Citáty na téma vývoj
strana 2

„Z dítěte se stane člověk pouze tehdy, jestliže je s ním jako s člověkem jednáno ještě dříve, než se jím opravdu stalo; z nemluvněte se stane mluvící člověk jenom tehdy, jestliže na ně někdo mluví, jestliže k němu promlouvá, tj. jestliže s ním jedná jako s mluvícím a promlouvání rozumějícím. Ale nestačí to podniknout kdykoliv, nýbrž je zapotřebí s tím začít hned v prvních dnech a měsících po narození. Existuje dokonce přesvědčivě doložená teorie, že člověk se vlastně rodí předčasně, tj. před koncem první poloviny svého embryonálního vývoje; v tom případě by to ukazovalo, že sociální kontakty musí lidské mládě navazovat velmi intenzivně již během svého embryonálního života, nemá-li dojít k vážným poruchám v jeho dalším vývoji“

Ladislav Hejdánek (1927) český filozof a profesor

např. k deprivaci apod. <br class="br">Zdroj: Svět, v němž žijeme, 1978 http://www.hejdanek.eu/digiarchiv.php?id_detail=341

O dětech, O životě, O narození

„Zdá se mi, že i my ve Střední a Východní Evropě musíme počítat s tím, že ve světě jsou společnosti, které od nás už dnes potřebují rozmanitou pomoc a které je ještě dál budou potřebovat. Když jsme viděli, jak se dnes politikové ukazují jako bezmocní před svými voliči, když jim mají říci něco o nezbytnosti dobře promyšlené pomoci pro převážný díl dnešního světa, nemají-li ztratit sympatie a politickou podporu, a když vidíme i v našich vlastních zemích, jak politikové většinou usilují o co nejrychlejší přiblížení a napodobení západních ekonomických struktur, musíme se tázat, nejdeme-li rychleji či pomaleji vstříc dalšímu, snad ještě horšímu, extrémně katastrofálnímu vývoji světové politiky a stavu světa.“

