Citáty na téma záchrana

„Partnerům, stejně jako tonoucím lidem, zpravidla nelze vytýkat, že by se o záchranu (vztahu) nesnažili. Spíše naopak, často svými úpornými snahami napáchají mnoho škod, které rozchod spíše urychlí.“

„Není opravdové lásky v srdci toho, kdo není schopen obětovat svůj život k záchraně toho, koho miluje.“

„Není záchrany pro mne na Zemi.“

„Pro muže je lež poslední záchranou v nouzi, pro ženu první pomocí.“

„Pravá únava je z nevědomosti, protože ta je nemocí duše. Osvobodit se od ní znamená záchranu, věčný klid a stálou rozkoš.“

„Proti velkým přednostem druhého není jiné záchrany kromě lásky.“

„Jen když porozumíme, probudí se v nás zájem.
Jen když se v nás probudí zájem, můžeme pomoci.
Jen když pomůžeme, dočkáme se všichni záchrany.“

„Pro spisovatele existuje jen jediná záchrana: psát.“

„Jsem uvězněn v životě. Jediná záchrana, o kterém vím, je smrt.“

„Odvaha - poloviční záchrana.“

„Vlast máme tak milovat, abychom se nezalekli ztráty dobrého jména ani života, kdyby to bylo třeba pro její záchranu.“

„Lítost nad hanebnými činy je záchranou života.“

„Kapitalismus založený na tržním principu funguje dobře v rozvinutém světě, ale záchrana dětí z rozvojových zemí vyžaduje naše lidské hodnoty a náš soucit. Samotný trh nestačí.“

„Filozofie antická je jen zčásti krokem kupředu, z velké části byla úpadkovým jevem, nevyjímaje ani velkých filozofů, jako byli Platón. Křesťanství bylo správným pokusem o záchranu, ale od počátku podléhalo vlivu antiky, která jeho základy rozrušovala; historie zápasu křesťanství s antikou je historií středověké filozofie; antika zvítězila.“

„Celý svět? Copak mi ten celý svět pomáhal při záchraně dětí? Když jsem šla ulicemi a brečela bezmocí? - Irena Sendlerová novináři, který ji žádal o interwiev s tím, že o jejích činech musí slyšet celý svět, české znění podle Lucie Syzmanovské“

„Nepokoušejte se zachránit někoho, kdo nechce být zachráněn, a buďte velmi opatrní při záchraně někoho, kdo chce být zachráněn.“

„Pravidla pro záchranu utonulých: 1. dostat utonulého z vody, 2. dostat vodu z utonulého.“

„Nemáme čas na své blízké, čas na lásku. Biskup Pavel vždy uskutečňoval lásku. Nepodlehl ani společenskému tlaku Slovenského státu. Projev lásky ke všem, i židovským spoluobčanům, pro něj znamenal záchranu člověka vedle něj, kterého nikdy nepřehlédl.“

„Jak můžeš doufat v záchranu, když nikdo neví,že ses ztratil?“

„Chung ze svých cest po Číně věděla, jaké následky má řádění volného trhu na životní prostředí. Řeky se zanášejí bahnem a zaplavují je jedy, jsou tak silně znečištěné, že jejich záchrana by stála nepředstavitelné částky, pokud je vůbec ještě možná.“

„Na "záchraně" světa se taky dobře vydělává.“

„V práci zapomínám na své trýzně, práce je moje záchrana, nejlepší inspirace zasvitnou mi vždy ve chvílích největší úzkosti a bídy.“

„V dnešní době nemůžeme v Arktidě sami ani naplnit potřeby služby pátrání a záchrany. Po vojenské stránce náklady na špičkové technologie rostou tak rychle, že buďto budeme spolupracovat anebo se budeme dívat na úpadek našich systémů obrany. Pokud nebudeme spolupracovat, za 20 let by v Evropě mohly být jen čtyři státy se spolehlivými obrannými systémy – Rusko, Německo, Francie a Velká Británie.“

„Pokud bych byl Dominikánec, což díky Bohu nejsem, považoval bych odstranění Trujilla za první nutný krok k záchraně své země a vlastně i za svoji křesťanskou povinnost.“

