Citáty na téma slovo

strana 16

„[…] Bo, z tam těch krajů eště nikdo nepřišel
a jaké to tam je, se nikde nepíše.
Jak říká Shakespeare slovy umělce:
tak, myšlení z nás dělá zbabělce. […]“

„Každý, kdo není feminista, je blázen. Myslím, že lidé nevědí, co feminismus znamená. Je to rovnost žen, ale to slovo má pro různé lidi odlišný význam.“

„Všichni hledáme pravdu kolem sebe, začněme hledat pravdu ve svých slovech a pak ji nemusíme hledat kolem sebe. I pravda má svá pravidla.“

„Někteří lidé si rádi a často pletou slova naprosto a nasprosto.“

„Slovo ja bych toho chcela. Ve mě vyvolává pocit že ta osoba neví co vlastně chce. Jinak by to přece neříkala ale už by se tím zabývala tím pádem by neměla čas se vykecavat a zdělovat mi to. Ale myslela dělala by něco proto aby se to stalo aby toho tolik nechcela 🤔sakra.🤬.“

„Á 😯vidím a cítím tolik života ve všem okolo sebe i ve svich žilách to je sílá. Tolik života proudící v krvi dech a tlukot srdce.Život voda hmyz zvuky vůně vzduch civilizace chaos myšlenek měnící se svět v okamžiku vteřin okamžiků. Nechapu proč ale nemůžu přestat se cítit v tomto pocitu. Tak nák příliš povznésle vždyť už můžu jen umřít už můžu jenom cítit se hloupě jako blbec tolik chyb tolik lítost tolik citu tolik slov tolik mnoho citovích pohledů na život kdo jsem. Bloudící duše tmou ve svém zmatku cítění kam duši plout kam se hnout co udělat mám nevím netuším. Ta síla všeho napojení možností pár však předemnou mlha šedivá života zkušenosti zlých mě svírá do svích čelistí času smutku. Oči zavírám na kolena padám už není síla už se vzvládám. Pokračuj v cestě ozve se z nebe. Ukažu prostředníka trhni si Bože radši mě ukaž cestu mlhou mich splínů v mém okamžiku. Bůch odpověděl drž se dobrých lidi děvče a zlé lituj z jejich bezduchosti a bezcitnosti. A já to se ti to relaxuje tam na hoře co.? Bůch odpoví: jó kežby občas mě ta věčnost sere tak se učím jiné víře proč jen já bych měl vědět všechno když jiní vědí líp než já co je krásnějšího na světě.“

„Pokud člověku, který do Vás buší a řve na Vás, říkáte Láska, měli byste se zvednout a zapomenout na něho. Teďka jste ještě larvy a nechápete to, ale až budete motýlem, tak budete vděční, že jste uposlechli má slova.“

„Tvl miluju ty motivační slova na youtube atd. To je tolik motivujících lidí až mě z toho škopek boli. Jó prachy úspěch dřina vytrvalost super. Absolutně super 👌 až na to.Že kdyby všichni bohatí kdo by zajišťoval základní věci pro život kdyby zemědělci pěstitelé chovatelé řeznici a základní povoláni nebyli a všichni byli prachama obsypaní doktoři zubaři vědci technici stavitelé a užívaly si života tak by se tu blbě žilo. Takže když se to sere všude motivační slova tak to vlastně. Každej ten kdo nedělá fakt něco potřebného a užitečného pro společnost civilizaci jí vlastně podkopává základy morálky. Protože prachy nejsou všechno taky je potřeba si říct že reálné věci co mají hodnotu jsou samotní lidi a když se bohužel ti lidi neumijou chovat dobře sami k sobě a nevážijou si samy sebe a neumijou být vděční a radovat ze svojí práce né pro prachy ale pro to poslaní a tu myšlenku že něco dobrého tvoří.Že to dělají pro větší celky které se zase pojí v celek a když nespojuješ celek. A v tomhle mě ti co maji vlastně práci co nesplňuje celek vlastně kreativci co třeba jen točí zábavný videa a celkově ty co se jen předvadějí pro publikum. Jasně chápu myšlenky pobaveni sranda musi bejt ale. Jako a jak tohle zlepší přírodní podmínky na planetě Zemi. A inteligenci společnosti. No ještě že na youtube nejsou jen zábavné videa ale taky ty co civilizaci něco učí a rozvíjí. Ale je škoda že na to utahani unavení lidé ze svich povolání nemají náladu. Jinak by to mohlo vést k tomu že by se lidstvo probralo což se díky bohu nestane. Prože to by nebyla ta pestrost kterou na životě zbožňuju. Krutost a krása života příjmutí toho jakej život je a analyzovaní různých myšlenkovích pochodů všech okolo a podivnosti a pitomosti života bez kterého by to nemělo vášeň ten život.“

