Citáty na téma přínos

Sbírka citátů na téma přínos, život, lidé, hlaveň.

Citáty na téma přínos

Albert Einstein foto
Milton Friedman foto

„S úctou k platům učitelů, hlavním problém nespočívá v tom, že jsou v průměru příliš nízké – ve skutečnosti mohou být v průměru klidně i příliš vysoké – ale že jsou příliš jednotné a svazující. Špatní učitelé jsou značně přepláceni a dobří učitelé jsou značně nedoceněni. Platové tabulky mají sklon sjednocovat a řídit se věkem, dosaženými akademickými tituly a získanými osvědčeními spíš než skutečným přínosem.“

Originál: (en) With respect to teachers' salaries, the major problem is not that they are too low on the average – they may well be too high on the average – but they are too uniform and rigid. Poor teachers are grossly overpaid and good teachers grossly underpaid. Salary schedules tend to be uniform and determined far more by seniority, degrees recieved, and teaching certificates acquired than by merit.
Zdroj: [Friedman, Milton, Capitalism and Freedom, University of Chicago Press, 2009, 95]

Konfucius foto
Petr Pacher foto
Petr Pacher foto
Mischa Maisky foto

„Podle mého názoru, jedním z hlavních problémů lidstva je, že většina lidí se bojí těch, kteří nejsou jako oni. Téměř všechny války jsou kvůli rozdílům mezi náboženstvími a ideologiemi. Kdybychom byli více otevření a tolerantní, mohli bychom získat velký přínos z těchto rozdílů.“

Mischa Maisky (1948) lotyšský violoncellista

Originál: (ru) На мой взгляд, одна из главных проблем человечества заключается в том, что большинство людей боятся тех, кто на них не похож. Почти все войны происходят из-за различий между религиями и идеологиями. Если бы мы были более открытыми и терпимыми, мы могли бы извлекать огромную пользу из этих различий.
Zdroj: [«После разговоров о Ростроповиче у меня всегда ныла шея», izvestia.ru, 2014-05-11, 2014-05-29, http://izvestia.ru/news/570531]

Steve Biddulph foto
Dana Batulková foto

„Se seriály mám zatím jenom dobrou zkušenost. Nejen, že mě bavily, ale vždycky to byl finanční přínos pro rodinu. Víme, jak jsou na tom divadla. Ale hlavně se člověk potkává s úplně jinými lidmi, což je pro herce hrozně příjemné.“

Dana Batulková (1958) česká herečka a místní politička

Zdroj: [Do vztahů mi nikdo nemluvil, nedělám to ani synovi, říká Batulková, idnes.cz, https://www.idnes.cz/revue/spolecnost/dana-batulkova-a-par-prachar-hanychova-moc-jim-to-slusi.A130331_092724_lidicky_ved, 2020-06-07, 2013-03-31]

Jane van Lawick-Goodall foto
Václav Klaus foto

„Jeho hlavním přínosem je syntéza biblického a archeologického výzkumu. Položil základy pro integrativní výzkum, který kombinuje studium archeologie, bible, starověkých zdrojů Blízkého východu a historickou geografii.“

Amichaj Mazar (1942)

Originál: [(en) His main contribution was the synthesis of biblical and archeological research. He laid the foundations for integrative research that combined the study of archeology, the Bible, ancient Near Eastern sources and historical geography.]
Zdroj: [Benjamin Mazar, 89, Israeli Biblical Archaeologist, nytimes.com, 1995-09-11, 2014-01-24, http://www.nytimes.com/1995/09/11/obituaries/benjamin-mazar-89-israeli-biblical-archaeologist.html]

Benjamin Mazar foto
Michael T. Flynn foto

„Osm let vedeme válku v Afghánistánu, ale přínos americké zpravodajské komunity k celkové strategii je marginální.“

Michael T. Flynn (1958) americký vojenský důstojník

Zdroj: [Starosti o kondici CIA, Týden, 2010, duben, 28, 17, 46]

Eva Syková foto

„Musíme si uvědomit, že když někomu zbývají tři měsíce života, tak je mu jedno, jestli si nějaká regulační agentura myslí, že by za deset let mohl mít díky naší terapii nějakou šanci na léčbu. On chce zkusit cokoliv a pro vědu by to mohl být také obrovský přínos.“

Eva Syková (1944) česká senátorka českého Parlamentu, lékařka, profesorka a vědkyně

Zdroj: Leoš Kyša: Já, mozek.Magazín Víkend, páteční příloha Hospodářských novin č. 12, 25. III. 2011, str. 18-27.