„Byl to vlastně divný příchod – nečekaný, přehlédnutelný, tichá zvěst, mimino, s nímž je spojena záchrana….“

„Mnoho lidí pochytilo tento pošetilý klam; jestli nás Bůh vyvolil, budeme spaseni, a jestli ne, nebudeme, ať uděláme cokoliv; žádná přičinlivost nespasí toho, kdo není vyvolený, a „není na tom, kdož chce, ani na tom, kdož běží, ale na Bohu, kterýž se smilovává.“ (…) Bylo by stokrát rozumnější, aby člověk zapálil svůj dům a řekl, „jestli Bůh uložil jeho záchranu, oheň ho nespálí, a jestli ne, pak vezme za své, ať udělám cokoliv.“ Říkám vám znovu, Bůh obyčejně neuložil cíl bez prostředků; a budete-li zanedbávat prostředky spásy, je to zjevný znak, že Bůh neuložil vaše spasení. Ale uvidíte, že vám nenechal výmluvy, že vás nevyvolil.“

„V souvislosti s potřebou omezovat státní výdaje se cudně mlčí o problému, který nás jednou v budoucnosti zavalí. (…) Přímo hrůzná čísla nabízejí každý rok statistiky nedonošených dětí a naši lékaři se ještě chlubí, že v zachraňování postižených nedochůdčat jsou nejlepší na světě. Zároveň tvrdí, že na ně nemají nemocnice dost peněz. (…) Inkubátory totiž plní také děti, které se stěží vejdou do dlaně, a to nejen proto, že máme stále lepší technické vymoženosti, ale i proto, že stále více žen otěhotní díky umělému oplodnění. (…) Lékaři sice dobře vědí v jakém období předčasného porodu a při jaké váze se nevyléčitelných dětí rodí nejvíc, ale to je nezajímá. A tak za ně samovolně „rozhoduje“ stále dokonalejší a dražší technologie. Rok co rok platí pojišťovny nemocnicím na záchranu dětí zhruba o sto miliónů víc, takže se jejich počet neustále zvyšuje. Vedlejší obětí téhle “záchrany” jsou k celoživotnímu živoření odsouzené matky ležících dětí, jež v 70 procent opustí jejich partneři, a proto musí zoufale bojovat o přežití s pojišťovnou a s úřady sociální pomoci. (…) Stará chudá společnost bývala pragmatická. Když viděla porodní bába, že je to hodně zlé, otevřela okno a rodičky se neptala. Nevím jak si poradila s křesťanským svědomím a principem nedotknutelnosti života, možná věřila, že na onom světě bude o dítě postaráno lépe. Dnešní Hippokratova víra současných lékařů je však absolutní. A ptát se matky okamžitě po porodu, znamená znát výsledek předem. (…) Že doktoři nechtějí rozhodovat o životě a smrti (a nařčení z infanticidy či eutanázie se brání) naprosto chápu, znamená to snad, že mají aktivně podporovat produkci beznadějných případů? (…) Morálka hlásá: nezabiješ! Nikoli: udržuj na živu za každou cenu. Jedno je přinejmenším z ekonomického pohledu jisté. Právo na umělé oplodnění by existovat vůbec nemělo (máme adopci) a na stále dražší moderní technologie také ne. (…) Jinak nás čeká zoufalý bezbariérový svět, kde bude stále menší počet zdravých lidí rukojmím postižených.“

„Jestliže svět už nikdy nebude vypadat jinak, není třeba se rozptylovat čekáním na záchranu. Musíme se zabydlit v existujícím světě tak, abychom v něm žili vesele a důstojně.“

„Celý svět? Copak mi ten celý svět pomáhal při záchraně dětí? Když jsem šla ulicemi a brečela bezmocí?“

„Srovnáme–li Jana Krejčího se soudobými geology velkých národů, svobodně kulturně se vyvíjejících, které nebyly nuceny probouzeti se k záchraně své existence z těžké poroby jako národ český, musíme tím více s obdivem oceňovati činnost Krejčího, neboť on byl nejenom znamenitým učencem a badatelem své doby, ale vpravdě i buditelem svého národa.“