Ladislav Hejdánek (1927) český filozof a profesor

Zdroj: Přelom jako memento a výzva, 1993

O pomoci, O světě, O podpoře

„Obraz boha, který vzniká ze spontánního tvůrčího aktu, je živou postavou, bytostí, která existuje ve svém vlastním právu, a proto autonomně stojí proti svému údajnému stvořiteli. Na důkaz této skutečnosti budiž uvedeno, že vztah mezi stvořitelem a stvořeným je dialektický a že člověk, jak zkušenost ukazuje, bývá nezřídka tím osloveným. Právem či neprávem z toho naivní rozum usuzuje na to, že vzniklý útvar existuje o sobě a pro sebe, a má sklon se domnívat, že jej nevytvořil sám, ale že se v něm tento útvar zobrazil - kteroužto možnost nemůže žádná kritika popřít, poněvadž vznik a vývoj tohoto útvaru (postavy) je finálně orientovaný přirozený proces, v němž příčina anticipuje cíl. Protože jde o přirozený jev, zůstává nerozhodnuto, zda je obraz boha vytvářen, nebo zda se tvoří sám. Naivní duch nemůže jinak, než vzít v úvahu jeho samostatnost a prakticky rozvinout jeho dialektickou vztaženost. To se projevuje v tom, že ve všech obtížných nebo nebezpečných situacích se tato účastná přítomnost vzývá za účelem, aby se obtížila nesnesitelně se jevícími těžkostmi a očekávala se od ní pomoc. V psychologické oblasti to znamená, že komplexy, které zatěžují duši, jsou vědomě "přeneseny" na obraz boha, což představuje pozoruhodným způsobem přímý opak aktu potlačení. Při potlačení, respektive vytěsnění jsou komplexy přenechávány nevědomé instanci tím, že člověk preferuje to, aby je zapomněl. U náboženského cvičení má však právě velký dosah to, že si zůstáváme svých potíží, tj. "hříchů" vědomi. Výborným prostředkem k tomu je vzájemné vyznávání hříchů (Jakub 5, 16), které člověku účinně brání, aby se stal nevědomým. Tato opatření směřují k udržení konfliktů ve vědomí, což je také conditio sine qua non psychoterapeutického postupu. Tak jako lékařské ošetření zapojuje osobu lékaře, tak křesťanské cvičení zapojuje Spasitele; neboť, jak se praví, "V něm jsme vykoupeni jeho obětí a naše hříchy jsou nám odpuštěny". On je ten, jenž nás zbavil naší viny a zpětně nás z ní vykoupil; Bůh, jenž stojí nad hříchem, "On hřichu neučinil a v jeho ústech nebyla nalezena lest"; "On, na svém těle vzal naše hříchy' na kříž…" "… tak i Kristus byl jen jednou obětován, aby na sebe vzal hříchy mnohých…" Tento Bůh je charakterizován jako sám bez viny a jako ten, jenž se sám obětuje. Vědomá projekce, ke které směřuje křesťanská výchova, tím přináší dvojnásobné psychické dobrodiní. Za prvé si člověk udržuje vědomí existence konfliktu dvou protikladných tendencí a zabraňuje tím tomu, aby se potlačením, respektive vytěsněním a zapomněním stalo ze známého utrpení neznámé, a tím o to mučivější; a za druhé si člověk ulehčuje břímě tím, že je odevzdává Bohu, který zná všechna řešení. Božská postava je však nejprve psychickým obrazem, komplexem představ archetypické povahy, jež je vírou kladen jako identický s metafyzickým ens. Věda nemá žádnou kompetenci toto kladení posuzovat. Musí se naopak pokoušet provést své vysvětlení bez tohoto hypostazování. Může proto jen konstatovat, že na místo nějakého objektivního člověka nastupuje nějaká zdánlivě subjektivní postava, tj. komplex představ. Tento komplex má, jak ukazuje zkušenost, určitou funkční autonomii a projevuje se jako psychická existence. S ní má co do činění v první řadě psychologická zkušenost, a až potud může být tento zážitek také předmětem vědy. Ta může zjistit jen existenci psychických faktorů, a pokud nepřesahujeme přes tuto mez nějakou vírou, jsme ve všech takzvaných metafyzických otázkách konfrontováni výlučně s psychickými existencemi. Tyto jsou, jak právě odpovídá jejich psychické povaze, nejtěsněji spojeny s individuální osobností, a proto vystaveny všem možným variacím v protikladu k postulátu víry, jejíž stejnotvárnost a stálost je zaručena tradičně a institucionálně.“

Carl Gustav Jung (1875–1961) švýcarský psychiatr a psychoterapeut, který založil analytickou psychologii

Výbor z díla VII. - Symbol a libido

O cvičení, O povaze, O rozumu, O vztazích

„Ačkoli dnes jsou tyto instituce [centrální banky] považovány za typické pro trh, neobjevily se jeho přirozeným vývojem, nýbrž byly násilím ustaveny z vnějšku a způsobily závažné nesrovnalosti v procesu mezičasové tržní koordinace.“

Jesús Huerta de Soto (1956) španělský ekonom a politický filosof

The Austrian School: Market Order and Entrepreneurial Creativity

„Důležité je, že život a každá živá individualita se zde pojímá nikoli jako forma či vývoj formy, ale jako komplexní poměr mezi rozdílnými rychlostmi, mezi zpomalením a zrychlením částic; jako skládání vyšších a nižších rychlostí na rovině imanence. (…) Právě díky rychlosti a pomalosti vklouzáváme mezi věci a spojujeme se s některou z nich. Nezačínáme nikdy na začátku, nezačínáme jako nepopsaná deska, mezi věci vklouzáváme, vstupujeme do prostředí, přízpůsobujeme se určitému rytmu nebo ho sami udáváme.“

