíme, že udržíme celý Vesmír ve svých dlaních.
Museli jsme se téměř zbláznit, abychom se mohli stát doopravdy normální. Museli jsme prasknout, abychom se stali celistvými. Vyměnili jsme starou potřebu jistoty za život plný dobrodružství, a stará smutná dogmata za vzrušující nevědění.
Teď už dokážeme nacházet jistotu v nejtemnějších zákoutích, krásu na nejopuštěnějších místech, a lásku tam, kde jsme si mysleli, že je zakázáno milovat.
Příteli, život Tě nikdy neopustí, neboť Ty jsi život, a i tehdy, když padneš na zem, jsi podporován neviditelnými silami.
No a co. No a co! Tak občas spadneš. Potlučeš se přitom. Chvíli se možná stydíš. Vynaříkáš ze sebe staré sny. No a co! Vykřičíš ze sebe očekávání a pak pohledíš do tváře realitě a zjistíš, že nikdy, NIKDY není tak zlá, jak ses bál.
Znovu se zvedneš, oprášíš se, vrátíš se na cestu a kráčíš dál.
Popravdě - nikdy jsi tuto cestu neopustil.
Protože cesta nikdy neopustila… tebe.
Protože cesta se objevuje přímo pod tvými chodidly, v každém TEĎ, s každým krokem, ať už ho uděláš a nebo ne. Je v radosti z tvé jedinečné pouti, oslavuje tě takového, jakým jsi právě dnes, klaní se všem tvým pádům i vítězstvím.
Tak začni znovu, příteli.
Začni znovu.
A jdi dál.“

Jeff Foster (1980)

Překlad Kateřina Grofová
Zdroj: https://www.facebook.com/LifeWithoutACentre/posts/a-humbling-pathawakening-is-not-a-path-for-the-faint-of-heartyou-will-be-humbled/3034565383307716/

O přátelství, O snech, O dětech, O světě

„POHLÉDNOUT ŽIVOTU DO TVÁŘE
V jednu chvíli, když přestaneme běhat za svými běžnými rozptýleními a závislostmi; zážitky a substancemi, které nám zlepšují náladu; a za lidmi, kteří dovedou přehlušit naše vlastní tělesné pocity; zjistíme, kolik je v našem nitru zatracené úzkosti. Zjistíme, že jsme celý život utíkali před úzkostí. Jenže nic z toho, co jsme udělali, nás jí nezbavilo.
Co teď?
Zdá se, že tato úzkost je nedílnou součástí existence. Nevychází z ničeho, co jsme zažili v minulosti. Znepokojivé otázky bublající těsně pod povrchem, otázky, které by mohly probouzet nechtěné pocity.
Kdy zemřu? (A já vím, že jednoho dne zemřu.)
Když zemřou mí nejdražší? (A já vím, že jednoho dne, možná že brzy, zemřou.)
Onemocním? Onemocní moji blízcí? Přijdu o práci? O peníze? Stane se něco, co nebudu moct ovlivnit? Stane se to někdy záhy? Jak se mohu chránit před tím, co nemohu předvídat ani ovlivnit? Jak můžu vědět, co nelze vědět?
Příteli, je toho tolik, co je mimo naši kontrolu. Někdy jsme tak maličcí, tak zranitelní, jako dítě toužící po hlubokém ujištění, že všechno bude v pořádku.
V průběhu věků nám duchovní učitelé připomínali, jak hluboká pravda spočívá v poznání, že nad životem nemáme žádnou kontrolu. Život je příliš ohromný na to, aby jej mohla lidská mysl pochopit, natož ovládat. Můžeme zdánlivě ovládat to, co můžeme zdánlivě ovládat; ale zbytek je v rukou Boha, Vesmíru nebo jakkoliv chcete nazývat Nepojmenovatelné.
Zůstaňme na okamžik s touto existenční úzkostí. Nechme ji prosáknout svou zvídavou pozorností. Dýchejme do středu této úzkosti jako čerstvě narozené dítě (protože právě tak dítě dýchá). Naslouchejme jí. Jděme se s ní projít. Pečujme dnes o ni. Nezkoušejme ji utišit nebo od ní utéct, tím jen získá víc moci.
Pomalu a jemně se nořme do vlastní bezmocnosti jako do teplé koupele po celodenní pouti.
Do menší či větší míry může být vše mimo kontrolu, ale dobrá zpráva je:
Naše bezmoc může být branou k hlubšímu odevzdání.
Ve středu naší úzkosti můžeme nalézt větší pokoj a sílu, odvahu pohlédnout životu do tváře a jít dál - třesoucí se, ale nebojácní.“

Jeff Foster (1980)

překlad: Kateřina Grofová
Zdroj: https://www.facebook.com/LifeWithoutACentre/posts/to-stare-life-in-the-facesometimes-when-you-stop-running-to-your-usual-distracti/2360721600692101/

