Citáty na téma stoupenec (13 citátů) | Citáty slavných osobností

„Moderní fyzik je v pondělí, středu a pátek stoupencem teorie kvantové mechaniky, v úterý, čtvrtek a sobotu je stoupencem teorie obecné relativity. V neděli není ani jedním; v neděli se modlí k Bohu, aby někdo, nejlépe on sám, dokázal tyto dvě teorie sloučit.“

Norbert Wiener (1894–1964) americký matematik

„Odsoudili jste mne za podivnou vinu. Podle zpráv mých obhájců rozsudek říká toto: J. A. Baťa se odsuzuje, že se veřejně neprohlásil stoupencem zahraniční vlády za války. Kdo z vás, vážení soudcové z povolání i z lidu, se za války veřejně prohlásil za stoupence zahraniční vlády?
Ti z Vás, kdož jste žili ve vlasti, v protektorátě, máte za to, že to po Vás nikdo ani chtít nemohl. Můžete namítnout, že já jsem v protektorátě nežil… Avšak právě jako vy, měl jsem ve vlasti desítky příbuzných, tucty osobních přátel a na padesát tisíc spolupracovníků…“

Jan Baťa (1898–1965) český podnikatel

J. A. Baťa ve svém dopise z Brazílie

O přátelství , O životě , O osobnosti , O vlasti

„Mnohé filmové dialogy píší zákeřní stoupenci němého filmu.“

Gabriel Laub (1928–1998) český esejista a novinář

„Nejhorlivějšími stoupenci velkých myšlenek jsou ti, kdo se sami nezmohou ani na malou.“

Jan Sobotka (1944) český spisovatel

O myšlenkách

„Podřízené dědíte, ale stoupence musíte získat.“

Jonas Ridderstrale (1966) švédský obchodní teoretik

„Co nejupřímněji upozorňuji stoupence pravého náboženství aby neubližovali Galilejským a neuráželi je žádným způsobem… Ti, kteří se mýlí ve věcech nejvyšší důležitosti, by měli být objektem soucitu, nikoliv nenávisti.“

Julianus (331–363) římský císař, filozof a spisovatel

O náboženství , O nenávisti

„Mnohem nepříjemnější pro mne mělo následky, že snažil jsem se smířiti české esperantisty. Byla tu Unie, která byla seskupena kolem esperantisty K. a pak Associe družící se k esperantistovi B. Já snažil se poznati, u koho je pravda, žádal jsem letákem všechny čelné esperantisty, aby mi sdělili, proč je ten svár. Dostal jsem velký počet dopisů, jichž uveřejněním vyšlo na jevo, že pan K., jinak velmi bystrý člověk, si hraje na diktátora v Unii, odkud dává vylučovati všechny lidi jemu nepohodlné. Přímo mne urazilo, když byl vyloučen i čestný člen a zakladatel esperanta u nás, Theodor Čejka, učitel z Bystřice pod Hostýnem. Rázně jsem se ho ujal a o výsledku své ankety jsem referoval v Praze ve zvláštní schůzi, k níž byli pozváni četní esperantisté. To mi vyneslo zvolení za předsedu Associe, ale zároveň tolik nesnází a pronásledování od stoupenců pana K. mi to způsobilo, že jsem se po roce předsednictví vzdal a nechtěje si ještě více překážek v cestu klásti, než jsem jich již měl, stykům s českými esperantisty jsem se raději vyhýbal, ač mi to bylo vždy líto. Ale mé zkušenosti byly příliš smutné.“

Alexandr Sommer Batěk (1874–1944) český chemik, esperantista a pedagog

Esperanto, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924
Zdroj: [Sommer Batěk, Alexandr, Jak jsem padesát let žil a pracoval : paměti za prvních 50 let mého života 1874–1924, B. Kočí, Praha, 1925, 450, česky, 193–194, Roku 1908]

O lidech , O učitelích , O cestě , O pravdě

„U nás mnozí svrhli jho Antikristovo, ale jho Kristovo na sebe vzíti se zpěčují. (…) Vy jste toho času jediní na světě, u nichž vedle neporušeného učení kvete čistá, užitečná a blahodárná kázeň. Přečetl jsem konfesi mně poslanou a byl jsem proniknut nemalou radostí, spatřiv u vás tak veliké světlo pravdy a takový pořádek a ryzost. Jistě se projevila vůči nám veliká štědrost Boží, když máte tak čisté učení a takové jeho stoupence, že se bedlivě starají, aby byla kázeň znovu uvedena do církve, takřka ve svá bývalá práva. My se ovšem hodně za sebe stydíme, kdykoli srovnáváme svou církev se stavem vaší církve.“