„Citáty jsou taky zbraň zbraň většiny podléhat slovům podle pocitů a nálady.“

„Pokud běžná konverzace nezačíná slovy "myslím si", pak nemá smysl, protože 99 % věcí doopravdy nemůžeme vědět, pouze si je myslíme.“

„Žvanit umí každej na tom není nic motivujícího. Ukaž to v praxi života jak tě to učinilo opravdu šťastným moudrým ohleduplným veselím radostním na tomhle světě ve tvém životě. Nebo ti to zase jenom dává moc žvanit a myslet si že to každý cítí a myslí stejně jako ty. A pak znovu ve víru myšlenek se jen rochňat v myšlenkách slov pravd zkušeností toho co ti dominuje v hlavě.No tak pokračuj protože to stejnak vnitřně rochňá všechny.Tak či onak z důkazem prosperity života nebo totální skázou topící se v bolesti duše a reality chaosů.Přitahuje to přesně ty sámé co jsou jako ty.“

„Nemusím být slavnou osobností abych se cítila oblíbená a slavná. Chci jen lítat v oblacích slov a mít relax.“

„Slovo "štěstí" zní každému krásně, jenže - co je pro někoho štěstí, může být pro jiného neštěstí a naopak. Např.: Vítěz a poražený, zloděj a okradený, podvodník a podvedený, atp.
(Adolf Heyduk to asi věděl, když psal "Dědův odkaz": Štěstí? . . . muška jenom zlatá, která za večera kol tvé hlavy chvátá)“

„Respek, úcta a pochopení. Pro většinu v dnešní době, jak sprosté slova.“

„Nazývejme to, kam teď jdeme, správnými slovy. Nazývejme to postdemokratický, postpolitický a postnormální svět.“

„Otevřel jsem brány k smrti, ale ta mě odmítla se slovy: Život není hra, nemůžeš ho ukončit, musíš být pouze poražen.“

„Kdy jsme si řekli sbohem? Kdy se Ti můj jazyk zdál tak trpký? Už nemám čas na poezii, ale to nemění má slova a osobnost. Pouze Ti píši méně… Pravda, píšu Ti méně.“

„Má slova si neodporují, jen mluvím více jazyky uvnitř jednoho.“

„Už tolikrát jsem se pokusil rozloučit navždy, ale nikdy to nebyl ten konečný dopis. Nezáleží na tom, jaká slova použiju nebo kolik jich bude – jednou to pochopíte. Až přijde ten den, přál bych si jen jedno: aby ti nejhorší nechodili plakat na můj hrob. Raději ať si pustí svou oblíbenou píseň, tak jako jsem to dělal já. A ti, co na mě budou vzpomínat, ať si mě uchovají v mysli jen v tom dobrém. A hlavně – ať si přes tu bolest dokážou užívat svůj život.“

„Slova mudrců, že "Vše je, jak má být" - nikoho nezbavují osobní odpovědnosti za své jednání.“

„Duše čas slova věty.
Kdo moc mluví moc mlčí. Kdo moc píše moc chápe. Kdo píše kreslí i mluví a představuje si ten v času svém je zachycen. Věty nejsou nic když nezmění nic víc, když pocit a emoci slova necítí. Když nemají duši a myšlenku ani styl svůj, jsou prázdnotou času všech okamžiků.“

„Nemá smysl diskutovat s někým, pro něhož jsou slova jen bezobsažným shlukem písmen nebo změtí zvuků.“

„Poslední slovo v hodnocení a bilancování lidských životů, má vždy - Spravedlnost.“

„Lidé se modlí: "Bože dej, učiň, posuď-rozsuď . . . " - a modlitbu končí slovy "buď vůle tvá, amen."
(z podtextu to však často vyzní, jako: "Bože, buď vůle tvá poslušna vůle mé, amen!")“

„Slovo zapsané někým jiným může změnit směr tvých vlastních myšlenek. - knihy“

„Intuice je dialog mezi tebou a vesmírem — bez slov, bez času, bez ega.“

„Je zvláštní, že to, co píšu jsou jen SLOVA — a přesto zraňují víc než pěsti.“

„Příroda nedala psovi schopnost mluvit, protože věděla, že činy jsou důležitější než slova — a že pes dokáže ukázat empatii a věrnost jen očima. Člověku však dala řeč, aby ukázala, kolik nesmyslů a kolik krutosti lze vyslovit z pár slov.“