O přátelství, O dětech, O smrti, O vesmíru

„Na pouť po výjimečných cestách se člověk vydává neuvědoměle a nevnima zazračnost v té chvíli, kdy ji prožívá. Jednoho dne se dopustí té nenapravitelné chyby, ze se vrátí zpět v domnění, ze výjimečnost se může opakovat. A když pak koná tuto cestu podruhé, najde krajinu změněnou, orientační body zasuté a informátory se zcela jinou podobou“

Albert Camus (1913–1960) francouzský spisovatel a novinář

O cestě, O chybách

„Příroda je chrám, kde si můžeme odpočinout, kde můžeme nabrat sil pro další pouť naším životem“

Daniel Janů

O přírodě, O životě

„Okamžiky, kdy jsem seděl s docela cizími lidmi na terase, pil čaj, kouřil vodní dýmku a intenzivně vnímal, jak jsme si blízcí, i když nás nic nespojuje, pro mě patřily k vrcholům pouti.“

Ladislav Zibura (1992) český spisovatel, novinář a copywriter

O čaji

„Kde v půli život náš je se svou poutí, procházet musel jsem tak temným lesem, že pravý směr jsem nemoh uhodnouti.“

Dante Alighieri (1265–1321) italský básník

překlad O. F. Babler

O životě

„Kdo máš zlou ženu, veď ji na pouť do Kyjova a z Kyjova do Buchlova a z Buchlova do Modřic - napraví se.“

Moravské přísloví

O ženách, O zlosti

„Smysl pro humor je výborná pružina, usnadňuje i nejobtížnější životní pouť a mírní otřesy při výmolech.“

Stefan Garzyňski

O životě

„Lidé zapomínají, že ani jeden z osmanských sultánů nikdy nepodnikl pouť do Mekky. Přestože je hadždž jedním ze základních pilířů islámu. Sultáni pili alkohol, radovali se ze života. Nechtěli, aby je omezovaly nějaké náboženské příkazy. Teď se vše mění k horšímu. Z Turecka se bohužel stala země, kde jsou babičky modernější, než jejich vnučky.“

Zülfü Livaneli (1946) turecký autor, zpěvák a filmový režisér

Zdroj: [Zülfü Livaneli, tolerantní muslim s pasem uprchlíka, literarni.cz, 2011-02-11, 2011-03-02, http://www.literarni.cz/rubriky/zive/rozhovory/zulfu-livaneli-tolerantni-muslim-s-pasem-uprchlika_8250.html]

O babičkách, O radosti, O alkoholu, O lidech

„V půl naší zemské pouti když se vkročí, já octnul jsem se v tmavém, pustém lese, neb cesta pravá zmizela mi s očí.“

Dante Alighieri (1265–1321) italský básník

O cestě

„Dva roky chodí po zemi. Žádný telefon, žádný bazén, domácí mazlíčci, žádné cigarety. Konečná svoboda. Extremistické. Estetické voyager, jehož domovem je cesta. Unikl z Atlanty. Nebudeš se moct vrátit, protože "Západ je nejlepší." A teď po dvou nesourodých letech přichází konečné a největší dobrodružství. Vrcholná bitva, zabít falešnou bytost uvnitř a vítězně uzavřít duchovní pouť. Deset dní a nocí nákladních vlaků a stopem přivést ho do Velkého Bílého severu. Už se otrávil civilizace prchá, a chodí sám po zemi, aby se ztratil v divočině.“

Christopher McCandless (1968–1992) americký turista písek průzkumník

O domově, O svobodě, O cestě, O falešnosti

„Od svého nástupu do funkce biskupa r. 1965, ale především v letech 1968–1969, jsem byl nepřetržitě ve své činnosti podporován členy Československé strany lidové, především z vašich místních organizací. Nebyla snad jediná větší akce, pouť nebo oslava, kterou by nezabezpečili vaši členové. (…) Mnozí z nich za to zaplatili ztrátou zaměstnání, totalitní režim je vedl jako nepřátelské osoby a StB vykonávala nad nimi dozor. Dvě vrcholné akce protikomunistického odboje – 31 bodů na podporu naší církve a slavný Velehrad 1985 – ukázaly, že členové ČSL stojí za svými ordináři, bez ohledu na to, že vedení ČSL zakazovalo podíl vašich členů na těchto akcích. Iniciativa našich nejlepších členů vedla naopak k podpisové akci proti tehdejšímu vedení ČSL a vyjadřovala přání, aby vaše strana hájila zájmy věřících občanů.“

František Tomášek (1899–1992) český kardinál, profesor a teolog

dopise ÚV ČSL z 21. prosince 1991
Zdroj: Jan Hartmann, Bohumil Svoboda, Václav Vaško: Kardinál Tomášek, Zvon, Praha 1994, ISBN 80-7113-093-1 (str. 156)

O podpoře, O ztrátě

„Věří všemu, co učí římská církev, avšak leccos mu v katolicismu připadá zbytečné, jako očistec, zpověď nebo poutě. (svým nadřízeným o Františku Antonínu Šporkovi v dopise z 19. února 1729) “

Antonín Koniáš (1691–1760) český barokní spisovatel, náboženský spisovatel a římskokatolický duchovní