„Řada podnětů historického bádání vychází z konfrontace s etologií. Bylo by žádoucí, kdyby se v perspektivě historické etologie stalo setkání obou těchto disciplín přínosem pro oba zúčastněné partnery.“

August Nitschke (1926–2019) německý historik

Zdroj: [Le Goff, Jacques, Jacques Le Goff, Paměť a dějiny, Argo, Praha, 2007, 978-80-7203-862-6, 209, česky]

Hans Selye foto

„Dlouhý, zdravý a šťastný život je výsledkem prospěšných činů, smysluplných projektů, které v nás samotných vzbuzují nadšení, a přitom jsou přínosem a požehnáním pro životy druhých.“

Hans Selye (1907–1982) rakouský lékař a vědec

[(en) A long, healthy, and happy life is the result of making contributions, of having meaningful projects that are personally exciting and contribute to and bless the lives of others.]
Zdroj: [ywcanewbritain.org, http://www.ywcanewbritain.org, 2012-09-27, http://www.ywcanewbritain.org/donate/]

„Já neumím hrát divadlo bez vlastního přínosu. Jsou herci, kteří se cítí být doma v interpretačním způsobu práce a jsou v tom hodně dobrý, ale já to potřebuju spoluvymejšlet, být spolupachatelem od samého začátku.“

Václav Helšus (1947) český herec

Zdroj: [Václav Helšus: Zvědavost a potřeba kontinuity je věčná, Divadelní noviny, 2008-05-24, 2014-06-24, http://host.divadlo.cz/noviny/clanek.asp?id=16592]

René Dubos foto

„Většina nebezpečných aspektů technologické civilizace nevyplývá z její komplexnosti, ale ze skutečnosti, že moderní člověk se více zajímá o stroje a průmyslové zboží samotné, než o jejich přínos člověku.“

René Dubos (1901–1982) americký mikrobiolog

Originál: (en) Most of the dangerous aspects of technological civilization arise not from its complexities, but from the fact that modern man has become more interested in the machines and industrial goods themselves than in their use to human ends.
Zdroj: [Dubos, René, 1984, A God Within, Simon & Schuster, angličtina]

Simon Sinek foto
Robert Musil foto

„Pokouším se poskytnout přínos duchovnímu zvládnutí světa.“

Robert Musil (1880–1942) rakouský dramatik a romanopisec

1926
Zdroj: [2002, Dějiny Rakouska, Nakladatelství Lidové noviny, 496, 978-80-7106-239-4]

Suren Akopovič Tovmasjan foto

„Naše arménská věda a naše kulturní instituce se po mnoho let vyhýbaly kontaktům se učenými mechitaristy. Ano, jsou spojeni s Vatikánem. Ale stejní mechitaristé jsou sběrateli a správci kulturních hodnot arménského lidu. Vzájemná výměna v oblasti arménských studií by mohla být velkým přínosem pro historii naší kultury.“

Originál: (ru) Многие годы наше арменоведение, да и наши учреждения культуры избегали контактов с учеными мужами-мхитаристами. Да, они связаны с Ватиканом. Но те же мхитаристы – собиратели и хранители культурных ценностей армянского народа. Взаимный обмен в области арменоведения мог бы принести большую пользу истории нашей культуры.
Zdroj: [Мирзоян, Гамлет, СОВЕТСКИЕ ПРАВИТЕЛИ АРМЕНИИ, noev-kovcheg.ru, 2018-04, 2020-08-27, https://noev-kovcheg.ru/mag/2009-04/1586.html]