„Věřím v Boha řádu — ne v Boha, kterého lidé postavili z prázdných slov.“

„Jakkoliv omezovat svobodu slova je hlupáctví - to vám potvrdí každá hospodyně svými zkušenostmi z kuchyně: "Čím víc to dusíte, tím víc to probublává".
(a stejné je to i s informacemi)“

„Porozumění je slovo pro toho, kdo se jen dívá na obraz světa, ale nehraje v něm.“

„Slovo nejde neexistuje, existuje pouze slovní spojení "Mně to nejde"“

„Píši po nocích, protože zoufale toužím říct slova, za která bych byl bičovaný ve dne.“

„Narozeniny sama slavila - nikoho neměla,
dort byl jen slovo, co nikdy nesměla.
Samotu cítila, usedla vedle ní,
přání si šeptla - ať se snad promění.

Ve stínu potichu vysloví přání,
svět mlčí dál - bez zájmu, bez ptaní.
Tak téměř nesplnitelné, šílené přání:
znovu se nadechnout bez okovů, bez brání.

Běžet zas volně - to jediné chtělo,
a rozpad mysli na kolenou klečelo.
Ať mezi „mnou“ a „jí“ není už hráz,
ať spojí se ticho, co trhalo v nás.

Stále to prosilo. V měsíčním svitu
na prstech křehce křeštilo z klidu.
Stín - nebo dítě? Já v zrcadle vody?
Kdo z nás se ztratil bez návratu cesty?

Chci se jen dotknout své vlastní mysli,
tebe - a pravdy, co z očí se vysní.
Je to jen přelud? Nebo to je?
Další nebe, co tiše se děje?

Tak silně si přála zas cítit znova,
i s klecí nad hlavou, bez jediného slova.
Za provaz škubala - dobrovolně, v tmě,
svazoval ji pevně... a držel při zemi.

Slzy jak důkaz jí kanuly samé,
tančila se sebou - zlomená, známá.
Dokud to šlo, dokud byl čas,
dokud v ní dýchal neumlklý hlas.“

„Ústava - Základní zákon státu
Pokud je Ústava ve svých formulacích jednoznačná, je zbytečný rozhodčí orgán (Ústavní soud) - normující výklad. Pokud jednoznačná není - nic "neustavuje", pouze podmiňuje.
Tudíž to není Ústava ale labyrint slov, umožňující každému "hledači pravdy" výklad pojmů dle jeho politické, příp. jiné orientace, potažmo - dle osobní libovůle.
(jaký smysl a hodnotu má takováto "Ústava", nechť vnímavý čtenář posoudí sám)“

„Pokud nedodržíte své slovo, ukážete tím, že nedodržujete normy chování. Ukážete, že vám více záleží na svém vlastním štěstí a momentálních rozmarech než na bolesti druhých. Ukážete, že si nevážíte vztahů, které máte, a dokonce ani lidí, se kterými ve vztahu jste. Ukážete, že jste člověk, kterému chybí integrita a čest. Ukážete, že se na vás nelze spolehnout a že vám nelze důvěřovat. Budete považováni za nebezpečného člověka. Zničíte způsob, jakým vás ostatní lidé vidí, a především ztratíte jejich respekt. A na cestě k této konečné ztrátě vytvoříte ve všech svých vztazích nepřetržitý konflikt.“

„Lidé se vám sami "vybarví"- stačí se jen dívat a poslouchat. Znáte je také - pokud byli u moci, potírali svobodu slova eufemistickým "bojem s dezinformacemi".
Nyní, když už jsou mimo nejvyšší politiku a zbaveni rozhodovacích pravomocí - je jim svoboda slova nadevše a budou ji hájit až do roztrhání těla, (ale ne toho svého).“

„Hleď na tu pávici, jak pyšně se nosí,
přes svůj hadí jazyk sotva však vidí.
Výčitky žádné...
Však svědomí ji časem pohltí.

Podle ní pravdivá jsou slova její,
jak les, co ocitl se v plamenech.
Zachtělo se jí vody drahocenné,
k její smůle však jezero bylo vyschlé.

Nabírala dlaněmi písek do úst,
když zachtělo se jí vzlyku:
„Kdybych nebyla tak zaslepená sebou,
nebyla bych teď na suchu.“

„Čas už nevrátím, tak co mám dělat?!“ zvolala.
„Stačí projevit upřímný soucit,“ zašeptala příroda.

Byla hrdá. Hrdá příliš.
Až její hrdlo zemřelo ukrutnou žízní.“