„Básník může postupovat jen od jednoho slova ke druhému – od jedné masky ke druhé – jako neviditelná bytost, která je věčně na pouti.“

Jang Lien (1955) čínský básník

Zdroj: Jang Lien na pwf.cz http://www.pwf.cz/archivy/autori/yang-lian/cz/

„Když Pán povolával vyvolené k obhajobě království nebeského, nepočítal pouť do Jeruzaléma k dobrým činům. Když hlásal blahoslavenství, nezahrnul mezi ně tuto námahu.“

Řehoř z Nyssy (335–395) biskup Nyssy

Zdroj: [Svaté země a národy, getsemany.cz, 2016, 2016-04-27, http://www.getsemany.cz/node/3321]

„Křesťané rané doby se nestarali o nějaký svatý zeměpis, o [jeruzalémský] chrám […]. Neměli žádný speciálně náboženský zájem o místa, kde Ježíš žil. Nekonali poutě. Dávná náboženství znala tisíce svatých míst a chrámů. Pro křesťany bylo to vše minulostí. Nepotřebovali kamenné chrámy.“

Alexander Schmemann (1921–1983) křesťanský bohoslovec

Zdroj: [Svaté země a národy, getsemany.cz, 2016, 2016-04-27, http://www.getsemany.cz/node/3321]

O životě, O minulosti, O náboženství

„V rozepjaté a zadumané „ruské duši“ (jak o ní ruští myslitelé posléze začali hovořit) prodlévalo přesvědčení, že jednou veškeré ruské snahy a rozpory dospějí k rozkvětu, pouť Ruska se prokáže jako platná, jeho výkony se dočkají chvály, pohrdání Západu se překlopí v úžas a obdiv, země sloučí moc a rozlehlost Východu s kultivovaností Západu a mravní silou pravé zbožnosti a Moskva – „třetí Řím“ a dědic padlé Byzance, jejíž car je „následníkem východořímských caesarů, pořadatelů církve a jejích koncilů, jež ustavily samotné krédo křesťanského náboženství“ – bude hrát rozhodující roli v nastolení nové epochy celosvětové spravedlnosti a bratrství.“

Henry Kissinger World Order

O náboženství, O duši, O spravedlnosti, O snaze

„Nejsem na žádné křížové výpravě, ani jsem se nevydal na žádnou pouť. Co píšu, je především výplodem mé fantazie a misí to mít pohádkový charakter.“

Greg Lake (1947–2016)

Zdroj: [Kohut, Joe, Kohut, John J., Rockecy aneb Kniha rockových citátů, Ladislav Šenkyřík, Volvox Globator, Praha, 1996, 1, 153, 44, 80-7207-016-9]

O fantazii

„Věří všemu, co učí římská církev, avšak leccos mu v katolicismu připadá zbytečné, jako očistec, zpověď nebo poutě.“

Antonín Koniáš (1691–1760) český barokní spisovatel, náboženský spisovatel a římskokatolický duchovní

svým nadřízeným o Františku Antonínu Šporkovi v dopise z 19. února 1729
Zdroj: [Stejskalová, Helena, Z povokatéra Šporka udělali jezuité kacíře, History revue, 2009, září, 9, 60]

„Ne všichni se mohou postit, podnikat dlouhé poutě ke chvále Boží, ne všichni mohou dávat bohatou almužnu; ale všichni mohou milovat Boha: stačí jen chtít.“

Giovanni Bosco (1815–1888) katolický kněz, světec, vychovatel a zakladatel a Salesiánů Dona Bosca

O milování, O lásce

„Jako poutník na své pouti krajem putuji zbaven světa nástrah plním si svůj sen pro poslední větu ve vesmírném čase.“

Milan Princ (1958) český básník a textař

O čase, O světě, O snech

„Nova není televize pro intelektuální elitu. Nova je zábava, hrací automat. Nova je jak pouť! Nova je něco podobného, čím kdysi bývala veřejná exekuce.“

Vladimír Železný (1945) český senátor českého Parlamentu, podnikatel, publicista a scenárista

Zdroj: [Železný, Vladimír, Štvanice tu televizi nedáme!, Nakladatelství Knihcentrum, Praha, 93, 978-80-86054-85-8, 64]

„Cestu k sebelásce nelze dokončit, aniž bychom prošli procesy uvědomění, pravdy, vyrovnanosti, odpuštění, soběstačnosti, důvěry, odpovědnosti, vděčnosti, poznání, soucitu, jednoty, svobody, uvolnění, radosti a nekonečné lásky. Jde o duchovní pouť, skrze kterou se naplňují všechny ostatní cesty.“

Teal Swan (1984) americká duchovní učitelka

Originál: You cannot complete the journey to self love without moving through the processes of awareness, truth, equanimity, forgiveness, self-reliance, trust, responsibility, gratitude, realization, compassion, unity, freedom, letting go, joy and boundless love. It is the spiritual journey through which all other journeys are realized.

O vděčnosti, O poznání, O radosti, O pravdě