Gilles Deleuze kniha Spinoza: Practical Philosophy

O životě, O rychlosti

„Aby ses něco naučil musíš tomu porozumět. Pokud to nechápeš, (tak se není čemu divit. Nikomu nejde o to, aby ti to vysvětlil zjevně), tak je třeba vyhledat člověka, který něco o tom ví a buď se ho zeptat přímo či nepřímo a diskutovat o tom a nebo klidně to číst s kamarádem - „víc hlav víc ví" - pak si něco pospojujete a něco by se dalo připsat pro ostatní, aby mohli číst a když tak si to spojit s něčím jiným atd.. To je snad přirozený a zdravý vývoj. Jen je třeba se nenechat zmást. Každopádně pokud to nechápeš, tak tomu raději nevěř. Nevím.“

Stanislav_J

Stanislav Jaksch

O zdraví, O přátelství

„Archeologie je strategická věda 21. století, protože jako jediná nám umožňuje mapovat dlouhé časové řady vývoje společnosti od jejich vzniku, vzestupu, dosažení vrcholu, krize, úpadku a zmrtvýchvstání a nové cesty na další vrchol. Toto je příběh člověka – nekončící snaha vyrovnat se s krizí a dosahovat nových vrcholů.“

Miroslav Bárta (1969) český egyptolog

O cestě, O vědě, O snaze

„Když pracujete v krajině, dynamika je přirozeným prvkem. Musíte pracovat s měnícím se užitím, změnou ve vývoji rostlin, růstem věcí, počasím měnícím atmosféru prostoru. Prostor není konstantní.“

Martin Rein-Cano (1967) německý architekt argentinského původu

Originál: (en) When you work in a landscape, dynamism is a natural element of it. You have to work with changing uses, changing in the development of plants, things growing, the weather changing the atmosphere of the space. The space is not a constant.

Zdroj: Source: [Martin Rein-Cano Explains the Importance of Dynamism in Landscape Architecture, archdaily.com, 2017-06-25, 2018-03-29, https://www.archdaily.com/873883/martin-rein-cano-explains-the-importance-of-dynamism-in-landscape-architecture?ad_medium=widget&ad_name=recommendation]

O počasí, O změně

„Politici jsou svou profesí habituálně předurčeni k témuž vývoji. Nejlepší politik je proto ten, který bytostně ani vzděláním politikem není.“

Zdeněk Hanka (1956–2020) český spisovatel

O vzdělání

„Neskutečný technický vývoj a zběsilé tempo, ve kterém se dnes žije, zásadním způsobem mění obsah pojmu kultura.“

Vadim Petrov (1932–2020) český hudební pedagog, hudební skladatel a klavírista

Zdroj: Časopis Reflex, 2. ledna 2020, str. 23-27

O životě

„Věda má vlastní specifickou logiku vývoje, kterou je nutno stále mít na zřeteli. Podle ní věda musí pracovat ´do zásoby´, ´na potom´, pouze při těchto podmínkách se bude nalézat ve zcela pro ni přirozené vývojové pozici.“

Sergej Ivanovič Vavilov (1891–1951) ruský fyzik

Zdroj: [Houdek, František, Badatelé všech zemí, bojte se!, vesmir.cz, 2018-11-09, 2020-04-10, https://vesmir.cz/cz/on-line-clanky/2018/11/badatele-vsech-zemi-bojte-se.html]

O vědě

„(na otázku zda by letěl na Mars) Proč ne? Při běžném vývoji technologie a zajištění bezpečnosti by byl takový let velmi zajímavý.“

Oleg Novickij (1971)

Originál: (ru) Почему нет? При нормальном развитии техники и обеспечении безопасности такой полет был бы очень интересен.

Source: [Космонавт Олег Новицкий: В самоизоляции главное - не ныть, souzveche, 2020-04-12, 2020-05-13, https://souzveche.ru/articles/community/51701/]

„Nevím přesně, co bude za dvacet let, vývoj je strašně rychlý.“

Jiří Malý

Zdroj: Časopis Reflex č. 29 2020, str, 24 - 26

O rychlosti

„Každá přítomnost žije ze své minulosti, i když si to nechce přiznat. Jsou to články řetězu, které si podává generace po generaci. Někdy se to zadrhne, zastaví, jde se třebas nazpět, ale ve skutečnosti dopředu, vývoj se nedá zastavit, taková mocná síla neexistuje.“

Jaromír John (1882–1952) český novinář, romanopisec, spisovatel a vědecký spisovatel

Zdroj: Šmahelová 1979, s. 43.