Martin Bucer (1491–1551) protestantský reformátor

O radosti , O učení , O světle , O čase

„Stát i náboženské komunity jsou však povolány ke spolupráci na obecném blahu. Náboženský fundamentalismus, který používá násilí, takovému cíli neslouží. Falšuje náboženství, které má mimo jiné povinnost stále se niterně očišťovat a vést svoje stoupence k dialogu, smíření a pokoji.“

Francis Assisi Chullikatt (1953) římskokatolický arcibiskup

Zdroj: [Papežův zástupce v OSN: Proti náboženské nesnášenlivosti je zapotřebí účinné mezinárodní reakce, radiovaticana.cz, 2012-11-12, 2012-11-15, http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=17431]

O náboženství

„Nejsme stoupenci války, ale nikdy nedovolíme, aby naše bezpečnost, pokud jde o vodu…, byla ohrožena.“

Muhammad Mursí (1951–2019) pátý prezident Egypta

o etiopské stavbě přehrady na Nilu
Zdroj: [Egypt vyčítá Etiopii přehradu na Nilu, válku nechce, ale..., novinky.cz, 2013-06-10, 2013-06-10, http://www.novinky.cz/zahranicni/svet/304492-egypt-vycita-etiopii-prehradu-na-nilu-valku-nechce-ale.html]

O vodě , O válce

„Jsou neuctiví vůči bohům a neposlušní našich nařízení, tak jsou pošetilí. Protože my nechceme, aby žádný z nich byl neochotně přitahován k oltářům proti své vůli… Je proto mým potěšením oznámit a zveřejnit všem lidem tímto nařízením, že nesmí podněcovat pobuřování kléru… Mohou uspořádat své setkání, pokud si přejí, a vzdávat modlitby podle jejich zavedeného způsobu… a do budoucna nechť všichni lidé žijí v harmonii… Lidé by se měli učit a vítězit rozumem, nikoli údery, urážkami a tresty.
Proto co nejupřímněji upozorňuji stoupence pravého náboženství aby neubližovali Galilejským (=křesťanům) a neuráželi je žádným způsobem… Ti, kteří se mýlí ve věcech nejvyšší důležitosti, by měli být objektem soucitu, nikoliv nenávisti.“

Julianus (331–363) římský císař, filozof a spisovatel

O rozumu , O náboženství , O nenávisti , O lidech

„Dlouho jsem pracoval v propagandě, byl horlivý stoupenec sovětské vlasti a zklamal jsem se v ní poměrně pozdě, stranu jsem opustil poměrně pozdě. Sacharov o tom, samozřejmě, věděl a mluvil se mnou drsně. A měl pravdu. Ale to nemění můj postoj k němu.“

Vladimir Vladimirovič Pozner (1934) ruský novinář

Originál: (ru) Я долго работал в пропаганде, был убежденным сторонником советской власти и разочаровался в ней довольно поздно, вышел из партии довольно поздно. И Сахаров об этом, конечно, знал и говорил со мной жестко. И был прав. Но это не отменяет моего отношения к нему.
Zdroj: [«Человек способен на поразительное добро», izvestia.ru, 2016-02-04, 2016-02-10, http://izvestia.ru/news/603259]

O vlasti , O pravdě

„Ovšem nemyslí Utopijští, že v každé rozkoši spočívá štěstí, nýbrž jen v rozkoši dobré a počestné. K ní je totiž podle jejich přesvědčení jakožto k nejvyššímu dobru puzena naše přirozenost samou ctností, v které stoupenci opačného názoru shledávají výhradně podstatu štěstí. Utopijští totiž vymezují ctnost takto: žít podle přírody - k tomu nás totiž určil bůh -, ale jít za takovým vedením přírody, které vesměs ve vyhledávání a odmítání věcí poslouchá rozumu. Dále rozum podněcuje lidi ze všeho především k lásce a úctě vůči božské velebnosti, jíž vděčíme i za to, že jsme, i že můžeme být účastni štěstí; za druhé nás napomíná a povzbuzuje rozum, abychom vedli život, pokud lze, co nejméně strastný a co nejradostnější a abychom ve jménu společenství stejné přirozenosti dopomáhali všem ostatním k dosažení téhož cíle. Nikdy totiž nebyl nikdo tak chmurným a strohým nohsledem ctnosti a nenávistným odpůrcem rozkoše, aby ukládaje ti námahy, bdění a strádání, zároveň ti nepřikazoval ze všech sil zmirňovat bídu a škody druhých a aby ve jménu lidskosti nepokládal za hodné chvály, je-li člověk člověku záchranou a útěchou.“

Thomas More kniha Utopie

Zdroj: MORE, Thomas: Utopie; PDF http://www.vzdelavaci-institut.info/?q=system/files/Utopie-Thomas_More.pdf, str. 30

O lidech , O rozumu , O štěstí , O přírodě