„Asistovaná reprodukce je záchranou, ale také se z ní stal byznys a nevím, kde bude mít hranice.“

„…milovnice zvířat začala skandovat hesla za záchranu viru neštovic — […]
— utrpení oddaného všiváka, strana KYKYRYKÝ!!! –“

„A i když veliké lány Evropy a četné staré a slavné státy upadly nebo snad ještě upadnou v moc gestapa a celého toho krásného ústrojí nacistické vlády, my necouvneme a neselžeme. Půjdeme až do konce, budeme se bít ve Francii, budeme se bít na mořích a oceánech, budeme se bít s rostoucí důvěrou a s rostoucí silou stále ve vzduchu, budeme hájit svůj ostrov, budiž cena jakákoli, budeme se bít na březích, budeme se bít na přistávacích plážích, budeme se bít na polích a v ulicích, budeme se bít na návrších; nikdy se nevzdáme, a i když, v což ani na chvíli nevěřím, byl by tento ostrov nebo veliká jeho část podmaněny a kdyby hladověl, pak naše říše za moři, ozbrojená a chráněná britským válečným loďstvem, by pokračovala v zápase, až z vůle boží vystoupí Nový svět v celé své moci a mohutnosti na záchranu a osvobození světa Starého.“

„Victor Hugo děkuje všem za velkorysé dary na záchranu Notre-Damu a navrhuje, aby udělali to samé pro Bídníky.“

„Ovšem nemyslí Utopijští, že v každé rozkoši spočívá štěstí, nýbrž jen v rozkoši dobré a počestné. K ní je totiž podle jejich přesvědčení jakožto k nejvyššímu dobru puzena naše přirozenost samou ctností, v které stoupenci opačného názoru shledávají výhradně podstatu štěstí. Utopijští totiž vymezují ctnost takto: žít podle přírody - k tomu nás totiž určil bůh -, ale jít za takovým vedením přírody, které vesměs ve vyhledávání a odmítání věcí poslouchá rozumu. Dále rozum podněcuje lidi ze všeho především k lásce a úctě vůči božské velebnosti, jíž vděčíme i za to, že jsme, i že můžeme být účastni štěstí; za druhé nás napomíná a povzbuzuje rozum, abychom vedli život, pokud lze, co nejméně strastný a co nejradostnější a abychom ve jménu společenství stejné přirozenosti dopomáhali všem ostatním k dosažení téhož cíle. Nikdy totiž nebyl nikdo tak chmurným a strohým nohsledem ctnosti a nenávistným odpůrcem rozkoše, aby ukládaje ti námahy, bdění a strádání, zároveň ti nepřikazoval ze všech sil zmirňovat bídu a škody druhých a aby ve jménu lidskosti nepokládal za hodné chvály, je-li člověk člověku záchranou a útěchou.“

„Nemohu přestat, dokud budou životy určené k záchraně“

„Stojíme-li jako vlastenci před volbou, má-li národ žít bez neplodné inteligence, anebo s ní společně zahynout, pak volím záchranu národa a neplodnou inteligenci i se svými darmošlapy hodím přes palubu. Ze zdravého prostého lidu vyroste nám nová silná inteligence.“

„Jste zachráněni milostí skrze víru, ta záchrana není z vás – je to Boží dar.“

„Nestydím se za evangelium, neboť je to Boží moc k záchraně pro každého, kdo věří.“

„Čelíme pokusům svět, který naši předkové vybojovali a v němž jsme my vyrostli, sociálním inženýrstvím změnit a předělat ho podle představ nové generace ideologů, kteří své antihumánní představy a své světovládné ambice skrývají za fráze o záchranu planety, za boj proti změnám klimatu, za odstranění svévolně definované diskriminace, za údajně potřebnou globální vládu a za další podobné progresivistické cíle, které nejsou cíli našimi. Trnem v oku těmto radikálním bořitelům našeho světa je existence národních států, jakým je naše republika, existence národů jako takových, existence rodiny i samotné lidské přirozenosti.“