O síle, O minulosti, O životě

„Jsem vlastně vášnivý voyeur: pozoruji lidi na ulici, v kavárnách – jak stojí, jak sedí, jak se jeví. Je to koníček, který se pak snažím přenést na jeviště. Je v tom myslím určitá sociologická pravda. Jsem přesvědčený, že dnešní Heda Gablerová vypadá jinak, chodí jinak, objímá jinak než Heda z roku 1880. Lidská těla se proměňují s historickým a společenským vývojem.“

Thomas Ostermeier (1968) německý divadelní režisér

Zdroj: [Jitka Goriaux Pelechová, Thomas Ostermeier: Divadlo ztratilo hrdost, divadelni-noviny.cz, 2019-10-29, 2020-07-25, https://www.divadelni-noviny.cz/thomas-ostermeier-divadlo-ztratilo-hrdost]

O lidech, O pravdě

„...věda přírodní by přestala být vědou, kdyby opustila svůj základní princip, jímž je představa, že všechno dění je zákonité. Bude úkolem dalšího vývoje fyzikální teorie, aby vědeckou víru ve všeobecnou zákonitost dění podepřela a postavila na základ bezpečnější.“

Vladimír Úlehla (1888–1947) český fyziolog rostlin, etnograf, ekolog, etnograf a filozof

Zdroj: Vladimír Úlehla na phil.muni.cz https://www.phil.muni.cz/fil/scf/komplet/ulehla.html

O vědě, O víře

„Neexistuje důvod, proč by sociolog měl z přírodních věd znát více než ti, jejichž činnost se snaží vysvětlit, a proto neexistuje ani důvod, proč by vývoj poznání měl čekat na to, až přírodní vědy dosáhnou určitého stupně svého vývoje.“

Friedrich August von Hayek (1899–1992) rakouský ekonom, nositel Nobelovy ceny, politolog a sociolog

Zdroj: [2008, Auguste Comte - 150 let po smrti, Cep, 1, 59, 978-80-86547-87-9]

O vědě, O poznání

„Vývoj dítěte až k jeho plné dospělosti je (tedy) jakýmsi zmenšeným obrazem kulturního vývoje člověčenstva od prvních zárodků vzdělanosti až na naše doby.“

Otakar Hostinský (1847–1910) český estetik, teoretik hudby a divadla

Zdroj: [Novák, Jan Václav, Vorovka, Karel, Kniha moudrosti, sborník aforismů a sentencí peadagogických, Bursík a Kohout, 1892, 40, česky]

O dětech, O dospělosti

„Technický vývoj nás sice udivuje svou rychlostí, avšak tak rychle, jak bychom si někdy přáli, to zas nejde. A nebo možná právě dnes nebo zítra přijdeme na úplně nové myšlenky. Teprve půl století poté, co se jim odborníci přestanou smát, budeme mít šanci začít je realizovat…<ref“

Marcel Grün (1946–2020) český astronom

O myšlenkách, O šanci, O rychlosti

„Dovolte mi, abych nejdřív poděkoval všem, kteří se na vývoji a distribuci této vagíny – této vakcíny – podíleli.“

Pavel Pafko (1940) český chirurg a profesor

Zdroj: [Kuča, Markéta, Přeřek uznávaného profesora se stal hitem: „Děkuji všem, kteří se podíleli na vývoji této va*íny“, extra.cz, 2020-12-27, 2020-12-29, https://www.extra.cz/prerek-uznavaneho-profesora-se-stal-hitem-dekuji-vsem-kteri-se-podileli-na-vyvoji-teto-va-iny, česky]

„Sociální média již mají dnes takový vliv, že mohou ovlivnit politický vývoj v zemi.“

Aleš Rozehnal

Zdroj: Časopis Reflex č. 3, 2021, str. 32-34