Václav Klaus foto

„O práci, o svobodě, o nápadu, o složitostech,
Říkám si o čem je život o čem jsou ty pohledy na život. A došla jsem k názoru že je to hodně tím co vlastně člověk dělá za práci a čím se sám o sobě zabívá a přemýšlí o ruzných věcích. Proč si to myslím. Protože to nad čím nejvíc člověk přemýšlí a běžně řeší to prostě je i jeho život. Třeba když by člověk měl jako koníček zálibu přemýšlet o lidské podstatě a práci dělníka tak to ale nesouzní s jeho zálibou a myšlenkovou aktivitou. Ale kdyby měl práci kde by mohl testovat ostatní a mohl by skoušet lidskou podstatu tak byl by spokojen a byl by přínosem. Co teoreticky kdyby šlo zjistit pro co člověk má předpoklady odvozené od toho jak myslí a jaké jsou jeho hodnoty a myšlenky a tím ho pak nasměrovat k tomu být v životě šťastný. Proč něco takového není třeba ve školách před tím než si mladý člověk vybíra školu. Proč se na tohle neklade tak velký důraz pořádně a skutečně by ty studenty nasměrovali proklepli si je a jejich myšlenky a v tom v čem by se jim dařilo našli to nejlepší pro ně. A nebo lidi na úřadech práce ty lidi co třeba z nakého důvodu mají problém si najít práci. Protože jsou jiní ale jsou pracovití ale jejich myšlení je napadené nízkým sebevědomím a vlastně se neznají protože v sobě třeba nezozvíjeli celý život svůj potenciál a zájmy kterými by se mohli živit. Tak takový test kvíz kdo opravdu jsou a k čemu se jejich myšlení hodnoty a úvahy o životě hodí, a i jejich fyzické psychické předpoklady. Takovej test by se mi fakt hodil a myslím i spoustu dalším lidem. Kteří se neznají a neví k čemu se hodí a v čem by byli dobří. Jasně můžou jít a zapnout zuby a dělat něco co je nebaví jenom proto aby přežívály pro ty prachy ale je fakt že jakej v tomto ohledu má život smysl. Pak spousta lidí žije nenaplněné životy a nemají ani v srdci upřímnou lásku když samy nenávidí svoje práce a životy které žijou jenom pro prachy a jistoty. Když si nedáte tu možnost dělat to v čem vynikáte a i vaše myšlení nejen ruce. Tak jak hloupá je společnost kde lidi jen přežívají ale vlastně vůbec nežijou to co chcou skutečně žít. A důsledkem toho je trapně ubohá nudá společnost která se sama nerozvíjí a neroste ani psychicky ani na tom myšlení nemá sny touhy ani nadšení. Potencional všech je přeceňován protože se málo hledají možnosti lepšího využití myšlení jedinců a navíc. Možná nejsou keše a lidi co by opravdu mohli na tom něco změnit nebo stvořit takový test ktery by změnil lidem život k lepšímu. Podle toho jací jsou a jak myslí a v čem jsou fakt dobří najít v nich to nejlepší a dodat tím testem jim sílu a uvědomění toho že jsou v něčem dobří. A nejen soudit je za to že to nejde že se nedaří že jsou líní né to je chybné myšlení. Nadavat nikomu protože se mu nedaří že mu to nevychází jak si myslí většina že by mělo. Občas to nemusí jít podle představ a život sváma zatočí a ostatní těžko můžou vědět co ve své hlavě prožíváte. Každý je různy a na to by se mělo brát ohled. Nikdo není stroj mašina na práci jsme lidi živé bytosti a to je fakt a podle toho by sme se měly chovat k sobě s úctou k sobě a svému vnímání života. Možná chyby všemu víra a motivace k tomu dovolit a dát si tu možnost to prostě udělat? Nebejt zlej ale věřit v ty co jsou slabší povahy co nejsou tak psychicky silni a houževnatí jako jiní.“